My nic, to prodejci. Čínské Temu plně obnažuje mnohem širší problém

Právě problematickou vymahatelnost práva vůči online tržištím plně obnažuje aktuální kauza kolem čínské platformy Temu. Ta prakticky opanovala reklamní prostor v každé zemi, kam se svou agresivní kampaní vtrhla, a to díky bezprecedentním investicím do marketingu.

Běžným firmám, často provozovatelům e-shopů, se tím podstatně snížil dosah jejich kampaní. Obří tržní síle Temu nedokážou konkurovat a čínské tržiště je z online reklamního prostoru zkrátka vytlačuje. Výsledkem toho všeho je, že jim klesá odbyt i další klíčové ekonomické ukazatele.

Není to ale zdaleka jediný problém. Firmy poukazují především na to, že Temu – na rozdíl od nich – neplní platné legislativní požadavky. A skrze Asociaci pro elektronickou komerci (APEK), která sdružuje přes 680 subjektů české e-commerce scény, si na to stěžují u České obchodní inspekce (ČOI). Problematiku jsme ostatně podrobně popsali už dřív:

• Pálí miliardy, obchází zákony. Čínské Temu opanovalo český internet, úřady tápou

Její hlubší zkoumání ovšem odhaluje mnohem širší problém: online tržiště (obecně, nejen Temu) podstatnou část legislativních povinností přenáší přímo na prodejce. A i když se tomuto trendu legislativci napříč světem snaží přizpůsobit, boj je to vzhledem k byrokratickým aparátům na straně jedné a rychlému technologickému vývoji na straně druhé přinejmenším nevyvážený.

Klíčovým rozdílem mezi online tržišti a běžným e-shopem je totiž v tom, kdo a s kým (a za jakých podmínek) uzavírá kupní smlouvu; zatímco běžný e-shop vystupuje z pohledu zákazníka zcela jednoznačně jako protistrana, od které zboží kupuje (se všemi povinnostmi, které se s tím vážou), online tržiště pouze zprostředkovává (propojuje) prodávajícího s kupujícím. A samo se zříká jakékoli další zodpovědnosti.

Nic špatného neděláme

APEK ve své stížnosti upozorňuje zejména na nedodržování řady pravidel, které Temu ukládá česká a evropská legislativa. Výslovně poukazuje na způsob uvádění slev (odvozených od doporučených maloobchodních cen, zatímco e-shopy musí pracovat s nejnižší cenou za posledních 30 dní), nepřesné informace o odstoupení od kupní smlouvy, o záruce či postupu reklamace.

Temu navíc podle APEK jasně nedeklaruje (či nedeklarovalo), že je online tržištěm, což je jedna z nejviditelnějších povinností, které platná legislativa těmto obchodům explicitně přikazuje. Cílem této povinnosti je transparentnost a jasné informování zákazníka, protože – jak už jsme si řekli – mezi běžným e-shopem a online tržištěm je velmi podstatný rozdíl. A to i v odpovědnosti jednotlivých stran.

„Smluvní vztah na online tržištích primárně vzniká mezi prodávajícím a kupujícím. Proto je tolik důležité, aby tržiště správně plnilo informační povinnosti, aby zákazník věděl, u koho nakupuje (obchodník nebo jiný spotřebitel?) a jak dojde k uzavření kupní smlouvy,“ vysvětluje potřebné souvislosti Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK.

Samo Temu na přímý dotaz, proč nerespektuje platnou legislativu a zda se neobává sankcí, redakci Finmag.cz odpovědělo, že se „zavazuje dodržovat zákony a předpisy trhů, na kterých působí“. To však APEK rozporuje: „Nejméně v momentě podání našeho podnětu k ČOI nebylo na webových stránkách Temu v žádném z dostupných dokumentů uvedeno, že se jedná o online tržiště a s kým a jak uzavírá zákazník případně kupní smlouvu,“ reaguje Vetyška.

