Pálí miliardy, obchází zákony. Čínské Temu opanovalo český internet, úřady tápou

Oblečení, šperky, hodinky, sportovní výbava či elektronika. Na čínském tržišti Temu lze najít prakticky cokoli, na co si běžný spotřebitel vzpomene. A to za ceny, nad kterými zůstává rozum stát; celá řada položek – od bačkor, přes nářadí až třeba po kancelářské potřeby – se prodává za korunové položky. Navíc s poštovným po celém světě zdarma.

K tomu všemu je kampaň čínského tržiště tak masivní, že není výjimkou, aby při hledání nějakého zboží vybíhaly nabídky Temu hned na několika předních pozicích. Jako by snad jiné e-shopy ani neexistovaly. Mohou za to především enormní investice, které do projektu každý měsíc sype mateřský holding PDD (spadající pod čínský gigant Pinduoduo) se sídlem v Dublinu.

Cíl agresivní kampaně byl v médiích popsán už nesčetněkrát: převzít neochvějnou pozici podobně koncipované světové jedničky v internetovém prodeji Amazon. Ten se chlubí bezmála 4,8 miliardy návštěv měsíčně, zatímco čínské Pinduoduo (majitel Temu) se v první dvacítce ještě donedávna krčilo na 12. pozici s 228 miliony návštěv. Stále je to ale víc než v Česku další dobře známé tržiště Allegro s necelými 200 miliony návštěv měsíčně.

Lze ale tohle považovat za rovný boj? Nejde o zneužití postavení na trhu? A proč pro Temu neplatí pravidla, která jiné české (ale i evropské) e-shopy plnit musí?

Temu prodělává miliony

V první řadě je třeba si ujasnit, co to Temu vlastně je. Ono slovo „tržiště“ je zde velmi důležité: nejde o samostatný e-shop, se kterým napřímo uzavíráte kupní smlouvu, ale prostor, na němž může fungovat a prodávat prakticky kdokoli. Byznys model takové služby je jednoduchý: zajistit přímý vztah mezi kupujícím a výrobcem, čímž se osekají distribuční náklady na minimum.

Potud se zdá být vše v pořádku, takhle přece fungují i jiné, nám běžně známé platformy. U Temu ovšem připočtěte na jedné straně enormní marketingové rozpočty (viz box „Nakupujte jako miliardář“) a agresivní cenovou politiku (i vůči prodejcům: Nemáš levnější zboží než na AliExpressu? K nám tě nepustíme!) na straně druhé. Urputnost ve snaze dosáhnout vytyčeného cíle pak už jen dokazuje, že Temu za svou honbou ovládnout trh prodělává miliony dolarů měsíčně.

Výsledkem tohoto tlaku je, že Temu enormně roste. A s tím i počet stížností, které s ním souvisí. „Zboží, které vám dorazí, mnohdy není vyrobeno z kvalitních materiálů, někdy dokonce není ani použitelné, a v určitých případech může být i závadné. Vzhledem k nízké ceně je také zboží patrně vyráběno v kolosálních objemech, opomenout tak nelze ani enormní zátěž pro životní prostředí,“ upozorňuje například ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Nejde ale jen o pochybnou kvalitu nabízeného zboží či jeho nedodání – s tím se povětšinou čínští prodejci s ohledem na jimi prodávané objemy vypořádají snadno cestou vrácení peněz – ale především o tržní sílu. Běžný e-shop zkrátka nemá jak kapitálu a síle Temu konkurovat; reklamní prostor je nabídkami čínského dravce často doslova „zatapetován“. I když se totiž reklamní systémy snaží přirozeně ovládnutí jedním zadavatelem bránit, u Temu to vzhledem k objemu neplatí.

„V našem inventory aktuálně Temu inzeruje minimálně. Sklik, ani například služba Zboží.cz, neumožňují inzerovat totožný e-shop z více účtů zároveň, ale může se teoreticky stát, že se reklama jednoho inzerenta zobrazí na jedné stránce z více reklamních kanálů (například Skliku a RTB),“ reagovala na dotaz Finmag.cz mluvčí české internetové jedničky Seznam.cz Aneta Kapuciánová.

„Obecně platí, že naší prioritou je vyvážené soutěžní prostředí, ze kterého mohou těžit nejen všichni naši inzerenti, ale především koncoví uživatelé,“ dodává. Praxe však ukazuje, že ne všude tenhle přístup razí, což si může prakticky ověřit každý snadným vyhledáním jakéhokoli zboží v nejrozšířenějším internetovém vyhledávači světa.

Obrana proti Temu (ne)existuje

Co když tedy provozujete e-shop a vlivem agresivní kampaně Temu jste přišli o cenný reklamní prostor? Proč Temu zjevně nemusí plnit povinnosti, které všem ostatním tržištím (či e-shopům) přímo ukládá platná legislativa? A lze s tím vůbec něco dělat? Oslovené úřady si nás s otázkami přehazují jako horký brambor…

Začněme u toho, co napadne asi každého: nezneužívá Temu dominantní tržní síly? A neměl by tedy zasáhnout antimonopolní úřad? V Česku tuto funkci zastává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který však podle svého mluvčího Martina Švandy „může vyšetřovat a postihovat pouze zakázané dohody, nebo zneužití dominantního postavení“.

