Česko ve formě? A kdy? Samotný konsolidační balíček na to stačit nebude

Vláda předkládala balíček na konsolidaci veřejných financí se sloganem Česko ve formě. Není však jasné, kdy se forma dostaví. Dá se ale předpokládat, že samotný konsolidační balíček, který vláda na podzim protlačila sněmovnou, k tomu stačit nebude.

Připomíná to i Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku k fiskální politice, které vydala před několika dny. Píše se v něm, že ani lepší časy s hospodářským růstem propast mezi výdaji a příjmy státu nepřeklenou.

V příštím roce by měl balíček vylepšit veřejné finance o částku pohybující se kolem 97 miliard korun. Dvě třetiny ozdravné fiskální kůry zajistí nižší výdaje (zejména na dotace a podporu cen energií) a o třetinu vyšší příjmy (to znamená především vyšší daně).

Vedle toho však výdaje na obranu vzrostou o 40 miliard, dluhová služba se prodraží o 27 miliard, dalších 19 miliard padne na výchovné, 10 miliard na valorizaci plateb za státní pojištěnce, 8,5 miliardy navíc půjde na platy učitelů…

Z toho je patrné, že významnou část vládní konsolidace požerou výdaje, které si vláda sama nalinkovala. Kabinet tedy ušetří, ale jen to, co sám jinde vydal.

Kdo uklidí po Babišovi?

Když Fialova vláda nastupovala, slíbila, že uklidí rozpočet po předchozích vládách. Na splnění slibu zatím čekáme.

Úřad vlády ČR

Vyšší sleva na dani? Zapomeňte! Vláda ruší jeden slib za druhým

Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury nesplní některé další body ze svého programového prohlášení. Dá se v Česku ještě vůbec na něco spolehnout?

Zejména za premiérství Andreje Babiše se roztočila nebezpečná dluhová spirála, založená na kombinaci zvyšování platů ve státních službách a snižování daní.

Patří se připomenout, že za polovinou nynějšího strukturálního schodku stojí snížení daně z příjmů. ODS, která ho Babišovi pomohla prosadit, tvrdila, že po svém volebním vítězství vymaže nižší daňový příjem úsporami ve výdajích. Nestalo se.

Strukturální deficit klesne po mnoha citelných konsolidačních opatřeních z 2,3 na 2,2 procenta HDP, což je jen o něco víc než nula. Dědictví po Babišovi zůstává nevypořádáno, zatěžuje Česko vysokými úroky z dluhu. A další masivní balík úspor kabinet nechystá.

Pravda, mnohá úsporná opatření jsou ještě na cestě. Vláda třeba přijala vzorec pro výpočet věku odchodu do důchodu, který bude navázán na očekávanou dobu dožití a kterým se prolomí současná hranice 65 let. Takové opatření může v příštím desetiletí, kdy do penze začne nastupovat populačně silná generace Husákových dětí, přinést významné úspory.

Kromě toho kabinet zruší přes 2600 úřednických míst (dvě třetiny z nich však nebyly obsazeny). Nahlíženo stamiliardovými deficity však úspora odhadovaná na 300 milionů korun bude jen příslovečnou kapkou v moři.

Přikládáme pod kotel

Mezitím ale vláda přiložila pod kotel výdajů. Až donedávna jsme měli automaticky valorizovanou pouze jedinou velkou položku státních výdajů. Byly to důchody. V roce 2024 přibydou hned tři další: výdaje na obranu, platy učitelů v regionálním školství a platby za státní pojištěnce do zdravotního pojištění.

Tím se tlak na výdaje ze státní pokladny dramaticky zvýší, což bude patrné zejména v časech, kdy ekonomika stagnuje a rozpočtové příjmy nerostou.

Že by i v takových dobách dokázala vláda držet rozpočtové výdaje na uzdě a významně šetřit? Když mluví o rozpočtu na příští rok, tak se tím premiér Fiala chlubí. Upozorňuje, že celkové výdaje státu poprvé od roku 2016 meziročně klesnou. A to o 20 miliard.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na takovou aritmetiku správně namítá, že v rozpočtu na rok 2023 měla vláda výdaj 100 miliard na dotace energií. Takže pokles celkových výdajů o 20 miliard není důvod k bouchání šampaňského. Je to vlastně nárůst pravidelných výdajů o 80 miliard.

Takže, s jakou další úspornou fintou se premiér vytasí napřesrok?

Kdepak, státní finance po všech zmíněných opatření konsolidovány, natož „vykurýrovány“ nebudou. Připomíná to i Národní rozpočtová rada.

„Vládní konsolidační balíček zlepší strukturální deficit veřejných financí, který se příští rok přiblíží ke dvěma procentům hrubého domácího produktu. Nerovnováha veřejných rozpočtů ale zůstane silná a vyžádá si další opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu po roce 2025,“ píše se ve stanovisku rady.

Tuto nerovnováhu podle její dřívější zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z letošního září nevyřeší ani hospodářský růst.

Dluhová brzda je na nic

Nynější balíček a další dílčí úsporné počiny vlády jen oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP.

Za této situace by měly být všechny veřejné rozpočty na nule nebo v plusu, jedno zda to je kasa státu, kraje, nebo obce. Copak se ale dá udělat z roku na rok vyrovnaný rozpočet?

V takovém případě by politici dluhovou brzdu lehce přesunuli kamsi výš, protože není v ústavě, a v minusových rozpočtech by se pokračovalo.

Vláda tento scénář zaplaťpánbůh aspoň oddálila, byť mohla udělat víc.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Ještě větší průšvih, než jsme doufali. Česká ekonomika zamrzá, zázračný rok nečekejte

• Jiní staví dálnice, my rozhledny a cyklostezky. A pak se divme, že Česko ztrácí dech

• ODS v klinči, euro štěpí vládu. Společnou měnu můžeme mít dřív, než řeknete Stanjura

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag