Nemocenské pojištění OSVČ. Kalkulačka, kdy se vyplatí, podmínky

Co to je nemocenské pojištění OSVČ

Ve zkratce je to způsob, jak se i podnikatel-živnostník (OSVČ) může dostat v sociálním systému státu na roveň běžného zaměstnance. Sociální pojištění odváděné ze mzdy zaměstnance se totiž skládá z odvodů na důchodové pojištění, příspěvek na stání politiku zaměstnanosti a právě i nemocenské pojištění.

Zaměstnanci tak do budoucna vzniká nárok na státní důchod, případný příspěvek v nezaměstnanosti a také dávky nemocenského pojištění v případě delší pracovní neschopnosti. To ovšem neplatí pro podnikatele – OSVČ, která si nehradí nemocenské pojištění.

Pro OSVČ je povinné hradit si pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ten platí buď v rámci jednoho sociálního odvodu přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), nebo v rámci paušální daně převodem na účet Finanční správy. Účast na nemocenském pojištění je pro živnostníky dobrovolná.

Kdo se pro něj rozhodne a bude jej hradit dostatečně dlouho (viz další body), má podobně jako zaměstnanec nárok na nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou poporodní péči a dlouhodobé ošetřovné, uvádí ČSSZ na svém webu.

Jak si zařídit nemocenské pojištění pro OSVČ

Živnostník, který má o nemocenské pojištění zájem, se musí přihlásit na webu ČSSZ. Účast začíná dnem, který si zvolíte a uvedete přímo v přihlášce. Může jít o kterýkoliv den v budoucnosti, případně den podání přihlášky. K pojištění se ale nemůžete přihlásit zpětně.

Záloha se odvozuje od výše měsíčního vyměřovacího základu. V případě minimálního vyměřovacího základu činí platba nemocenského 168 korun měsíčně. Z vyššího než minimálního vyměřovacího základu se pak odvádí 2,1 procenta.

Shutterstock

Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění?

Konsolidační balíček mění i podmínky pro české podnikatele. Přinášíme přehled nejdůležitějších změn.

Pokud jste přihlášeni k paušální dani, výši zálohy si určujete sami. Minimální měsíční záloha je opět 168 korun. Nejvyšší možná záloha se liší podle pásma paušální daně. V prvním pásmu činí maximální záloha 244 korun, ve druhém 536 a ve třetím 819 (opět jde o 2,1 procenta maximálního měsíčního vyměřovacího základu).

Splatnost pojištění je od prvního do posledního dne měsíce, na který zálohu hradíte. Posílá se na účet vaší Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) s předčíslím 11017 (u plateb důchodového pojištění je předčíslí 01011).

Kdy vzniká nárok OSVČ na nemocenské pojištění

Nárok na dávku nemocenského má každý, kdo se k účasti na nemocenském pojištění přihlásil a už aspoň tři měsíce si ho řádně platí. Nárok vzniká 15. den pracovní neschopnosti, ať už v důsledku nemoci, nebo úrazu.

Pokud zapomenete zálohu zaplatit nebo pošlete nižší částku, nemocenské pojištění vám zanikne a nárok na dávku mít nebudete. Že byste se o tom ale nedozvěděli, se bát nemusíte: o zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného informuje živnostníky OSSZ písemně.

Postup při uplatnění už je jednoduchý. Vše je na ošetřujícím lékaři. Ten vám vystaví neschopenku. Pokud stonáte víc než 14 dní, nemusíte sociálce nic hlásit ani žádat o dávku nemocenského, udělá to právě lékař. Na vás je dodržovat předepsaný režim a chodit na kontroly. A samozřejmě být doma mimo čas předepsaných vycházek, pokud by za vámi přišla kontrola z OSSZ.

Pouze pokud nemůžete pracovat kvůli úrazu, musíte ještě vyplnit a poslat záznam o úrazu. Důvodem je, že například úraz v opilosti znamená dávku v poloviční výši a způsobit si úraz úmyslně znamená, že nárok na nemocenské nemáte vůbec.

Dávky vám budou automaticky chodit na stejný účet, ze kterého platíte pojištění. Jakmile vám pracovní neschopnost skončí, musíte sociálce ohlásit den, kdy jste zase začali pracovat.

Kdy se OSVČ vyplatí nemocenské pojištění

Výše závisí na denním vyměřovacím základu. Na ten úřad přijde tak, že „vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období“. Rozhodné období je dvanáct měsíců. Pokud si pojištění platíte kratší dobu, tak je rozhodné období zkrácené o dobu, kdy jste ještě do systému nebyli přihlášeni.

Denní vyměřovací základ se pro výpočet nemocenského ještě snižuje podle redukční hranice. První redukční hranice v roce 2023 činí 1 345 korun, druhá 2 017 a třetí 4 033.

Denní vyměřovací základ do první redukční hranice se snižuje na 90 procent, z případné části nad druhou hranici se započítává 60 procent a nad třetí hranicí 30 procent (pokud by vám denní vyměřovací základ vycházel 4 050 korun, redukovaný základ pro výpočet nemocenského by byl 90 procent z 2 023 + 60 procent z 672 + 30 procent z 2 016 + 0 procent ze 17).

Samotná výše dávek je potom od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti 60 procent z redukovaného základu, od 31. dne stoupá na 66 procent a od 61. dne na 72 procent. S výpočtem konkrétní částky vám pomůže naše kalkulačka nemocenského pojištění OSVČ:

Například podnikatel, který platí paušální daň v prvním pásmu a zvolí si nejvyšší měsíční zálohu 244 korun, zaplatí za rok na pojištění 2 928 korun. Když bude na neschopence 30 dní, dostane na nemocenském celkem 3 312 korun. Pokud onemocní na 60 dní, vyplatí mu stát celkem 10 152 korun. Za 90 dní by dostal vyplaceno celkem 17 592 korun.

Při posuzování výhodnosti nebo nevýhodnosti účasti na nemocenském je ale potřeba počítat i s výší daně z příjmu a sociálního odvodu. Pokud si chcete navýšit vyměřovací základ, nezapomeňte, že vám stoupnou i tyto náklady. Například pokud jste v nejnižším pásmu daňového paušálu a dávka nemocenské vycházející z maximální zálohy vám přijde neadekvátní, můžete jít dobrovolně do druhého pásma. To ale znamená, že místo paušální daně 6 208 korun měsíčně budete platit 16 tisíc. To je o 9 762 Kč měsíčně, respektive 117 504 Kč ročně víc.

Někteří živnostníci volí komerční zdravotní pojištění. Buď jako alternativu nemocenského, nebo v kombinaci s ním. Která varianta je výhodnější, závisí na konkrétním případu. Mimo jiné na tom, jaká komerční pojištění už živonostník má: ten, kdo už z jakéhokoli důvodu má sjednané životní pojištění, si k němu snadno přidá i připojištění pro případ pracovní neschopnosti. U komerční pojistky nezáleží na výši příjmů, na druhé straně se do ní promítá rizikovost klienta, jeho věk a zdravotní stav. V ideálním případě by si živnostník měl spočítat, kolik by platil a co by za to v případě pojistné události dostal, a podle toho se rozhodnout pro nemocenskou, komerční pojistku nebo kombinaci.

Nárok OSVČ na mateřskou, otcovskou a ošetřovné

Jedním z důvodů, proč si lidé i jako OSVČ platí nemocenské, je nárok na mateřskou, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné. Ten může může představovat zvrat v otázce, jestli se vám vyplatí platit si jako OSVČ nemocenské pojištění.

Nárok na takzvanou peněžitou pomoc v mateřství vzniká těm OSVČ, které si nemocenské platily aspoň 270 dní z posledních dvou let a z toho posledních 180 dní je už odváděly nepřetržitě každý měsíc.

Nárok na dvoutýdenní otcovskou dávku kdykoliv v období šesti týdnů od narození dítěte máte, pokud jste nemocenské platili aspoň celé tři měsíce a v době pobírání dávky nepracujete. Stejné dvě podmínky má i nárok na dlouhodobé ošetřovné. Dlouhodobě pečující osoba může tuhle dávku pobírat až 90 dní.

I u mateřské, otcovské a ošetřovného platí uvedené redukční hranice. Jen v případě peněžité pomoci v mateřství se do první redukční hranice započítává celých 100 procent denního základu. Mateřská i otcovská činí 70 procent denního základu, dlouhodobé ošetřovné 60 procent.

OSVČ, která platí paušální daň v prvním pásmu a odvádí maximální možnou zálohu na nemocenské 244 korun, a bude na mateřské 28 týdnů, tedy 196 dní, od státu dostane 52 724 korun. Pokud by nemocenské platila celé dva roky, zaplatila by na zálohách 5 856 korun.

Na rozdíl od dávek nemocenského je potřeba o mateřskou, otcovskou nebo ošetřovné zažádat. Formulář můžete odevzdat do datové schránky své OSSZ. I tyto dávky vám přijdou na stejný účet, ze kterého platíte zálohy.

Oficiální zdroje

Chybí vám tu něco? Snažili jsme se vypíchnout ty nejdůležitější informace, ale klidně se může stát, že zrovna na ten váš dotaz jsme neodpověděli. Napište nám do diskuse, nebo se porozhlédněte po oficiálních zdrojích. Uvést odkazy na ně je to nejmenší, co pro vás můžeme v téhle situaci udělat:

• Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)
• ČSSZ k nemocenskému v paušálním režimu
• MPSV
• Přihláška na webu ČSSZ

Finmag.cz

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

• Změna větší než GDPR. Koho se týká směrnice NIS2 a jaké hrozí sankce?

• Podzimní nadílka dotací pro podnikatele. Najdete tu svou?