Povinnosti online tržišť podle něj nově upravuje nařízení o digitálních službách (DSA), které mimo jiné ukládá nejen správnou identifikaci prodávajících, ale tržiště současně musí provádět náhodné kontroly ověření, zda nejsou nabízené výrobky a služby nezákonné. A samo Temu naznačuje, že tak činí: „Jako provozovatel tržiště úzce spolupracujeme s našimi obchodními partnery třetích stran na zachování a prosazování zákonných požadavků pro prodej do České republiky,“ tvrdí.

Co musí splňovat online tržiště?

Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, „DSA“) si klade za cíl sjednotit unijní pravidla pro digitální služby, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. Pro online platformy typu Temu z něj vyplývají následující povinnosti:

• nesmí umožnit prodej obchodníkům, o kterých nemá dostatečné informace (jako jméno, adresa, kontakt, zápis v rejstříku…) a musí vynaložit maximální úsilí k ověření spolehlivosti a úplnosti těchto informací,

• tyto informace musí jasně a zřetelně zpřístupnit online spolu s nabídkou konkrétní služby/zboží (tedy jasně definovat a identifikovat prodávajícího),

• musí koncipovat své online rozhraní tak, aby umožnilo plnit obchodníkům informační povinnost vůči spotřebiteli týkající se předsmluvních informací a informací o souladu výrobků s předpisy o bezpečnosti výrobků,

• musí vyvinout přiměřené úsilí, aby v jakékoli oficiální, volně přístupné a strojově čitelné online databázi náhodně ověřil, zda nebyly nabízené výrobky nebo služby označeny za nezákonné,

• musí dodatečně informovat spotřebitele o zakoupení nezákonného zboží/služby, pokud se o nezákonnosti dozví

Zříkáme se zodpovědnosti

Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že celá problematika má dvě samostatné větve. První jsou zákonné požadavky na samotná tržiště, kterými se Evropa (ale například i USA) snaží narovnat právní neukotvenost tohoto online prostředí, druhá pak spotřebitelská, kdy za plnění příslušných norem (kvalitativních i regulatorních) zodpovídají podle platforem samotných až koncoví prodejci, kteří zboží na těchto platformách prodávají.

Tržiště typu Allegro, Facebook Marketplace, ale i Temu zkrátka svou roli vnímají (a obchodními podmínkami i ošetřují) tak, že nejsou odpovědné za neplnění spotřebitelské legislativy. V případě jejího porušení si však vyhrazují právo aktivně se podílet na nápravě. „V případě nedostatků nebo porušení přijmeme rychlá nápravná opatření, abychom zajistili dodržování předpisů ze strany prodejců,“ uvádí Temu v reakci, kterou Finmag.cz zprostředkoval její zástupce Milosz Ciekalski.

Stížnosti na nekvalitu či nedodání zboží, chybějící české návody či omezenou možnost dovolání se spravedlnosti proto Temu odráží s tím, že plní právě jen roli zprostředkovatele. „Ony stížnosti zákazníků, které vidíte, představují nepatrnou menšinu z milionů transakcí, které se na Temu uskuteční. I přesto bereme tyto stížnosti velmi vážně,“ reaguje Temu na dotaz na šířící se nespokojenost zákazníků.

Ve svém vyjádření navíc upozorňuje na velkorysou devadesátidenní lhůtu pro vrácení zboží, ke které se na webu nad rámec zákonných požadavků zavazuje. „Ta je jednou z nejdelších v oboru,“ tvrdí. Až v případě takto deklarovaných podmínek je za jejich neplnění přímo odpovědné i samo tržiště.

„Je zapotřebí zdůraznit, že poskytovatel on-line tržiště není jednou ze stran kupní smlouvy (…). Tím ovšem není vyloučeno, aby se poskytovatel on-line tržiště ve vztahu ke spotřebitelům smluvně zavázal k povinnostem, které mu zákon neukládá. Významnou roli tak mají smluvní podmínky, na které spotřebitel přistupuje,“ vysvětluje mluvčí ČOI František Kotrba.

