Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Tak klesá, nebo roste? Říjnovou inflaci ovlivňují loňské vládní čachry

Vít Hradil
Vít Hradil
10. 11. 2023
 12 249
komentář

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

Tak klesá, nebo roste? Říjnovou inflaci ovlivňují loňské vládní čachry
Premiér Petr Fiala (vlevo) a ministr financí Zbyněk Stanjura / Zdroj: Vláda ČR

Započítám úsporného tarifu loni došlo ke snížení srovnávací základny a letošní cena energií se tak v tomto porovnání jeví jako výrazně dražší. Po očištění o tento efekt ale dosáhla ve skutečnosti říjnová meziroční inflace hodnoty 5,8 % a oproti září (6,9 %) tedy poměrně výrazně poklesla.

Přesto byla říjnová oficiální inflační statistika (8,5 %) nepatrně nad odhadem naším a tržním (8,4 %) i České národní banky (8,3 %).

Meziměsíčně narostly ceny nejvíce v oddíle odívání a obuvi (2,4 %), potravin (0,8 %) a zdraví (0,6 %), naopak pokles cen hlásí kategorie bydlení (-0,5 %), dopravy (-0,4 %) či alkoholických nápojů a tabáku (-0,3 %).

S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií ve spotřebním koši tak byla meziměsíční inflace tažena hlavně potravinami a odíváním a obuví (příspěvek shodně 0,1 procentního bodu), směrem dolů ji naopak stahovalo hlavně bydlení (-0,1pb).

Vývoj inflace v Česku

Zavádějící úsporný tarif

Meziročnímu srovnání dominuje z důvodu zkreslené srovnávací základny kategorie bydlení – která zahrnuje právě energie i s jejich „úsporným tarifem“ – s inflací 19,6 %. Následuje stravování a ubytování (9,2 %) a odívání a obuv (7,9 %).

Ceny energií anketa
Shutterstock

Růst cen energií očima expertů. Mají si podnikatelé radši dohodnout fixaci?

Letos končí zastropování cen energií a v posledních dnech se vyrojily spekulace, že by ceny měly v příštím roce vyrůst o desítky procent. Jaká bude realita? A jak by se na to měli připravit podnikatelé? Zeptali jsme se expertů.

Levněji je meziročně pouze u dopravy (-2,2 %), kde loni panovala tržní panika u pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Relativně umírněné pak meziročně byly ceny u pošt a telekomunikací (3,3 %) či potravin a nealkoholických nápojů (3,7 %).

Po zohlednění významu jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla meziroční inflace logicky tažena zkreslenou statistikou u bydlení (příspěvek 5,2 procentního bodu), dále pak potravinami (0,7pb), rekreacemi a kulturou a také stravováním a ubytováním (shodně 0,6pb).

Celkově tedy říjen větší inflační překvapení nepřinesl, byť konečný výsledek kosmeticky překonal odhad trhu i ČNB. Ačkoliv oficiální statistika hlásí nárůst meziroční inflace na 8,5 %, jedná se výhradně o efekt snížené srovnávací základny z loňského října, kdy byly energie uměle „zlevněny“ vládním úsporným tarifem.

Skutečná meziroční inflace – očištěná o tento efekt – dosáhla hodnoty 5,8 % a oproti zářijovým 6,9 % tak poměrně výrazně poklesla. Meziměsíční růst cen na úrovni 0,1 % pak lze v českém kontextu označit za zcela normální, odpovídající letům, kdy inflace nepředstavovala makroekonomický problém.

Sníží ČNB úrokové sazby?

Na aktuálních datech je mrzuté hlavně opětovné zdražení potravin, kde navzdory kontinuálním poklesu cen výrobců spotřebitelé velkou úlevu nepocítili. Právě potraviny ovšem patří mezi silně volatilní položky a o skutečné síle inflačních tlaků tedy mnoho nevypovídají.

Kdy podle vás sníží ČNB sazby?

V tomto ohledu jsou více směrodatné například ceny ve stravování a ubytování, které meziměsíčně již rostly zcela „normálně“, tedy bez inflační mánie. Totéž lze říci i o mírném zlevnění rekreací a kultury či o standardním sezónním zdražení oděvů a obuvi.

V tuto chvíli tedy poptávková inflace příliš varovné hodnoty nevykazuje a oproti „běžným“ letům se neliší vůbec či zcela marginálně.

Ve zbytku roku lze počítat s meziroční inflací lehce nad sedmi procenty, což bude i nadále dáno hlavně nízkou srovnávací základnou z loňského roku. Vzhledem ke slábnoucím poptávkovým tlakům se tak jeví čím dál realističtěji, že začátkem roku 2024, kdy ze srovnání vypadne „levný“ rok 2022, inflace spadne do okolí 3 až 4 procent.

Z pohledu České národní banky dnešní data na věci mnoho nemění. Čistě mechanicky i nadále umožňují zahájit proces snižování úrokových sazeb, ovšem nejistota ohledně intenzity novoročního přecenění zboží a služeb přetrvává.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-4
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Vít Hradil

Vít Hradil

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Dříve pracoval například v Raiffeisenbank, kde zastával pozici makroekonomického analytika. Vystudoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci a poté ekonomii... Více

Související témata

bydlenídopravainflacekomentářpotravinystatistikaúrokové sazbyúsporný tarif
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo