Články na téma: komentář

Váží si stát živnostníků? Jeho vrchnostenský přístup k těm dříve narozeným, kteří s digitálními technologiemi nevyrostli, tomu nenasvědčuje.

Měli by ti nejbohatší platit vyšší daně? Část miliardářů si o to sama řekla. Pozor ale na vedlejší efekty. Jsou-li zavedeny nové daně nebo zvýšeny stávající daně pro bohaté, je jen otázkou času, kdy se tento trend přelije i do středních a často i nižších příjmových skupin. A argumentů proti je víc.

Češi se mění, ztratili zápal po práci, zpohodlněli. To je zásadní – a také alarmující – zjištění z průzkumu, který o Česku a jeho obyvatelích vypovídá víc než kdejaké sondy volebních preferencí.

Vládní návrh zákona umožňující rychlejší oddlužení prostřednictvím osobního bankrotu nese první výsledky: část dlužníků zjevně odložila svůj vstup do procesu oddlužení, aby získala výhodnější podmínky. To bude stát věřitele, včetně podnikatelů, spousty peněz. Původně přitom stála za tímto návrhem velmi dobrá myšlenka: zvýšit podnikavost Evropanů a ulehčit život podnikatelům. Zase se to ale nepovedlo.

Vláda rozehrála druhý poločas. Dočkáme se od ní ještě nějakých reforem, anebo s blížícími se volbami uvidíme pouhou údržbu? Na první variantu bohužel zřejmě můžeme zapomenout.

V prosinci dosáhla meziroční míra inflace na úroveň 6,9 procenta, o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Za celý loňský rok pak ve srovnání s rokem 2022 klesla o 4,4 procentního bodu. A výhled na letošek vypadá velmi pozitivně. Zvyšuje se tak šance na další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců.

Jaká je budoucnost Česka v době elektromobilní? Zamysleme se nad stavem a budoucností tuzemského automobilového průmyslu jakožto pilíře naší ekonomiky. Nejprve však začneme na jiném kontinentu. Povíme si něco málo o historii jednoho amerického města: někdejší automobilové velmoci jménem Detroit.

Jednou z cest, jak se vyrovnat s čím dál přísnějšími limity na uhlíkovou stopu, jsou takzvané offsety. Ty pomáhají především podnikům, které nemají negativní dopady své činnosti šanci snížit jiným způsobem. Principem je zaplatit za to, že daná firma sníží stopu CO2 jinde.

Firmy musí nést čím dál těžší ranec administrativy spojené s vedením nejrůznějších statistik a pravidelným reportováním. Nejvyšší čas tento trend zvrátit, pro inspiraci nemusíme daleko.

Většina expertů se shoduje, že tento rok ceny energií dál klesnou, ale na předcovidovou úroveň se nevrátí. Na různé firmy navíc dopadnou rozdílnou měrou, jelikož stále velkou roli ve výsledných cenách hraje rozhodnutí o státních dotacích. Výrazně je navíc mohou ovlivnit i různé politické události, často pěkně daleko od našich hranic. Jak se tedy v této nejistotě zorientovat?

Vláda není žádná „nejvyšší moudrost“, která by byla schopná určovat správnou cenu lidské práce. Proto by měla regulaci zaručených mezd jednou provždy pustit k vodě.

Bilancovat uplynulý rok není snadné, protože doteď vlastně ani nevíme, jak na tom ve skutečnosti jsme. Můžeme snad jen říct, že boj s inflací máme za sebou. A řadu regulatorních a daňových změn naopak před sebou. A vláda? Ta už by měla otočit list a místo daní začít řešit škrty ve výdajích.

Hospodářské oživení přijde pomalu a váhavě, umělá inteligence předvede další rychlý vzestup, do Bílého domu se vrátí rozzlobený Donald Trump a člověk se znovu přiblíží Měsíci. Z křišťálové koule to vyčetl hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Končící rok byl pro Česko neúspěšný. Nebo jinak: ekonomicky to nestálo za moc. Alespoň podle některých srovnání. A výhled na příští rok je přinejmenším chmurný. Jenže vždycky se najdou i dobré zprávy a dokonce i ty výhledy do budoucna mohou být optimistické. Pojďme se na ně podívat a doufejme, že se vyplní.

Nejsem analytik a už vůbec ne prognostik – a to mám nejspíš společné s většinou z vás. Nicméně mě hodně zajímá sazba PRIBOR. Proč? Protože ta ovlivňuje jak úspory v soukromé sféře, tak i výdělky podnikatelů.

Česko se přestalo hýbat. Není to snad tím, že v této zemi máme plnou zaměstnanost a dotacemi držíme nad vodou zombie firmy?

O stárnutí populace a neudržitelnosti současného způsobu financování penzí víme již desetiletí. Namísto reformy jsme se však zatím vždy dočkali pouze několika více či méně trvalých parametrických zásahů do stávajícího systému. Nyní však dochází ke změně v podobě dlouhodobého investičního produktu (DIP).

DIP. Tři písmena, která mění mnohé. Dlouhodobý investiční produkt může pomoci k pohádkovému důchodu všem. Bez osobního přičinění to ovšem ani tak nepůjde.

Vláda Petra Fialy si konsolidačním balíčkem koupila čas. Jednou však vyprší, varuje Národní rozpočtová rada. Bude pak kabinet schopný podniknout další potřebné kroky?

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?