Léky proti obezitě už konečně fungují. Pořádně si za ně ale připlatíte

23. 4. 2024

34 125

Zaručených rad a expertů, kteří vědí, jak shodit kila, najdete všude dost. Byznys s hubnutím funguje skvěle. Pravdou ovšem je, že většina metod zatím neměla zrovna přesvědčivé výsledky. Teď se to ale může změnit: přicházejí nové léky proti obezitě. A ukázka z textu z aktuálního tištěného Finmagu, který se spojení byznysu a medicíny obšírně věnuje.

Léky proti obezitě už konečně fungují. Pořádně si za ně ale připlatíte

Tloustne prakticky celý svět a dlouhodobě se tento trend nedaří zvrátit. „Počet lidí s obezitou neustále stoupá – jak se jednou v této skupině člověk ocitne, shodit hmotnost je velmi obtížné,“ shrnuje situaci Dana Müllerová, obezitoložka z Fakultní nemocnice v Plzni.

V posledních letech se ovšem začíná rýsovat naděje, že obezitu a její následky budeme umět přece jen lépe kontrolovat. „Jsme v nové situaci – nejlepší, v jaké jsme kdy jako obor byli,“ tvrdí obezitolog Martin Haluzík z pražského IKEM. „Poprvé v historii máme k dispozici účinné léky, které nejen že snižují hmotnost, ale také pomáhají proti komplikacím, jež obezita přináší.“

Finmag

Původ těchto moderních látek, od nichž si odborníci slibují úspěch, je třeba hledat ve vědeckých objevech druhé poloviny 20. století. Poprvé začalo „přihořívat“ v 90. letech, kdy byl identifikován hormon leptin, regulující chuť k jídlu. Vědci si všimli, že kdo leptin kvůli genetické mutaci nedokáže vyrobit, má nezastavitelnou chuť k jídlu. Vypadalo to na fantastický objev, nakonec se ovšem tento hormon ukázal být slepou uličkou. Zjistilo se, že s jeho pomocí je sice možné zastavit další zvyšování hmotnosti, ale nepodařilo se jej „přesvědčit“ ke shození už nabraných kil.

I tak byl tento objev významný. Ukázal, že hmotnost lze regulovat biochemicky. A že hubnutí tedy nemusí být jen otázkou „silné vůle“. Následující roky nepřinesly žádný zásadní pokrok ve výzkumu. Z kraje 21. století se na trh sice dostaly další látky ke snižování váhy, způsobovaly však jen skromný úbytek kil a měly bohužel vedlejší účinky, zejména s ohledem na funkčnost srdce.

Přípravky životního stylu

Skutečný úspěch přinesl až objev hormonu GLP-1. Ten byl sice popsán už v 80. letech 20. století, ale za úplně jiným účelem. Protože ovlivňuje produkci inzulinu, počítalo se s ním hlavně pro léčbu cukrovky.

Na začátku našeho století se pak podařilo vyvinout přípravky, které napodobováním GLP-1 měly pomáhat při léčbě cukrovky druhého typu. Když se posléze už zkoušely na lidských pacientech, odborníci si všimli, že účastníci studie také zhubli. Ukázalo se, že hormon mimo jiné působí i na receptory v mozku, které řídí chuť k jídlu, a na receptory ve střevech, které zpomalují trávení.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

V roce 2010 vědci zveřejnili výsledky svého bádání: liraglutid, jeden z léků napodobujících GLP-1, prokazatelně vedl u jejich pacientů ke snížení hmotnosti o osm procent. Odborníci jej tedy dále vylepšovali, aby v roce 2021 mohli oznámit, že upravená látka s podobným, ale delším účinkem – semaglutid – vedla po 16 měsících užívání ke ztrátě zhruba 15 procent hmotnosti. Americká agentura FDA v roce 2021 schválila semaglutid jako lék proti obezitě, což mu otevřelo dveře do celého světa, včetně Evropy.

Není jediný svého druhu. Třeba v USA a na dalších lukrativních trzích (v Česku zatím ne) je dnes k dispozici další podobný medikament: tirzepatid. Ten také začínal jako lék pro pacienty s cukrovkou, ovšem v klinické studii se ukázalo, že jeho vyšší dávky vedou i ke ztrátě více než pětiny tělesné hmotnosti.

Má to pochopitelně svou cenu. Pokud léky seženete – někteří výrobci totiž nestačí poptávce a na český trh se nedostanou –, jejich potřebná dávka vyjde samoplátce na tisíce až desítky tisíc korun měsíčně. A jestli nechcete zase ztloustnout, musíte dotyčné přípravky užívat neustále. Vše půjde z vaší kapsy. Pojišťovny prakticky na celém světě zatím léky na hubnutí nechtějí proplácet. Obecně je považují za „přípravky životního stylu“ – přesto, že obezita přináší lidem další neduhy a prokazatelně tak zatěžuje zdravotnický systém.

Trh se teprve rodí

Nicméně, téma už „leží na stole“ a vědci napříč kontinenty se snaží vyvinout další léčebné látky, které způsobují úbytek hmotnosti. Rekordní výsledky zaznamenává momentálně například „trojkombinace“ různých nápodob lidských hormonů, včetně GLP-1, od americké společnosti Eli Lilly. Účastníci klinické studie, kteří po 11 měsíců její preparáty užívali, ztratili v průměru 24,2 procenta své původní hmotnosti.

Eli Lilly má v ohni i další želízko: procesem klinických testů teď prochází lék orforglipron, jehož molekula je jednodušší než u jiných preparátů, což mimo jiné znamená, že by se měl dát snadno vyrobit a bude možné jej podávat v pilulce (na rozdíl od drtivé většiny ostatních preparátů, které je třeba zatím aplikovat injekčně). A především, jeho cena by také mohla být výrazně nižší.

Lék postavený na nápodobě lidských hormonů vyvinula i skupina Lenky Maletínské z pražského Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Licenci na něj ústav postoupil dánské společnosti Novo Nordisk s tím, že do budoucna by se mohlo jednat o zajímavý zdroj příjmů pro ÚOCHB, podobně jako před desítkami let z licencí na léky proti HIV, za jejichž vývojem stojí patrně nejúspěšnější český vědec Antonín Holý.

Trh s prostředky proti obezitě může být prostě obrovský. Léky, jež účinně regulují příjem potravy, jsou k dispozici jen pár let – a už slušně vydělávají.

(...)

Pozor, to není všechno. Zbytek textu si můžete přečíst v aktuálním vydání tištěného Finmagu. Dočtete se třeba, jaké dopady má obezita na HDP, nebo jakou roli v přibývání obézních lidí hraje potravinářský průmysl. Článků o propojení medicíny a byznysu ale najdete v novém čísle mnohem víc. Tak si na nás vzpomeňte, až půjdete kolem trafiky.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.