Články na téma: Čína

Unikátní nabídka a věrní zákazníci. Dvě věci, které malým e-shopům v masivní záplavě online tržišť udržují jejich pozici na trhu. A co víc, ony dokonce i rostou. Na hodnocení dopadů vstupu Temu a podobných na český trh je tak stále ještě brzy, píše v komentáři k aktuální kauze kolem online tržiště Temu šéf české e-shopové jedničky Shoptet.

Internetová tržiště, anglicky marketplaces, jsou jasným trendem poslední doby. Jejich principem je přímé propojování prodejců a zákazníků za úplatu, samy platformy pak vystupují jen v roli mediátora. S tím ovšem souvisí i zásadní nedostatek celého systému: zodpovědnost za neplnění platných pravidel se tříští. A vymáhat je často ani nelze.

Tuzemská průmyslová výroba letos v únoru zaostala za očekáváním. Meziročně přidala jen 0,7 procenta. Český průmysl dál trápí vysoké úroky, teplé počasí, slabá německá a čínská poptávka, ale i útoky jemenských povstalců v Rudém moři.

Jaká je budoucnost Česka v době elektromobilní? Zamysleme se nad stavem a budoucností tuzemského automobilového průmyslu jakožto pilíře naší ekonomiky. Nejprve však začneme na jiném kontinentu. Povíme si něco málo o historii jednoho amerického města: někdejší automobilové velmoci jménem Detroit.

Technici versus humanisté. Tento odvěký souboj mezi dvěma směry smýšlení společnosti a hlavních vzdělávacích směrů dokáže docela dobře vysvětlit nebývalý úspěch a rozkvět Číny. A vlastně i důvod, proč západní státy, Česko nevyjímaje, nemají zrovna růžové vyhlídky.

Hongkongu poprvé po šedesáti letech nepatří prvenství v žebříčku ekonomické svobody. A klesat bude dál. Ze všeho nejvíc jde o výsledek tvrdých represí čínské vlády. Vysvětlíme si, proč by nás to mělo zajímat.

Už roky se mluví o čínských autech jako o hrozbě pro evropský autoprůmysl. A s nástupem elektromobilů to má prý být ještě horší. Realita ale zatím černé zítřky pro automobilky a růžové pro zákazníky nepotvrzuje a nevypadá to, že by se ryze čínské značky mohly v dohledné době v Evropě nějak dramaticky prosadit. Cestu sice našly, hlavním překážkou jsou ale překvapivě ceny.

Navzdory zákazům má globální obchod se slonovinou ročně hodnotu 23 miliard dolarů, tedy víc než 505 miliard korun. I dnes kvůli němu každý rok umírají desítky ochránců a zhruba dvacet tisíců slonů. Některé země se snaží restrikce nahradit přísnější regulací prodeje předmětů ze sloního klu, u jiných ale stále převládá ekonomický zájem a zákazy chtějí naopak zcela zrušit.

Sbližování Moskvy a Pekingu je velkým tématem poslední doby. Západ se obává, že Čína do Ruska posílá i zbraně. Asijská velmoc oficiálně odmítá, že Putinovi vojensky pomáhá, existuje ale i řada komponentů, které by mohly ruský zbrojní průmysl posílit. Čína zase může těžit z ruské pomoci v jaderné energetice.

Populární čínská mobilní aplikace TikTok je v posledních měsících terčem stále silnější kritiky, před jejím používáním varují odborníci v USA i Evropské unii, někde už dokonce sahají k zákazům na oficiálních zařízeních. Představuje skutečně velké bezpečnostní riziko? A mají se bát i „běžní“ uživatelé? Zeptali jsme se expertů.

Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou víc než zdvojnásobil, Loni byl dokonce historicky rekordní, poprvé přes 500 miliard korun. Většina čínských investic totiž zůstala jen na papíře.

Evropská unie soutěží se Spojenými státy, kdo firmám na výrobu elektromobilů, akumulátorů a fotovoltaiky nabídne větší dotace. Zdá se ale, že za kratší konec tahá Brusel a Ursula von der Leyenová. Připravovaná evropská legislativa totiž zatím členské státy EU spíš rozděluje.

Jsme Češi a chceme u vás podnikat. Tak by se dala shrnout nedávná návštěva ministra zahraničí Jana Lipavského v Indii. Na přelomu měsíce se vydal s podnikateli na několikadenní misi, která měla ukázat odhodlání české vlády a diplomacie „odemykat“ českým firmám perspektivní trhy v Indopacifiku.

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Čínské vedení hýří optimismem. Hrubý domácí produkt země může letos růst až o 5,5 procenta, což je fenomenální úspěch po loňských třech procentech a 2,24 procenta v roce 2021, nejhorším výsledku od roku 1976. Je za tím hlavně rychlé uvolnění proticovidových opatření. Čínu přesto čekají obří ekonomické potíže. Jak je to možné?

Ekonomika Ukrajiny loni klesla o 30,4 procenta a bez mezinárodní pomoci by země neměla šanci válku ustát. Ale ani ruský agresor na tom není nejlíp. Podcenil reakci Západu a hrozí mu závislost na Číně.

Malého ostrova Tchaj-wan se chce zmocnit pevninská komunistická Čína. Jelikož si je ale ostrovní stát vědom toho, že nemůže velikostí své armády víc než miliardové Číně konkurovat, spoléhá se na nevojenskou obranu silnější než tanky a rakety. Je jím ryzí byznys: ve světě i Číně tolik žádané čipy.

Dva měsíce jsou fuč a nové číslo vašeho oblíbeného časopisu právě dorazilo do každé dobré trafiky. Na co se v něm těšit? A co je jeho hlavním poselstvím? Editorial šéfredaktorky Adély Vopěnkové prozradí víc.

Z bláta do louže, geograficky přesněji – z tlap ruského medvěda do tlamy čínského draka. I tak se dá popsat energetická politika Evropské unie. Evropa se zbavuje fosilní závislosti na Rusku a pěstuje si solární závislost na Číně.

Zapomeňte na Putina: skutečný problém světa jsou Číňané a jejich rychlé stárnutí. K nevyhnutelně zpomalenému ekonomickému růstu přičtěte stále citelnější nedostatek žen a máte v ruce recept na hlubokou frustraci, z níž povede jediná cesta přes zvýšenou toleranci vůči riziku – a rostoucí agresivitu.

Čínskými trhy už dva týdny otřásá nervozita z tamní nulové tolerance onemocnění covid-19 a souvisejících plošných uzávěr neboli lockdownů. Výkonnost tamních akcií se ovšem propisuje i na evropské burzy, které po pocovidovém oživení zažívají další těžké časy. Máme se snad bát nového dna?