Co říkají obchodní podmínky Temu

V obchodních podmínkách Temu se lze v bodě 9 dočíst, že Temu „nenese odpovědnost za jakékoli nároky nebo spotřebitelské spory, které mohou vzniknout mezi uživateli Temu“. „Pokud dojde na Temu ke spotřebitelskému sporu mezi vámi a jiným uživatelem nebo jakoukoli třetí stranou, nemáme žádnou povinnost se v tomto sporu angažovat,“ uvádí.

V bodě 14.1 pak lze nalézt právní formulaci o tom, že „jsme vůči vám odpovědní pouze s ohledem na náš smluvní závazek poskytování služeb. V žádném případě neneseme odpovědnost za jednání nebo opomenutí třetích stran“.

V případě, že obchodník porušuje pravidla stanovená platformou, může přijít o přístup k účtu. A nejen to. „Pokud porušíte platné zákony, můžeme podniknout právní kroky, které povedou k občanskoprávním a trestněprávním sankcím,“ varuje v podmínkách Temu.

Že online tržiště skutečně odpovídá pouze za zprostředkování obchodu – zjednodušeně tedy za to, že peníze spotřebitele zašle podnikateli, u kterého za spotřebitele zboží objedná – nerozporují ani další námi oslovené úřady. „Návod v češtině či uvádění slev jsou povinnosti, za jejichž dodržování jsou skutečně odpovědni prodávající (podnikatelé),“ říká Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Tento resort ostatně ukazuje na svém webu i rozbor konkrétního případu, kdy se zákaznice snaží domoci na online tržišti nápravy. A mimo jiné v něm otevírá další zásadní souvislost; že je rozdíl v tom, zda je prodávající soukromá osoba, nebo podnikatel: „Ochrana spotřebitele se na kupujícího vztahuje pouze v případě, že je prodávající podnikatel,“ uvádí.

„Pokud spotřebitel zboží koupil prostřednictvím on-line tržiště od podnikatele, může kupující využít právo do 14 dní od smlouvy odstoupit. V případě, že je zboží poškozené, může toto zboží reklamovat a podle rozsahu poškození požadovat například slevu nebo vrácení peněz. Objednáním zboží dochází k uzavření smlouvy přímo mezi nakupujícím a prodejcem, případné uplatnění práva na odstoupení od smlouvy nebo reklamaci tedy spotřebitel řeší s prodejcem zboží,“ dodává Kotrba.

Problém jménem Temu

Pravidla jsou tedy dána, právní pozice tržiště také, tak kde je problém? Spotřebitelská organizace dTest upozorňuje, že „co se týká Temu, spotřebitel není o skutečnosti ohledně toho, že je Temu ‚pouhým‘ zprostředkovatelem prodeje, řádně informován“. „V takovém případě se domnělá nákupní galerie (respektive online tržiště) nemůže zbavovat odpovědnosti a odpovídá tak stejně jako kdyby byla prodávajícím,“ rozporuje stanovisko Temu Eduarda Hekšová, ředitelka dTestu.

Podstatnou překážkou ve vztahu platné legislativy k Temu ale je, že prodávající na této platformě pocházejí z drtivé většiny ze „třetích zemí“, zejména Číny. To mimo jiné znamená, že tyto subjekty jsou – čistě právně vzato – mimo dosah jejich jurisdikce.

Oproti západním tržištím, na nichž naopak nejčastěji obchodují právní subjekty se sídlem v některé ze zemí západního světa, je tak u Temu (ale i jiných, například AliExpressu) vymahatelnost platných pravidel značně omezená. Upozorňuje na to i Vetyška z APEK: „V případě prodejců ze třetích zemí mimo EU je to samozřejmě v případě komplikací z pohledu zákazníka složitější,“ říká.

I z vyjádření MPO vyplývá, že veškerá legislativa, která se činnosti online tržišť věnuje, řeší jen fungování „vnitřního trhu“. „EU si je vědoma rozmachu tohoto obchodního modelu, proto jsou služby těchto zprostředkovatelských služeb na úrovni EU regulovány. Většinou se jedná o nařízení nebo plně harmonizované směrnice a členské státy se tak nemohou od takové úpravy odchýlit, pokud jim to výslovně není dovoleno,“ doplňuje Trefancová.

