Články na téma: Česko

Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?

Plán na integraci České exportní banky do struktur Národní rozvojové banky, tedy dvou státních institucí s podobnými až překrývajícími se agendami, má být dokončen do poloviny roku 2025. Vznikne tím jeden silný subjekt, který bude schopen firmám poskytovat vyšší objem podpory. „Česká ekonomika trpí ‚dotační obezitou‘, je třeba se jí zbavit,“ říká současný šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký.

Letošní zima je mimořádně teplá a lyžařská střediska jsou bez sněhu. Potíže mají nejenom ta u nás, ale i v rakouských či francouzských Alpách. Provozovatelé skiareálů to řeší umělým zasněžováním, jenže často není dost vody, nemluvě o vysokých cenách energií. Vlekaři i další podnikatelé a zaměstnanci na horách se tak budou muset zaměřit na nabídku jiného typu služeb.

Výrobce sanitární keramiky Laufen CZ, pod nějž spadá i výroba keramiky pod tradiční českou značkou Jika, sníží ve svém závodě ve Znojmě během letošního roku výrobu. Důvodem je podle firmy neúměrný růst nákladů. O práci tím přijde 250 lidí. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Že uplynulý rok nestál za moc, o tom jste si na Finmagu slovy našich komentátorů přečetli až dost. Dnes mi ale dovolte pozitivnější tón. A radostné vyhlídky do roku nového, jak nám je nastínil ve vánočním projevu premiér Petr Fiala.

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit?

Česko je podle Indexu prosperity a finančního zdraví na 12. místě v Evropské unii. Příliš nedůvěřujeme vládě a soudům a korupci vnímáme jako vysokou. Proč tomu tak je a jak by to šlo zlepšit? Odemykáme pro vás komentář ekonoma Pavla Kohouta z tištěného Finmagu.

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?

Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou víc než zdvojnásobil, Loni byl dokonce historicky rekordní, poprvé přes 500 miliard korun. Většina čínských investic totiž zůstala jen na papíře.

Spor o těžbu v příhraničním polském dole Turów se vrací vládě jako bumerang. Voda na české straně dál mizí ze studní, a místní si stěžují u Evropské komise. Proč, když česko-polská smlouva měla všechny problémy vyřešit? Možná proto, že to byla víc smlouva mezi dvěma spřátelenými stranami. A bohužel to vypadá, že v Česku dostaly stranické zájmy přednost před ochranou občanů.

Ekonomická svoboda v České republice i ve světovém průměru v covidovém roce 2020 klesla. Přesto na tom Češi vůbec nejsou zle. Vyplývá to z indexu Economic Freedom of the World, který měří, do jaké míry politika a instituce jednotlivých zemí podporují ekonomickou svobodu. Jak jsme na tom?

Bublalo to několik posledních let, teď už je situace zoufalá. Cestování vlakem po hlavních českých trasách se změnilo v martyrium, kde se zpoždění v desítkách minut bere jako nový standard. Rekonstrukce se navíc zpožďují a prodražují.

Premiér Petr Fiala ve svém nedávném mimořádném projevu zmínil plán na dosažení energetické suverenity Česka, tedy stav, kdy si bude moci samo určit, od koho za kolik bude potřebné energie odebírat. Je ale vůbec takový cíl reálný? A nemohlo by snad být Česko dokonce energeticky zcela soběstačné?

Čtyřicet let staré TGV přivezlo budoucnost české dopravy na brněnské výstaviště. Časový paradox připomněl, že vlaky v Česku ani po třiceti letech modernizace nepatří do 21. století. Nikdo se totiž o jejich budoucnost dostatečně nestaral.

Ze zapáleného příznivce spalovacích motorů se stal hrdým řidičem Tesly. S Radkem Špicarem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, mluvil Finmag o tom, jak se na sídlišti hledá zásuvka, o chovu včel a slepic a také o tom, jaké změny čekají český byznys. Bude to drahé.

Jsme vzorem pro všechny! Nastavujeme standardy! Členové české vlády se rádi chlubí excelentním přístupem státu k válce na Ukrajině. Bereme uprchlíky, posíláme zbraně. Jenže najednou neumíme a nechceme vypnout ruskou ropu, jak se snaží prosadit Evropská komise. Opravdu to nejde?

Schodek státního rozpočtu už letos překonal sto miliard korun a deficit míří k mnohem vyšším hodnotám, než si vláda Petra Fialy předsevzala. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s ale české veřejné finance ukrajinskou válku přesto zvládnou.

Zdanit nadnárodní korporace v místě, kde tvoří zisk, není tak snadné, jak se může zdát. EU se takzvanou digitální daň rozhodla nedávno odložit a přehodnotit, jelikož hledá širší nadnárodní shodu. Některé státy ale už nechtěly čekat a zavedly sankce, které se však míjejí účinkem. Jak z toho ven?