Euro, nebo koruna? Společná měna prorůstá do Česka víc, než si myslíte

Jak si co nejvýhodněji půjčit na provoz či rozvoj firmy v Česku? V posledních letech byla odpověď snadná: vezměte si úvěr v eurech místo v českých korunách. A i když se teď situace kvůli pohybu kurzu koruny a úrokových sazeb komplikuje, euro stále láká.

Z firemního pohledu tak existují docela racionální důvody, proč by Česko mělo rychle přijmout společnou evropskou měnu. Svým způsobem se totiž naše ekonomika, alespoň ve své firemní části, pomalu stává tajným členem eurozóny.

Tak například nové firemní úvěry v eurech v letošním prvním čtvrtletí předstihly ty v korunách a momentálně se na celkovém objevu úvěrů podílejí zhruba z poloviny. A může to být dokonce ještě víc, protože přeshraniční část financování se ve statistice nemusí zcela odrazit.

Jistým problémem může být aktuální oslabování koruny. Zatímco donedávna oproti euru posilovala, nedávno se tento trend obrátil.

Úvěr v eurech se vyplatí

Důvod takového vývoje je jednoduchý: úvěry v eurech jsou výhodnější. Česká národní banka (ČNB) drží základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjejí i úroky komerčních úvěrů, poměrně vysoko. A jak se zdá – a sama banka to slibuje –, takto vysoko je bude držet ještě dlouhou dobu.

Aktuálně je základní sazba ČNB na sedmi procentech, což je zhruba dvojnásobek toho, co považují firmy za snesitelné. Evropská centrální banka (ECB) však má oproti té české úroky nižší, nyní na úrovni 4,25 procenta. A to značný rozdíl.

Byť se postupně s tím, jak se ECB snaží potlačit inflaci v eurozóně, tato propast snižuje, zdá se, že eurové úvěry budou oproti těm korunovým stále velmi výhodné. Ještě nějakou dobu totiž budou úroky z korunového úvěru vyšší než z toho eurového.

Jistým problémem může být snad jen aktuální oslabování koruny. Zatímco donedávna koruna oproti euru posilovala, nedávno se tento trend obrátil; oproti situaci v dubnu platíme za jedno euro zhruba o jednu korunu víc.

Z pohledu firem, které si půjčily v eurech, jde o nemilý vývoj; budou muset vrátit více korun, které promění za eura, než kolik si vypůjčily.

Proč koruna oslabuje

 Co za tím stojí? Základní příčiny jsou tři. Prvním je zmíněné postupné zvyšování úroků v Evropě, které oslabuje výhody úložek v české měně. Dalším je nedávné rozhodnutí polské centrální banky oslabit tamní měnu, kdy minulý týden výrazně snížila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. A do třetice je to formální ukončení intervencí na podporu silné koruny ze strany ČNB.

Shutterstock

Nebylo by Česku v eurozóně líp? Inflační tlaky očima expertů

Lednová inflace vystoupala v Česku k desetiprocentní hranici, zatímco v eurozóně je o několik procentních bodů nižší. Rozhořely se tak debaty, zda by Česku přece jen nebylo v eurozóně líp. Takže, bylo?

V Polsku přitom šlo zřejmě o politické rozhodnutí před říjnovými volbami a teoreticky by nemělo mít na českou korunu žádný vliv. Bohužel ale skutečně jen teoreticky. Obchodníci, kteří prodávají a nakupují měny ve velkém, mají totiž stále zařazeno Česko v kolonce střední a východní Evropa.

Když tedy měna velké východoevropské země jako je Polsko klesá, začnou se spekulanti na trhu kromě polského zlotého zbavovat i měn ostatních zemí v regionu. Včetně české koruny. Jejich kurz tak padá společně. A ČNB tomu nebrání.

Z pohledu firem, které si půjčily v eurech, jde o nemilý vývoj; budou muset vrátit více korun, které promění za eura, než kolik si vypůjčily. Jelikož je ale oslabování koruny velmi pozvolné, přesto se stále půjčování v eurech vyplatí. Minimálně krátkodobě.

Úrokové sazby v eurech a v korunách se jen tak nevyrovnají a výhoda nízkých úroků z půjček v eurech nějakou dobu přetrvá.

Euro sem, euro tam

Euru navíc hraje do karet i předpokládaný další vývoj. Aktuálně totiž neexistují reálné důvody, proč by koruna měla dál nějak výrazně oslabovat.

Michal Hron / Midjourney

Nejhorší rok za 15 let. Letošek je horší než covid, stěžují si firmy

Rok 2023 je pro podnikání nejhorší za posledních 15 let, tvrdí malé a střední podniky v Evropě i Česku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bibby Financial Services, podle kterého téměř polovina malých a středních firem uvádí, že letošní rok je horší než roky pandemické. Zhruba třetina firem se pak domnívá, že podmínky pro podnikání jsou ještě náročnější než za časů velké finanční krize.

Samozřejmě, stále tu existuje riziko. Může například vypuknout nějaká nepředvídatelná panika ohledně středo- a východoevropských měn, trhy mohou rozkolísat obavy z českého státního dluhu, a nebo může přijít obří krize, která zasáhne automobilový průmysl. Nebo nějaká obří přírodní pohroma. Moc pravděpodobné to ale není.

Stejně tak se nezdá, že by ČNB chtěla rychle snižovat své úrokové sazby o několik procentních bodů. Nebo že by naopak v Evropě o několik procentních bodů najednou úrokové sazby vzrostly. Úrokové sazby v eurech a v korunách se tedy jen tak nevyrovnají a výhoda nízkých úroků z půjček v eurech nějakou dobu přetrvá.

Navíc banky sídlící v Česku půjčují v eurech hlavně firmám, které vyvážejí a mají v eurech i své příjmy. Případně jde o obří solventní korporace. Pro ně pak není několikaprocentní oslabení koruny vůči euru zas takový problém, protože mají v eurech i příjmy, případně mají značné rezervy, ze kterých dokážou případné zdražení úvěru vyrovnat.

Euro může mít i svoje nevýhody. A naopak samostatná měna může být v určitém okamžiku pro ekonomiku přínosem.

Přijetí eura nabíledni

Zdá se tedy, že euro v očích firem právem vítězí. Jediné, co v podnikové sféře aktuálně dělat nelze, je výplata mezd zaměstnancům v eurech.

Je pak namístě se ptát, proč se přijetí společné evropské měny tak moc bráníme? Vždyť přijetí eura by odstranilo i problém s oslabující korunou a tedy nevýhodným přepočtem hodnoty eura na koruny. Z pohledu podniků by to byla nesporná výhoda.

Samozřejmě, euro může mít i svoje nevýhody. A naopak samostatná měna může být v určitém okamžiku pro ekonomiku přínosem. Dosavadní zkušenost ji ovšem zatím dostatečně neukázaly.

Finmag.cz

Kam dál? Marek Hudema na Finmagu:

• Slepé vlády a mazaní úředníci. Takhle přebujelý stát nikdy nezkrotíme
• Hospody nevymřou, ať je DPH jakákoli, věří průkopník kultury minipivovarů
• Nejdřív Čína a Rusko a teď tohle. Proč se Česko snaží zbavit závislosti na EU
• Marná snaha Fialovy vlády. Zvlčelou byrokracii jen pár škrtů nezkrotí
• Hausnumera na druhou. Schodky i škrty vlády vycházejí z nereálných odhadů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag