Udržitelnost, nebo greenwashing? Odpovědné firmy mohou získat konkurenční výhodu

Kdo dnes není environmentálně uvědomělý, neměl by se snad o rozjezd vlastního byznysu ani pokoušet. Je to móda, která časem přejde a nahradí ji jiná posedlost, nebo je to oblast, bez které se podniky, které chtějí být úspěšné, už nikdy neobejdou?

Je rozdíl mezi ekonomicky a environmentálně udržitelným podnikáním? Je vůbec pro ekologickou uvědomělost na trhu dost zákazníků? Nebo ji podniky jen předstírají a praktikují tak greenwashing? Je jedinou cestou odpovědnost nařídit legislativou?

Jsou to složité otázky, a proto je vhodné si v oblasti udržitelnosti v podnikání udělat pořádek.

Společenská odpovědnost podniků (Corporate Social Responsibility, CSR)

Společenská odpovědnost podniků zahrnuje všechny aktivity, kterými podnik pozitivně působí na své okolí, komunitu a životní prostředí. V ekonomické oblasti odmítá veškeré neetické praktiky a korupci, soustředí se na dobré vztahy s akcionáři, zákazníky i dodavateli, a zabývá se dlouhodobou udržitelností podnikatelského modelu.

Do sociální oblasti patří především dodržování lidských práv a respektující přístup k zaměstnancům, ale najdeme tu i dodržování pracovních standardů, programy na podporu neziskových organizací a komunitních aktivit, dárcovství a dobrovolnictví.

V environmentální oblasti se podniky věnují aktivitám zaměřeným na ochranu životního prostředí, cirkulární ekonomiku a šetrné zacházení s materiálními zdroji, vodou a energií.

Environmentální, sociální a správní řízení (Environmental, Social, and Governance, ESG)

Rámec ESG stanovuje kritéria, podle kterých budou podniky reportovat svou společenskou odpovědnost. V roce 2025 budou poprvé o pozitivních i negativních dopadech své činnosti zpracovávat report za uplynulý rok vybrané podniky, o rok později se přidají velké společnosti, rok 2027 je klíčový pro malé a střední podniky obchodované na regulovaném trhu a od roku 2029 (za rok 2028) se reportovací povinnost dotkne i společností ze třetích zemí, které mají v EU alespoň jednu pobočku a obrat nad 150 milionů eur (3,8 miliardy korun).

Zjednodušeně řečeno se bude muset podnik v reportu vyjádřit ke všem bodům společenské odpovědnosti a ke zveřejněné zprávě se následně dostanou investoři, banky, obchodní partneři, zákazníci, dodavatelé i regulační orgány. Kritéria jsou rozepsaná do jednotlivých složek, které jsou popsané měřitelnými ukazateli a tím pádem porovnatelné v čase i mezi podniky navzájem.

Firmy, kterých se tato povinnost týká nebo se bude týkat v nejbližší době, si proto musí včas nastavit systém sběru a vyhodnocování dat vykazovaných v reportu.

Pohled zákazníků a Greenwashing

Společenská odpovědnost a ochrana životního prostředí jsou v současné době fenomény, které hýbou trhy ve vyspělých zemích. Nebo by se to alespoň mohlo zdát z mediálního prostoru. V každém případě mají zákazníci (pokud si to mohou finančně dovolit) tendenci upřednostňovat společensky odpovědné firmy a jejich produkty před výrobky znečišťovatelů a podniků využívajících neetické praktiky.

Toho jsou si výrobci samozřejmě velmi dobře vědomi, a proto se často snaží vypadat uvědoměleji, než ve skutečnosti jsou. Výsledkem je takzvaný greenwashing, který spočívá v šíření dezinformací ohledně environmentální odpovědnosti s cílem oklamat zákazníky nebo zakrývat reálný dopad aktivit podniku na životní prostředí. Podle společnosti TerraChoice se podniky velmi často dopouštějí jednoho ze sedmi hříchů greenwashingu:

1. Skrytá směna, skrytý kompromis – jsou vyzdvihovány „zelené“ vlastnosti a ignorovány negativní dopady na životní prostředí (například nulové emise elektromobilů bez zohlednění emisí vzniklých při výrobě elektřiny, na kterou jezdí)
2. Menší zlo – produkt je prezentován jako nejúspornější nebo nejšetrnější k životnímu prostředí v dané kategorii, ale celá kategorie je přinejmenším problematická (například biosložka v naftě)
3. Chybějící důkaz, nedostatek důkazů – tvrzení není možné nijak věrohodně a spolehlivě ověřit (například tvrzení o rozložitelnosti bioplastů, která je ale možná jen ve velmi specifických podmínkách)
4. Vágnost, nejednoznačnost – tvrzení je obecné a nevysvětlené (třeba nápis „eco“ bez dalšího vysvětlení)
5. Bezvýznamnost – prezentace vlastností, které jsou pravdivé, ale pro spotřebitele hledající udržitelné a k životnímu prostředí šetrné produkty jsou nepodstatné a může se dokonce jednat o zákonem nařízený standard (například lednice bez freonů)
6. Falešné značky – vlastní obrázky, které ve skutečnosti nejsou podložené certifikací a nic neznamenají, ale ve spotřebiteli evokují dojem, že produkt nějaký standard splňuje
7. Lež – velmi vzácně se podniky uchylují ke lži, ale ta je většinou velmi rychle odhalena.

Jak se postavit ke společenské odpovědnosti

Asi nejjednodušší by bylo říct, že lhát se nemá a greenwashing je neetický. V současné době je společenská odpovědnost podniků důležitější než kdykoliv dřív, ale protože se jedná o relativně nové téma, nemá jasná pravidla a mantinely. Za odpovědné jsou proto vydávány i praktiky, které nemají s odpovědností nic společného, a proto můžeme v následujících letech očekávat vznik standardů (podobně jako v účetnictví nebo v technologiích), které nastaví měřitelné metriky a závazné postupy.

Na jednu stranu to bude pro podniky nepochybně administrativně i finančně náročné. Na druhou stranu je trend jednoznačný a rychle se na něj nachystat (nebo s ním rovnou počítat při zakládání nové firmy) může být v budoucnu významnou konkurenční výhodou.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Propisky s logem opravdu nestačí. Co je to marketing a jak ho správně dělat?

• Jak oslnit investora? Na plané řeči není čas, zaujmout musíte už ve výtahu

• Vyvážet, přenést know-how, nebo rovnou otevřít pobočku? Jak na zahraniční expanzi

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag