Články na téma: životní prostředí

Vláda v březnu už poněkolikáté neschválila novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podle Svazu průmyslu a dopravy to ohrožuje efektivní čerpání financí z výnosů z obchodování, ale i implementaci systému EU ETS 2 (Systém EU pro obchodování s emisemi).

Společenská odpovědnost podniků (CSR) a environmentální, sociální a správní řízení (ESG). Dvě oblasti, které jsou při řízení firem stále důležitější. Jsou v dnešní době už opravdu nutné? Podíváme se na to v dalším díle speciálu Jak na podnikání.

Pokud je firma či podnikatel považován za „bídáka“, který ubližuje zvířatům či prodává věci, co ničí zdraví, je to smutné. A škodí to obchodům. Jsou dvě cesty, jak z toho ven: buď změnit své chování, anebo přesvědčit ostatní, že všechno je úplně jinak. PR agentura, štědré dary a vědci dokážou reputaci „vyprat“.

Největší kryptoburza čelí v USA žalobě za obcházení pravidel, ekoaktivistům z Greenpeace se nelíbí bitcoinový Proof of Work a MicroStrategy opět nakupovala bitcoiny. Šéf zkrachovalé FTX čelí už třinácté žalobě a v Salvadoru se chystají zrušit daně z technologických inovací. Je tu další #TýdenVKryptu.

Skutečnosti, že přimíchávání takzvaného biouhlu do půdy pomáhá její regeneraci zadržováním vody a živin, jsou si lidé vědomi od nepaměti. Dnes ale vystupuje do popředí jeho další přirozená vlastnost: schopnost udržet uhlík a při využití v zemědělství ho ukládat pod zem. Biouhel tak může pomoci v boji s klimatickou změnou. A navíc se na něm dá dobře vydělat.

„Lidé už nezpochybňují roli člověka ve změně klimatu, liší se ale ve svém přístupu, jak jsou ochotni se omezit a něco s tím dělat,“ říká Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica a předsedkyně soutěže SME EnterPRIZE. Ta třetím rokem oceňuje podniky, které šetří životní prostředí.

Evropská unie soutěží se Spojenými státy, kdo firmám na výrobu elektromobilů, akumulátorů a fotovoltaiky nabídne větší dotace. Zdá se ale, že za kratší konec tahá Brusel a Ursula von der Leyenová. Připravovaná evropská legislativa totiž zatím členské státy EU spíš rozděluje.

Cíle udržitelného rozvoje, které v roce 2015 schválila Organizace spojených národů (OSN), jsou letos ve své polovině. Jejich naplnění je ale hodně daleko. Mít 169 cílů totiž v podstatě znamená nemít žádné priority, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Co je to ESG? Ještě nedávno to byla volba. Firma se zkrátka mohla etablovat jako „zelená“ a udržitelná, a jít tak vstříc určitému typu zákazníků, nebo jí to mohlo být jedno. Možnost volby ale pomalu končí. „Část podnikatelů před tím strká hlavu do písku, což je chyba,“ varuje Ondřej Vaněk ze společnosti PKV.

Datová centra v Evropské unii mohou být při vyostření konfliktu s Ruskem slabým a zranitelným místem. Jejich provoz totiž vyžaduje velkou spotřebu energie. Kritikou navíc nešetří ani klimatičtí aktivisté, kteří blokují výstavbu nových areálů, a s regulací se přidává i Brusel. Jaká je tedy jejich budoucnost?

Přestože to bude už třicet let, co ostravské doly vydaly poslední kilogram uhlí, region stále neprošel potřebným restartem, o němž se jen a jen diskutuje. Kam neřešená situace dospěla, nejlíp ilustruje sama Ostrava.

Po tvrdém lobbingu automobilek bude pravděpodobně zmírněna nebo zcela zrušena emisní norma Euro 7. Můžeme očekávat další ekologické aktivisty přilepené k autům. Přesto se pro životní prostředí nemohlo stát nic lepšího. Emisní normy totiž občas napáchají víc škody než užitku. A Euro 7 by bylo jednou z nich.

Ceny emisních povolenek vyletěly za necelých pět let o dvanáctinásobek. Pro ekonomy je to fascinující experiment, který dokazuje, že trh – byť uměle vytvořený – funguje. Vzhledem k sílící debatě na toto téma přinášíme analýzu z prosincového vydání Finmagu z loňského roku.

Nákladní doprava na moři zažívá nejlepší období za dlouhé roky. Pandemie rejdařům přinesla nebývalé kšefty a obrovské zisky. Loni přepravili dvojnásobný objem nákladu než v roce 2000, ceny jsou přitom nejvýš od roku 2008. Zároveň je sektor vystaven environmentálnímu tlaku na snížení své karbonové stopy. Kdy, když ne teď, burcují aktivisté. Tak snadné to ale nebude.

Elektromobilita je nevyhnutelná budoucnost. Automobilky do ní masivně investují, představují nové elektrické modely a světu vozů na baterky se přizpůsobuje i dodavatelský řetězec. A zatímco leckde přerod k bezemisní dopravě podporuje i stát, v Česku je tenhle přístup zatím vlažný. Má to tak být?

Ani jsme neposčítali škody z jara, už vidíme, že na podzim dostane rozpočet novou, neodvratnou ránu. V příštích letech nebude na rozhazování. A přece vláda v pondělí rozhodla o zahájení příprav na stavbu části kanálu Dunaj–Odra–(Labe?). Ten první kousek od Ostravy k polským hranicím by mohl stát 15 miliard.

Lepší než třídit odpad je nevytvářet ho, říká cirkulární ekonomka Jana Soukopová v rozhovoru pro nový Finmag. Jeho polovičku vám nabízíme právě teď..

Poletíš, zaplatíš! Měla by se na leteckou dopravu vztahovat speciální ekologická daň, nebo už nejsou další regulace v téhle oblasti potřeba?

Podnikatelé platí za auta silniční daň. A proč jen podnikatelé? Jak se na možnost zavést silniční daň pro všechny automobily dívá ministr dopravy Dan Ťok, viceprezident Autoklubu ČR Jan Štovíček, ekonom Aleš Michl, předseda Asociace pro elektromobilitu Jaromír Vegr a další osobnosti?

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Zkoušeli jsme nedávno s kolegou „kvalifikovaně odhadnout“, kolik asi politici dostali na provizích za to, že prošel megaprůšvih s drahými obnovitelnými zdroji. Dospěli jsme k tomu, že dostanou maximálně miliardu korun. Spotřebitele to ovšem bude stát miliard stovky. Dost velký nepoměr, že? Čekají nás ovšem ještě náklady na výstavbu dalších tunelů.