Klíčovou roli v tom, aby Temu začalo plnit přinejmenším povinnosti vyplývající z už zmíněného evropského nařízení DSA, by přitom měl v Česku sehrát Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Toho legislativa určuje jako národního koordinátora, zatím ale nemá potřebné kompetence. „ČTÚ se vymáhání povinností online tržišť bude zabývat, ale až bude účinný adaptační zákon a jen u těch poskytovatelů, kteří jsou usazeni v ČR,“ reaguje na dotaz Finmag.cz mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Jinými slovy, Temu by ČTÚ neprošetřoval, ani kdyby už příslušné kompetence měl. Temu totiž v Evropě působí pod právní entitou Whaleco Technology Limited se sídlem v Irsku a způsobilý je v tomto smyslu jen irský regulátor. „Pokud bude Temu označeno za velmi velkou platformu, což zatím není, potom se působnost rozdělí mezi Evropskou komisi a irského koordinátora,“ říká Meravá a uvádí hypotetický scénář, jak by ČTÚ v tomto případě postupoval:

„V případě, že bychom my jako ČTÚ na základě vlastních poznatků nebo na základě podnětu veřejnosti pojali důvodné podezření, že Temu porušuje povinnosti podle DSA, musíme tento podnět postoupit irskému koordinátorovi. Ten následně vyhodnotí, zda a jak se jím bude zabývat.“

Temu hrozí až miliardové sankce

Právě to, zda bude Temu nakonec označeno za takzvaně „velmi velkou platformu“ (Very Large Online Platforms – „VLOP“) zřejmě rozhodne, jak se k němu úřady nakonec postaví. Tuto definici zavádí už zmíněné nařízení DSA a v praxi znamená, že pro ně platí mnohem přísnější pravidla. Šetření o velikosti Temu (ale například i konkurenční platformy Shein) už irský úřad zahájil. Podle veřejně dostupných informací totiž platformy už dávno přerostly rozhodnou velikost, kterou určuje hranice 45 milionů uživatelů, jakkoli to v komunikaci s regulátory odmítají.

A co případným hříšníkům hrozí? „Sankce za porušení DSA může být uložena až do výše šesti procent celosvětového obratu,“ říká Meravá. Vzhledem k odhadovaným obratům Temu ve výši šesti miliard dolarů (asi 141 miliard Kč) ročně by tak u tohoto čínského tržiště sankce narostla v přepočtu do vyšších stovek milionů až nižších jednotek miliard Kč.

„Jednání e-commerce platforem z mimoevropských zemí, které dle našeho názoru není v souladu s evropskými předpisy, pečlivě sledujeme. Toto jednání totiž vede k nerovným podmínkám hospodářské soutěže a zároveň může porušovat existující zákony v neprospěch spotřebitelů,“ doplnil pro Finmag.cz postoj jednoho z konkurentů Temu, společnosti Allegro, Marcin Gruszka, ředitel komunikace skupiny.

„V Allegru jsme vždy fungovali pod pečlivým dohledem regulačních orgánů, a to nejen v Polsku, ale i v rámci celé Evropské Unie. Očekáváme tedy aplikování stejných pravidel na všechny další hráče na trhu,“ dodává Gruszka.

„Z pohledu APEK se jedná o velmi významné téma. Domníváme se, že především v oblasti prodeje zboží ze třetích zemí mimo EU je vhodné se věnovat tématu online tržišť i nadále velmi intenzivně a rozvíjet v tomto směru ochranu trhu i spotřebitele. Současně je ale nutné zachovat vhodné prostředí pro podnikatele z ČR a EU tak, aby nebyly případnými změnami opět zasaženi právě naši podnikatelé, kteří již nyní musí dodržovat řadu pravidel významně pečlivěji,“ uzavírá Vetyška.

Dotýká se vás nějak kauza Temu? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem, tématu se budeme rádi dál věnovat!

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Jak zfalšovat recenze na Google? Prověřili jsme službu, která porušuje zákony

• Pálí miliardy, obchází zákony. Čínské Temu opanovalo český internet, úřady tápou

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag