Články na téma: Česká národní banka

Bankovní rada České národní banky (ČNB) pokračuje ve snižování základní úrokové sazby. Neměla v tom ale být odvážnější? Jak vývoj sazeb ovlivňuje konkurenceschopnost našich firem, jsme se zeptali odborníků.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Základní úroková sazba tak sice poklesla potřetí v řadě, i za příznivého vývoje inflace ovšem stejným tempem jako po předchozím únorovém zasedání rady. Firemní úvěry tak výrazně ani tentokrát nezlevní.

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 2,3 procenta a vrací se tak do tolerančního pásma. Otevírá se tím prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Jde o největší snížení sazby od května 2020 a o druhé v řadě. Koruna v reakci na rozhodnutí rady oslabuje.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Nejsem analytik a už vůbec ne prognostik – a to mám nejspíš společné s většinou z vás. Nicméně mě hodně zajímá sazba PRIBOR. Proč? Protože ta ovlivňuje jak úspory v soukromé sféře, tak i výdělky podnikatelů.

Mnohokrát se stalo, že investor vložil peníze do dluhopisů firmy, jejíž projekt nakonec bouchnul a s tím i naděje na pořádné zhodnocení. Podle ekonoma Vladimíra Pikory přitom stačí dodržet několik pravidel a této situace se vyvarovat. Ve Finmag podcastu přibližuje, jak investování do firemních dluhopisů funguje nebo jaké čekat zhodnocení.

F. A. Hayek kdysi napsal, že peníze jsou tou nejméně chápanou věcí a předmětem největší, rozumem naprosto nedotčené obrazotvornosti. Pokusme se proto objasnit, jak dnešní měnový systém funguje, aby se nežádoucímu fantazírování v této oblasti alespoň částečně zabránilo. Zodpovězme tedy otázku, jak dnes vznikají peníze.

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit?

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Česká národní banka opět ponechala úrokové sazby beze změny. Je tomu tak už víc než devět měsíců, co zůstává základní úroková sazba na sedmi procentech. Většinové složení bankovní rady se evidentně domnívá, že jsou úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni, při které se inflace brzy vrátí zpět k dvouprocentnímu cíli. To však není vůbec jisté.

Koruna poprvé od roku 2008 prolamuje hranici 24 Kč za euro. Podle Bloombergu tak patří k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.

Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům už dobře známí

Prezident Miloš Zeman se rozhodl jmenovat nástupcem Jiřího Rusnoka ve funkci guvernéra České národní banky dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla. Dostál tak mediálním informacím ze závěru minulého týdne. Co nový guvernér změní a na co se teď připravit?

Česká národní banka je do sebe zahleděná a odtržená od reality. Jestli se Aleš Michl opravdu stane jejím guvernérem, mohl by to změnit. I když jako každá výrazná osobnost rozděluje společnost.

Aktuální míra inflace, která v prosinci dosáhla v meziročním srovnání 6,6 procenta, dál pálí úspory lidí. Ty přitom v koronavirové krizi narostly na rekordní úroveň. Naspořené peníze je proto vhodné chránit například pomocí protiinflačních státních dluhopisů. Standardní úročení vkladů v bankách není při současné inflaci dostatečné, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Česká národní banka (ČNB) ukončila podle předběžných neauditovaných údajů své hospodaření v roce 2021 s roční ztrátou 37,5 miliardy Kč. Důvody, které za tím stojí, jasně ukazují, proč nemůže ČNB převádět své zisky do státní kasy, píše hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. V minulosti po této praxi volal v roli premiéra Andrej Babiš.

Bankovní rada České národní banky na svém středečním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.