Inflace prudce brzdí, ČNB správně ustála tlaky. Kdy sníží úrokové sazby?

Zatímco v dubnu rostly ceny meziročně o 12,7 %, v květnu už jen o 11,1 %, vyplývá z indexu spotřebitelských cen, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Pravděpodobnost, že do dvou měsíců přibrzdí inflace pod deset procent, se blíží stoprocentní jistotě.

Zajímavé teď bude sledovat, kdo si připíše vavříny. Politici v poslední době tvrdí, že za inflaci může ČNB, ale za zpomalení cen vláda. To je nesmysl. Buď platí jedno, nebo to druhé. Politici neznalí ekonomie – což jsou skoro všichni – to ale nechápou.

V pozadí zpomalení inflace nestojí nějaké zlevňování, ke kterému až na výjimky nedocházelo. Důvodem byl pomalejší meziroční růst kvůli tomu, že loni už byla vysoká srovnávací základna. Třeba chléb zdražoval v dubnu o 21,1 % a v květnu už „jen“ o 15,8 %.

Ceny by měly i v dalších měsících brzdit, jen ten pokles nebude už tak razantní. K sedmi procentům půjde brždění celkem snadno. Pak to bude ale drhnout, u pěti procent už opravdu silně. Inflace se nám všem postupně dostala do hlavy a je součástí našich očekávání. Těch se musíme zbavit.

Jediné, co by mohlo zpomalení inflace víc urychlit, je politiky avizované snižování mezd ve státní sféře. Na něj ale nevěřím a podle mě je to hloupost. Prosazoval bych spíš udržení stávajících mezd s nižším počtem zaměstnanců.

Brzké zavedení eura není lék

Po přepočtení cen podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který používá Eurostat, rostly naše ceny meziročně o 12,5 %. To je téměř stejně jako na Slovensku, kde rostly o 12,3 %.

Tvrzení mnohých komentátorů, že na Slovensku rostou ceny pomaleji kvůli euru, se ve stínu téhle statistiky ukazují jako lež. Vývoj cen byl měnami ovlivněn jen okrajově. Mnozí toho ale bohužel využívali v rámci propagandy v boji za brzké zavedení eura, které ale nepředstavuje zázračný všelék.

Z pohledu centrální banky dnešní statistika ukazuje, že jde o vývoj správným směrem. Argumenty pro zvyšování úrokových sazeb se scvrkly na dva: hluboký deficit státního rozpočtu a rychlý růst mezd.

Pokud tedy vláda přesvědčí ČNB, že bude umět šetřit, nebudou členové bankovní rady hlasovat pro zvýšení sazeb. Podobné to je se mzdami. Pokud neporostou o víc než deset procent, neočekávám, že ČNB zasáhne.

Po nedávném setkání guvernéra s premiérem to vypadalo, že si oba rozuměli. Předpokládám proto, že ČNB bude vládě věřit. Můj hlavní scénář tedy počítá s tím, že úrokové sazby se dokonce roku nezmění a na přelomu roku dojde k jejich snížení.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

• Nenechte požrat své peníze. Jak se bránit vysoké inflaci očima expertů
• Kdo je viníkem vysoké inflace v Česku? Pokrytecké půtky zastírají pravdu
• Do jak velké recese se řítíme? Budoucí vyhlídky očima expertů
• Ceny nemovitostí klesají. Jak to postihne nemovitostní fondy?
• Zkreslená inflace. Vládní zásahy z ní dělají zbytečnou statistiku

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag