Články na téma: veřejné finance

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Základní úroková sazba tak sice poklesla potřetí v řadě, i za příznivého vývoje inflace ovšem stejným tempem jako po předchozím únorovém zasedání rady. Firemní úvěry tak výrazně ani tentokrát nezlevní.

Vláda se snaží investicemi rozhýbat ekonomiku, obce však místo podpory podnikání syslí peníze na účtech v bankách. Daňový poplatník by se proto měl ptát, proč od něj stát na financování obcí vybírá peníze.

Vláda rozehrála druhý poločas. Dočkáme se od ní ještě nějakých reforem, anebo s blížícími se volbami uvidíme pouhou údržbu? Na první variantu bohužel zřejmě můžeme zapomenout.

V prosinci dosáhla meziroční míra inflace na úroveň 6,9 procenta, o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Za celý loňský rok pak ve srovnání s rokem 2022 klesla o 4,4 procentního bodu. A výhled na letošek vypadá velmi pozitivně. Zvyšuje se tak šance na další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Vláda Petra Fialy si konsolidačním balíčkem koupila čas. Jednou však vyprší, varuje Národní rozpočtová rada. Bude pak kabinet schopný podniknout další potřebné kroky?

Google, Apple, Facebook, Twitter či Amazon? Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, stejně jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun navíc, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou. Co tomu předcházelo a co čekat?

Dennodenně slýcháme od ekonomů varování, že je tempo zadlužování státu neudržitelné a pomalu se blíží nechvalně proslulé „řecké cestě“. Pojďme se proto podívat na protipól k této diskuzi a možná obecněji k myšlenkám hlavního ekonomického proudu. Vysvětlíme si totiž, proč není vyrovnaný státní rozpočet nutně smysluplným cílem hospodářské politiky. A proč může být i deficit vítaný.

Inflace dosáhla v červnu v meziročním srovnání růstu 9,7 procenta. Po dlouhé době tak byl růst spotřebitelských cen jednociferný. Boj s inflací ale bude ještě nějakou dobu trvat. K dosažení dlouhodobého cíle máme pořád daleko. A za dovolenou v Česku platíme suverénně nejvíc v historii.

V rámci úsporného balíčku vláda počítá se znovuzavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Slibuje si tím přísun dalších prostředků do státního rozpočtu. Je ale takový krok v současné chvíli ospravedlnitelný? A nedopadne nakonec tvrdě i na zaměstnavatele kvůli vyšším tlakům na zvýšení mezd? Zeptali jsme se expertů.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Nastává den daňové svobody, začínáme vydělávat sami na sebe – a to dřív než loni. Důvod bouchat šampaňské ale nemáme. Stát totiž s daněmi brzy přitlačí.

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura?

Ministr financi Zbyněk Stanjura přišel s teorii, že by zvýšením firemních daní měli podnikatelé vrátit část peněz, které dostali od státu v době covidových uzávěr a energetické krize. Jenže má stát vážně zdanit hlavně ty, kterým jednou pomohl? A k čemu má sloužit vládní konsolidační balíček a daně vůbec?

Pokud konsolidační balíček vlády něčím překvapil, byly to škrty v dotacích. Jsou totiž citelné, zařídí víc než dvě třetiny úspor ve státních výdajích. K takovému kroku ale už byl nejvyšší čas.

Vláda plánuje pro letošní rok schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Většina odborníků se však už teď shodne, že deficit bude vyšší. Jde tomu ještě vůbec nějak zabránit? A jakými kroky by se dalo zadlužení státu snížit? Zeptali jsme se expertů.

Státní finance jsou na tom mizerně. Tak mizerně, že jinak než „tupými škrty“ se jejich rozval sotva odvrátí. Vláda by s nimi neměla otálet. Čím déle bude trvat, než se k nim odhodlá, tím budou „tupější“.

Češi chtějí úspornější stát, ukazuje sonda Kantaru. Vláda ho chce taky. Ujišťuje o tom ve svém programu. Tak proč ho, k čertu, ještě nemáme? Protože zbývá rozhodnout, kdo si utáhne opasek.

Míra inflace v březnu meziročně stoupla o 15 %, což odpovídá růstu spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. Výsledek se tak přesně trefil do odhadu trhu a nepředstavuje tudíž velké překvapení. Na žádné velké jásání to ale není.

Balíček, jehož cílem je snížit strukturální manko státních financí, bude první ochutnávkou škrtů a daňových změn, které se budou servírovat v dalších letech. Zatím není jasné, co bude na jejich konci.