„O zakázanou dohodu v případě Temu nejde zcela jistě, zneužití dominantního postavení by připadalo v úvahu, pokud by Temu mělo na trhu tak silné postavení, že by mohlo jednat bez ohledu na ostatní konkurenty. Zpravidla se má za to, že v tomto postavení mohou být firmy, jejichž tržní podíl přesahuje čtyřicet procent,“ uvedl na přímý dotaz Finmag.cz Švanda.

ÚOHS navíc podle Švandy žádný podnět, který by se týkal Temu, neobdržel. Naopak poukázal, že popsané praktiky spadají spíše do oblasti ochrany spotřebitele a nekalé soutěže, což je v působnosti České obchodní inspekce (ČOI). A ta už skutečně jeden podnět řeší: na nerovné postavení českých e-shopů vůči dravé čínské konkurenci si u ní stěžuje Asociace pro elektronickou komerci (APEK).

„On-line prodejce Temu, nabízející nezvykle levné zboží převážně z Číny, nedodržuje na svých webových stránkách řadu pravidel, které mu česká a evropská legislativa ukládají,“ stojí ve stížnosti APEK, která sdružuje přes 680 subjektů české e-commerce scény. Jinými slovy: Temu nehraje fér a místní obchodníci jsou vůči němu ve zjevně znevýhodněné situaci.

Reakci od ČOI zatím APEK dle slov jejího výkonného předsedy Jana Vetyšky nemá. „Z naší zkušenosti víme, že řešení podobných podnětů nejsou úplně blesková z mnoha důvodů,“ napsal redakci Finmag.cz. Na dotaz, zda se nehodlají obrátit i na ÚOHS, odvětil, že „k takovému kroku nemají v současnosti doporučení, dle kterého by mohli dosáhnout úspěšného zásahu“.

Co na to pragrafy?

Možných zákonů, které se na konání Temu vzahují, je mnoho. Jak upozornil mluvčí ČOI František Kotrba, v rámci kontrol dodržování povinností v souvislosti s prodejem výrobků prostřednictvím internetu patří mezi dotčené právní předpisy vedle Zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. a Občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) také právní předpisy upravující podmínky dodávání výrobků na trh, jako je zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 87/2023, o dozoru nad trhem s výrobky a další. „Kontroly se tedy dotýkají širšího spektra možných pochybení nejen v oblasti dodržování informačních a dalších povinností prodejců, vycházejících ze zákona o ochraně spotřebitele či občanského zákoníku, ale i aspektů bezpečnosti výrobků atp. ČOI pak koná na základě výsledků svých kontrolních zjištění,“ dodává Kotrba.

„Chtěl bych ovšem jménem APEK zdůraznit, že se nám jedná především o dodržování pravidel a férovou soutěž. V aktuální moment jsme proto podali podnět k ČOI v oblastech, které jsou podle našeho názoru zjevné – tedy především v plnění informačních a všech dalších povinností v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele i občanským zákoníkem,“ dodává Vetyška.

„Podnět ze strany APEK obdržela ČOI v závěru 11. kalendářního týdne a zabývá se jím,“ uvedl pro Finmag.cz mluvčí ČOI František Kotrba s tím, že v souvislosti s Temu obdržela ČOI za letošní a loňský rok „nižší jednotky podání spotřebitelů“. Mimo jiné se prý týkala chybějícího návodu v češtině, nedodání zaplaceného zboží či dodání jiného než objednaného.

Neplnění pravidel i pochybná kvalita

APEK ovšem spatřuje hlavní problém jinde. Například v tom, jakým způsobem Temu inzeruje „slevy“, nepřesné jsou podle asociace také informace o odstoupení od kupní smlouvy, o záruce a postupu reklamace. „Uživatel také z webových stránek nepozná, zda je Temu klasický e-shop, nebo on-line tržiště, jak je obvykle uváděno. Pokud se totiž opravdu jedná o marketplace, pak provozovatel portálu opět neplní předepsané povinnosti,“ upozorňuje dále APEK.

Zatímco v Evropě i jinde na světě je běžně legislativou vyžadováno, aby internetová tržiště jasně deklarovala svůj právní status (a tedy i plnila nejrůznější regulatorní požadavky), Temu tento fakt skrývá až kdesi hluboko v obchodních podmínkách. Zákazníci tržiště tak často ani nevědí, od koho a za jakých podmínek zboží vlastně kupují.

Z pohledu provozovatele e-shopu jsou to zcela zjevně nerovné podmínky na trhu, spotřebitel má ale zrovna v tomhle navrch. „Dle našeho názoru se tím pádem jedná o překvapivé ujednání, jelikož spotřebitel není řádně informován jasným a srozumitelným způsobem o tom, že není smluvní stranou. Vzhledem k absenci řádného informování spotřebitele je tak možné Temu považovat za e-shop, a tím pádem nese Temu veškerou odpovědnost,“ tvrdí ředitelka dTestu Hekšová.

Stále ovšem zůstává nejasné, kdo by měl nerovné postavení Temu na trhu skutečně řešit. A tedy i zasáhnout. Jistou nápovědu poskytl mluvčí ÚOHS Švanda, který poukázal na takzvaný Akt o digitálních službách (DSA), což je ve zkratce soubor pravidel na ochranu základních práv v digitálním prostoru. Tahle agenda v Česku spadá pod Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Problém je, že ani on nemá dle svého vyjádření potřebné kompetence; Temu v Evropě působí pod právní entitou Whaleco Technology Limited se sídlem v Irsku a způsobilý je v tomto smyslu jen irský regulátor. „Případné obdržené podněty, které by pod DSA spadaly, bychom mu předávali,“ uvedla pro Finmag.cz mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. A skutečně: Irsko už se touto cestou vydalo.

Aby toho ale nebylo málo, Meravá upozorňuje, že DSA „řeší pouze transparentnost online reklamy, nikoli její případné protisoutěžní aspekty“.

Bezpečnost Temu

Zdá se tak, že zatrhnout někomu masivně pálit finance v reklamě nelze. Že ten, kdo má kapitál na to ovládnout inzertní prostor, vítězí. Úřady po celém světě se proto snaží na Temu vyzrát z jiného úhlu pohledu: bezpečnosti užívání jejich aplikace a pochybného nakládání s osobními údaji, které mu při registraci uživatelé svěří. Nejednou se už objevila informace, že s nimi Temu otevřeně obchoduje.

Samo Temu se samozřejmě nařčení brání. „O případném shromažďování údajů vždy transparentně informujeme,“ reagoval její zástupce pro CEE region Milosz Ciekalski s tím, že stejně tak společnost činí, „pokud existuje možnost, že bychom mohli informace o uživateli použít k určitému účelu“. „Je to plně v souladu s přísnými standardy stanovenými aplikačními obchody typu Apple App Store a Google Play,“ dodal.

Postup vůči Temu ze stran úřadů nicméně připomíná princip, jaký byl už v minulosti využit proti řadě čínských firem. Vzpomeňme například na boj Západu s čínskými technologickými firmami Huawei a ZTE, kterým bezpečnostní úřady vytýkají netransparentnost a odmítají je vpustit do kritické infrastruktury, nebo třeba zákaz (či minimálně bezpečnostní doporučení nevyužívat ji) aplikace sociální sítě TikTok či WeChat.

Ostatně, upozorňuje na to i sám dTest, podle kterého se aplikace Temu může chovat jako takzvaný malware či spyware. To znamená, že aplikace může bez vašeho vědomí pracovat na pozadí, škodit vám a sbírat vaše informace. „Aplikace podobných typů o nás sbírají spoustu informací a není jasné, jakým způsobem zpracovávají naše osobní údaje,“ varuje Hekšová.

Podobně jako v minulosti se proto už – alespoň podle dTestu – dostala aplikace Temu do hledáčku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Jeho mluvčí Marek Vala však tuto informaci relativizuje: „Nezabýváme se konkrétními aplikacemi typu Temu nebo TikTok, ale kontinuálně hlídáme hrozby v celém kybernetickém prostoru,“ upozornil.

Ciekalski ale Temu brání s tím, že „zabezpečení aplikací Temu bylo nezávisle ověřeno“ tak, „aby splňovaly přísné globální standardy stanovené organizací OWASP (Open Web Application Security Project)“. „Tato certifikace (...) prokazuje naše odhodlání chránit data uživatelů,“ reagoval na obvinění.

Faktem tak prozatím zůstává, že české i evropské úřady jsou na Temu krátké. Jedinou možností, jak proti Temu zasáhnout, by mohlo být zablokování platformy na českém trhu právě z důvodu bezpečnostní hrozby. „Momentálně však nepředpokládáme, že k zablokování Temu dojde,“ říká Hekšová. A podobný sentiment bylo možné vyčíst i z vyjádření samotného NÚKIBu.

Poslední možností – která nemusí být zas tak nepravděpodobná, jak se na první pohled zdá – je prosté ukončení „kobercového náletu“ ze strany samotného Temu. V minulosti jsme už byli svědky několika takových šokových přístupů, příkladem může být právě konkurenční platforma Shein. „Hodnocení úspěchu strategie (Temu) nás tak čeká až poté, co odezní masivní marketingové kampaně,“ říká například Samuel Huba, ředitel společnosti Shoptet.

Dotýká se vás nějak kauza Temu? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem, tématu se budeme rádi dál věnovat!

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag