Články na téma: potraviny

Spotřebitelské ceny v průběhu března meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, za čímž stojí zejména vyšší ceny v dopravě, informoval ve středu Český statistický úřad. Meziroční růst cen se však už druhý měsíc drží přesně na cíli České národní banky (ČNB), tedy dvou procentech. „To potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Potraviny v obchodech zlevňují nejvýrazněji od roku 2009, zemědělci se ale musejí vypořádávat s pětinásobně silnějším propadem svých výkupních cen, historicky zcela ojedinělým. Ceny v průmyslu klesají poprvé od roku 2020, jde o symbolickou tečku za covidem a energetickou drahotou.

Martin a Markéta Kuderovi se v době pandemie dočasně přestěhovali z Prahy na Moravu. Započala tím i jejich cesta ke společnému podnikání, které dnes zaměstnává nejen je, ale další desítky lidí. Stačila jim k tomu společná láska k dobrému a zdravém jídlu a vyladěný rodinný recept. Kudera si tím splnil svůj odvěký sen, kvůli kterému neváhal opustit ani obecně perspektivní svět IT.

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Začínal s domácí troubou a maminkou, která pekla sušenky podle rodinného receptu. Dnes vyváží do desítky evropských zemí a dal slovu cirkulární nový rozměr. „Jako první v Evropě jsme začali zpracovávat zbytkové mláto z pivovaru a pečeme z něj krekry,“ říká Jan Zeman, majitel Biopekárny Zemanka.

Ceny v zemědělské výrobě rychle padají, ruku v ruce s tím by mělo jít i zlevňování na obchodech. Vláda by ale předchozí období divoce se zvyšujících cen potravin neměla hodit za hlavu. Zaměřit by se mohla na to, proč dotace určené primárně pro malé a střední podniky sežerou tlustí kocouři.

Jedním z největších úspěchů lidstva v minulém století bylo obrovské navýšení produkce potravin. Mezi lety 1900 až 2000 se zvýšily sklizně plodin šestinásobně, zatímco světová populace narostla jen o necelý čtyřnásobek. To znamená, že lidé dnes mají v průměru o padesát procent víc potravin než jejich prapraprarodiče. Přesto část světa stále hladoví.

Jsou v Česku potraviny předražené? Tuto debatu nedávno znovu otevřel ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když upozornil na vysoké ceny cukru. Vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců s cílem zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Měla by zasáhnout? Zeptali jsme se expertů.

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. „Je to cesta k soběstačnosti,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

Brutální ruská válka na Ukrajině způsobuje čím dál větší nedostatek potravin ve světě. Mezinárodní společenství se už proto připravují na celosvětovou potravinovou krizi. K jejímu odvrácení je ovšem nutné přijmout závazky, které jdou přímo proti smýšlení bohatého světa: produkovat víc hnojiv, kvalitnějších semen, ale i maximalizovat potenciál genetických modifikací.

Srí Lanka je v těžké ekonomické krizi, pod níž se podepsal i neuvážený zákaz dovozu chemických hnojiv. Alternativa z Číny spásu nepřinesla, teď země hledá pomoc u Světové banky i Indie.

Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině. Pokud však nechcete mít především jen kontrolu nad tím, co skutečně jíte, pak se vám samozásobitelství nevyplatí. Tedy alespoň prozatím.

Popandemické oživení ekonomiky, zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce, ale i ruská agrese na Ukrajině a významné omezení vývozu z obou zemí. To vše se promítá do stále vyšší míry inflace a zdražování všeho zboží včetně potravin. Na co se máme připravit a kolik bude stát bochník chleba?

Nákaza se nedala zastavit: po příchodu Evropanů se pálivé chilli papričky rozšířily z Ameriky do kuchyní celého světa. Bolest nám zachutnala a pořád jí nemáme dost: šlechtíme ostřejší a ostřejší odrůdy a vytváříme nelidsky pálivé omáčky. A protože ostrý byznys potřebuje ostrou šou, před publikem si pálí chřtány lidé z lidu i celebrity v jedné z nejsledovanějších talkshow na webu.

Jejich trh stabilně roste už víc než devět let a v roce 2020 vystřelil do vesmíru. Funkční potraviny ukazují, že globální pandemie donutila lidstvo zamyslet se nad tím, co a proč jí. Slibujeme si od nich nejen dostatek živin a fyzické zdraví, ale také psychickou pohodu.

Nový generální ředitel Rohlíku Olin Novák v aktuálním tištěném Finmagu odhaluje, jak moc je třeba vše kontrolovat a měřit. „Jen tak odhalíme, kde proces vázne.“ Jinými slovy má čísla a neváhá je použít.

Řekni mi, co jíš, a já ti povím, kdo jsi! Jídlo svým způsobem skutečně odráží kulturu svých jedlíků a také jejich materiální poměry. A proměnu toho, jak jsme se od roku 1990 stravovali, můžeme sledovat na proměnách kuchařských knih. Materiálu ke zkoumání je dost, vždyť kuchařky představují zhruba desetinu (!) knižního trhu.

Co je české, nemusí být hezké, chtělo by se říct. Zákon o povinných kvótách na potraviny původem z Česka je toho důkazem. Nejenže může zvýšit ceny, ale i zhoršit postavení Česka v Evropské unii. Navíc řeší problémy, které neexistují.