Články na téma: úrokové sazby

Tržby v maloobchodě v únoru rostly méně než uváděly odhady. Meziročně se v únoru sice zvýšily reálně o 1,6 %, zatímco trh předpovídal víc než dvouprocentní růst, meziměsíčně ovšem klesly o 0,8 %. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta jsou podle řady ekonomů spíše zklamáním než potvrzením oživení trhu.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) pokračuje ve snižování základní úrokové sazby. Neměla v tom ale být odvážnější? Jak vývoj sazeb ovlivňuje konkurenceschopnost našich firem, jsme se zeptali odborníků.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Základní úroková sazba tak sice poklesla potřetí v řadě, i za příznivého vývoje inflace ovšem stejným tempem jako po předchozím únorovém zasedání rady. Firemní úvěry tak výrazně ani tentokrát nezlevní.

Po hubených letech na realitním trhu vlivem vysokých úrokových sazeb se navrací doba, kdy má smysl investice do nemovitostí znovu zvažovat. Sazby hypoték z rekordních výší postupně klesají a s tím se vrací i apetit zájemců o vlastní či investiční bydlení. Jak se ale budou vyvíjet ceny nemovitostí? A nevyplatí se ještě počkat? Ptáme se expertů.

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 2,3 procenta a vrací se tak do tolerančního pásma. Otevírá se tím prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Jde o největší snížení sazby od května 2020 a o druhé v řadě. Koruna v reakci na rozhodnutí rady oslabuje.

Na sklonku minulého roku snížila Česká národní banka (ČNB) základní úrokovou sazbu a v tomto trendu bude zřejmě pokračovat. Na to bryskně reagují banky a snižují úroky na termínovaných vkladech a spořicích účtech, které dosud nesly celkem zajímavé zhodnocení. A nepřeje jim ani aktuální vývoj inflace. Kam teď s volnými penězi?

V prosinci dosáhla meziroční míra inflace na úroveň 6,9 procenta, o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Za celý loňský rok pak ve srovnání s rokem 2022 klesla o 4,4 procentního bodu. A výhled na letošek vypadá velmi pozitivně. Zvyšuje se tak šance na další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Nejsem analytik a už vůbec ne prognostik – a to mám nejspíš společné s většinou z vás. Nicméně mě hodně zajímá sazba PRIBOR. Proč? Protože ta ovlivňuje jak úspory v soukromé sféře, tak i výdělky podnikatelů.

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou míru na úrovni sedmi procent. Proces postupného zlevňování peněz v ekonomice se tudíž oddálil a je velkou neznámou, jestli letos vůbec začne. Bankovní rada se totiž do konce kalendářního roku sejde už jen jednou.

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

Dotované hypotéky hýbou developerským světem. Měli bychom zbystřit? Nebo snad pomalu začít vypovídat nájemní smlouvu? Nebo je to jen hra, jak oživit zájem o nové stavby? A potřebujeme jich vůbec tolik? Dnešní Finmag newsletter se právě nad těmito otázkami zamyslí.

Výnosy z nemovitostí v prvním pololetí letošního roku klesly. Proč tomu tak je a je snad důvod k úprku? V pravidelné anketě Očima expertů jsme se ptali portfolio manažerů i nezávislých analytiků.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Kam zainvestovat, když váš apetit neuspokojí podílové fondy, burzovní indexy a jiné méně rizikové investice? Jedna z nejzajímavějších příležitostí může z pohledu rizika a potenciálního výnosu stále ležet v amerických státních dluhopisech.

V důsledku rostoucí inflace i úrokových sazeb se do popředí zájmu Čechů opět dostaly spořicí účty. Jejich úročení se odvíjí od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která od června 2021 vzrostla z 0,25 % na současných 7 %. Tento trend se však může v příštích čtvrtletích změnit, zejména pokud se potvrdí předpoklady o klesající inflaci.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Nejdřív covid a přerušené dodavatelské řetězce. Pak válka na Ukrajině, která zvýšila inflaci a rozšířila celosvětovou nejistotu. Turbulentní vývoj dal malým a středním firmám zabrat. „Firmy čelí obrovské nejistotě, zároveň je to ale příležitost,“ říká Milan Cerman, předseda představenstva společnosti Akcenta.