Jak neprodělat na transakcích ze zahraničí? Pomůže zajištění kurzových rizik

Představme si třeba společnost, která do Česka dováží a následně instaluje solární panely pro fotovoltaické elektrárny. Taková firma očekává velkou zásilku materiálu, kterou musí zaplatit v eurech. Když koruna oslabí, vyjde takový nákup dráž – a ne vždycky je úplně možné zvýšené náklady promítnout do finální ceny zakázky pro cílového zákazníka.

Nebo druhý příklad: rodinná firma v malém městě, která se zabývá lisováním plastových dílů pro různé zahraniční výrobce automobilů. Finální výrobky firma prodává za eura, ale energie a mzdy desítek zaměstnanců platí v korunách, takže obdržená eura musí směnit do korun. Každý výkyv kurzu taková firma nepříjemně pocítí i na svých obchodních maržích. Když kurz koruny slábne, je to pro ni výhodné, protože za inkasovaná eura obdrží více korun, ale když začne kurz koruny posilovat, to už samozřejmě moc příjemné není. Při budoucí směně inkasovaných eur může obdržet výrazně méně korun, než firma očekávala, a v tu chvíli nevýhodný kurz koruny může dokonce „vymazat“ celou ziskovou marži na tomto obchodu.

Je tedy přirozené, že se firmy snaží proti podobným nepříjemnostem, které nemohou nijak ovlivnit ani předvídat, zajistit. Jednou možností je takzvaný přirozený hedging, který spočívá v tom, že má firma pohledávky i určité závazky v cizí měně – například si půjčuje peníze nikoliv v korunách, nýbrž v eurech, a splátky úvěru se snaží uhradit z příchozích eurových plateb. Další možností je potom zajištění měnového rizika na termínovém trhu prostřednictvím různých finančních derivátů, například s pomocí forwardů.

Jistota kurzu i za několik měsíců

O co jde? Když firma dnes uzavře obchod, který se má realizovat za konkrétních podmínek třeba za tři měsíce nebo půl roku, vystavuje se riziku výkyvů kurzu. Za určitých okolností by se mohla dokonce na konkrétním obchodu dostat až do ztráty, nebo by se přinejmenším snížil její zisk. Finanční instituce – u velkých firem banky, u menších a středních firem spíš jiné společnosti – ale mohou takové firmě nabídnout fixovaný kurz.

Pro danou firmu může být tento forwardový kurz svým způsobem rizikovější než spotový kurz v den vypořádání transakce, ale hlavní přínos spočívá v tom, že se firma vyhne riziku nějakého výrazného negativního vývoje či výkyvu. Má jistotu, že v daném okamžiku v budoucnu získá tolik prostředků, na kolika se dnes dohodne. Ví, s čím může počítat, a cenu za tuto jistotu potom může zakalkulovat do finální ceny svých výrobků.

Jen pro příklad – od dubna 2023 oslabila koruna proti euru o devět procent, a vzhledem k tomu, že některé firmy pracují například s desetiprocentní ziskovostí, tak na dlouhodobé zakázce taková firma v podstatě už o svůj zisk přišla. A to není nikdy příjemné, protože měnit podmínky a zkoušet dohadovat lepší ceny s obchodními partnery v zahraničí i doma je vždycky to nejméně příjemné a schůdné řešení.

Samozřejmě je fér upozornit i na to, že ve chvíli, kdy koruna ještě víc oslabí, tak pro exportně laděnou firmu nakonec takové zajištění úplně výhodné nebude. Může se stát, že za tři měsíce nebo půl roku bude majitel takové firmy vidět, že by býval mohl na transakci vydělat třeba o sto nebo dvě stě tisíc víc, kdyby nešel do forwardového zajištění. To je ale riziko, na které každá solidní finanční společnost svoje klienty upozorňuje předem.

Shutterstock

Koruna lítá nahoru a dolů. Teď s ní klesá i nálada podnikatelů

Česká koruna se dlouhodobě nepříjemně propadá vůči euru i dolaru. Jako občané země, která je orientována na export, bychom se měli radovat: levná koruna znamená větší konkurenceschopnost našich výrobků, a to se odrazí na výkonu naší ekonomiky. Jenže takhle jednoduše to nefunguje. Ani podnikatelé to nevidí tak optimisticky a slabá koruna – respektive nahoru a dolů se hýbající koruna – jim může nakonec dokonce uškodit.

Pokud tedy majitel firmy zčásti věří i svému odhadu nebo selskému rozumu, nikdo ho nenutí zajišťovat si celou hodnotu takové transakce. Může si zajistit třeba polovinu a se zbytkem zkusit své štěstí za spotový kurz. Co se mu pravděpodobně nejvíce vyplatí, to musí posoudit každý sám.

Poplatky není třeba řešit, cash collateral ano

Pro velké bankovní domy bývají zajímavé velké transakce, menší firmy s obraty v řádech jednotek nebo desítek milionů obvykle využívají těchto zajišťovacích služeb u jiných zprostředkovatelů. Částka, od které se vyplatí o forwardovém zajištění uvažovat, je nějakých deset tisíc eur, tedy 250 tisíc korun. To už je suma, kterou celkem běžně řešívají třeba i fyzické osoby.

Nemusejí se přitom bát, že by je takové zajištění kurzu vyšlo draho na poplatcích, protože ty už jsou zahrnuty v rozdílu mezi spotovým a forwardovým kurzem. Ten se vypočítá ze spotového (tedy aktuálního) kurzu, který je upraven o takzvané forwardové body, které vycházejí z rozdílu tržních úrokových sazeb těch dvou konkrétních měn a zároveň jsou do nich promítnuty i odhady úrokových sazeb do budoucna.

Vidíme, že základní úrokové sazby eura jsou nyní kolem čtyř procent a u koruny jsou o zhruba dva procentní body vyšší, takže právě tento rozdíl se promítá do forwardového kurzu. Forwardové obchody je možné uzavřít i pro transakci, která se odehraje například za dva roky, přičemž nejběžnější jsou obchody tříměsíční, šestiměsíční až roční.

Standardem ovšem je zajištění transakce jakousi vratnou zálohou, která se nazývá cash collateral. Společně s potvrzením obchodu, uzavřením forwardu, je klient požádán o složení hotovosti ve výši většinou pět až deset procent z objemu obchodu, aby bylo zajištěno, že v případě významných výkyvů kurzu bude k dispozici dost prostředků na vypořádání transakce. A v momentě, kdy se trhy začnou hýbat nějakým zásadním způsobem, je možné ještě v průběhu platnosti forwardového obchodu cash collateral navýšit, o čemž bývá klient informován předem.

Ačkoliv je euro nejčastější měnou ve forwardových obchodech, možnosti trhu jsou prakticky neomezené. Zajistit se dá obchod v dolarech, švýcarských francích, polských zlotých nebo maďarských forintech.  Exotičtější měny typu japonského jenu, čínského jüanu a podobně nejsou tolik frekventované, ale i takové transakce se zajistit dají.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Inflace v Česku je nejnižší od prosince 2021, rizikem je ale oslabující koruna

• Euro, nebo koruna? Společná měna prorůstá do Česka víc, než si myslíte

• Nejrazantnější zásah od covidu. ČNB znovu snížila úrokové sazby, koruna oslabuje

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag