Vít Hradil

Míra nezaměstnanosti v únoru stagnovala, počet uchazečů o práci se v meziměsíčním i meziročním srovnání mírně zvýšil. Část firemního sektoru omezuje nové nábory a ve výjimečných případech sahá i k propouštění. I v evropském srovnání je ale český pracovní trh stále v dobré kondici.

Podle únorové edice konjunkturálního průzkumu poklesl celkový indikátor ekonomické důvěry o 1,9 bodu, dosáhl hodnoty 90,6 a nachází se nejníže od září roku 2023. Může za to hlavně další zhoršení důvěry podnikatelů, spotřebitelé jsou optimističtější.

Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech.

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

Inflaci v Česku už zřejmě skutečně došel dech. Ukazuje to poměrně výrazné překvapení, o které se postarala data za měsíc září. Tuzemské spotřebitelské ceny oproti předchozímu měsíci poklesly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 6,9 %. Trh přitom vyhlížel inflaci 7,5 % a Česká národní banka 7,2 %.

Míra inflace v březnu meziročně stoupla o 15 %, což odpovídá růstu spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. Výsledek se tak přesně trefil do odhadu trhu a nepředstavuje tudíž velké překvapení. Na žádné velké jásání to ale není.

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Tuzemská míra inflace dosáhla v měsící září hodnoty rovných 18 procent, tedy o osm desetin procentního bodu víc než v srpnu. A nejinak je tomu v meziměsíčním srovnání. Po nadějných třech měsících, kdy meziměsíční tempo zdražování zpomalovalo, přišla nyní studená sprcha.

Index cen českých průmyslových výrobců vykázal v srpnu meziměsíční pokles o 0,1 %, což bylo první zlevnění od prosince 2021. Podobně jako u nedávno zveřejněné spotřebitelské inflace, i ta průmyslová příjemně překvapila trh, který počítal naopak s růstem o 0,3 %.

Česká inflace v meziročním vyjádření poprvé od května roku 2021 vykázala pokles, když po červencových 17,5 % v srpnu vykázala hodnotu 17,2 %. Prolomila se tak třináctiměsíční řada setrvalého růstu inflačních statistik.

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 4,4 %. To ovšem ani zdaleka nestačilo na pokrytí míry inflace a reálná hodnota průměrné mzdy tak poklesla o 9,8 %. Nikdy dřív takhle Češi nezchudli.

Meziroční růst českých spotřebitelských cen v červenci dosáhl tempa 17,5 %, což je pouze o 0,3 procentního bodu víc než v červnu. Právě do meziročního srovnání ovšem nadále vstupuje nízká srovnávací základna z „levného“ loňska, což budí dojem dalšího zrychlování tempa zdražování. Jeho meziměsíční dynamika ovšem naopak poklesla ze 1,6 na 1,3 %. Lidé mají zdražování dost.

Česká míra inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 % meziročně a překonala i ten nejpesimističtější tržní odhad. Zdražování bude i nadále pokračovat, pod 15 procent už se letos inflace asi nedostane.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl jmenovat nástupcem Jiřího Rusnoka ve funkci guvernéra České národní banky dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla. Dostál tak mediálním informacím ze závěru minulého týdne. Co nový guvernér změní a na co se teď připravit?

Česká ekonomika si v prvním čtvrtletí vedla nad očekávání dobře a měla našlápnuto zotavit se z covidového oslabení. Ruská agrese na Ukrajině ale přinese další zmar.

Česká inflace je právem v centru veřejné i mediální pozornosti, cenovky ale klamou. Reálná kupní síla Čechů je totiž historicky nejvyšší. Velikonoce v roce 2014 pro ně byly o 56 procent dražší, než ty letošní, ukazuje analýza společnosti Cyrrus.

Trend růstu cen nemovitostí nezměnila ani pandemie covidu-19. Byty, domy, ale i pozemky dál zdražují, a to dvouciferným tempem. Příjmy obyvatel ale zas tak rychle nerostou a sen o vlastním bydlení se tak Čechům vzdaluje, ukazuje analýza společnosti Cyrrus. Situace se navíc začíná promítat i do nájmů.