Články na téma: spotřebitelské ceny

Spotřebitelské ceny v průběhu března meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, za čímž stojí zejména vyšší ceny v dopravě, informoval ve středu Český statistický úřad. Meziroční růst cen se však už druhý měsíc drží přesně na cíli České národní banky (ČNB), tedy dvou procentech. „To potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl České národní banky (ČNB). Největší zdražení hlásí stravování a ubytování, zlevnily naopak potraviny a nealkoholické nápoje.

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 2,3 procenta a vrací se tak do tolerančního pásma. Otevírá se tím prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Inflaci v Česku už zřejmě skutečně došel dech. Ukazuje to poměrně výrazné překvapení, o které se postarala data za měsíc září. Tuzemské spotřebitelské ceny oproti předchozímu měsíci poklesly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 6,9 %. Trh přitom vyhlížel inflaci 7,5 % a Česká národní banka 7,2 %.

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Inflace dosáhla v červnu v meziročním srovnání růstu 9,7 procenta. Po dlouhé době tak byl růst spotřebitelských cen jednociferný. Boj s inflací ale bude ještě nějakou dobu trvat. K dosažení dlouhodobého cíle máme pořád daleko. A za dovolenou v Česku platíme suverénně nejvíc v historii.

Vždy, když je určitý systém v nesnázích, vyrojí se přirozeně debata o jeho možných náhradách, které by v danou chvíli mohly být efektivnější. Totéž platí i pro měnovou politiku, lépe řečeno režim inflačního cílování. I k němu totiž existují alternativy, a to v podobě takzvaného cílování cenové hladiny, potažmo průměrné míry inflace. Pojďme se na ně podívat blíže.

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Je to jev, který znají snad všichni motoristé. Když světové ceny ropy vyrostou, ceny benzínu a nafty u čerpacích stanic okamžitě letí vzhůru. Když pak ceny ropy na světových burzách zase padají, čísla na čerpadlových „totemech“ klesají jaksi líně, neochotně. Je tomu ale vážně tak?

Míra inflace v březnu meziročně stoupla o 15 %, což odpovídá růstu spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. Výsledek se tak přesně trefil do odhadu trhu a nepředstavuje tudíž velké překvapení. Na žádné velké jásání to ale není.

Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku.

Spotřebitelská inflace v prosinci v meziročním srovnání zvolnila na 15,8 % z listopadových 16,2 %. V souhrnu za celý loňský rok spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 15,1 %, což je nejvýraznější meziroční nárůst cenové hladiny od roku 1993. Letos začne inflace zpomalovat až ve druhém čtvrtletí.

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Tuzemská míra inflace dosáhla v měsící září hodnoty rovných 18 procent, tedy o osm desetin procentního bodu víc než v srpnu. A nejinak je tomu v meziměsíčním srovnání. Po nadějných třech měsících, kdy meziměsíční tempo zdražování zpomalovalo, přišla nyní studená sprcha.

Index cen českých průmyslových výrobců vykázal v srpnu meziměsíční pokles o 0,1 %, což bylo první zlevnění od prosince 2021. Podobně jako u nedávno zveřejněné spotřebitelské inflace, i ta průmyslová příjemně překvapila trh, který počítal naopak s růstem o 0,3 %.

V srpnu poprvé po víc než ročním martyriu poklesla meziroční hladina inflace. Zdá se tak, že očekávané dvacítky se nedočkáme. Znamená to ale, že máme vrchol zdražování za sebou? Nebo se vzhledem k rostoucím cenám energií máme připravit na ještě horší časy? Zeptali jsme se za vás.

Česká inflace v meziročním vyjádření poprvé od května roku 2021 vykázala pokles, když po červencových 17,5 % v srpnu vykázala hodnotu 17,2 %. Prolomila se tak třináctiměsíční řada setrvalého růstu inflačních statistik.

Meziroční růst českých spotřebitelských cen v červenci dosáhl tempa 17,5 %, což je pouze o 0,3 procentního bodu víc než v červnu. Právě do meziročního srovnání ovšem nadále vstupuje nízká srovnávací základna z „levného“ loňska, což budí dojem dalšího zrychlování tempa zdražování. Jeho meziměsíční dynamika ovšem naopak poklesla ze 1,6 na 1,3 %. Lidé mají zdražování dost.

Meziroční inflace v červnu opět vzrostla a už během léta lze očekávat atakování dvacetiprocentní hranice. Dočkáme se už konce jejího růstu? Tlaky na růst cen neustávají, ale pomoci by mohla klesající cena ropy Brent, píše Pavel Peterka, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Česká ekonomika zažívá vlivem řady faktorů turbulentní časy. Zřejmě nejčastějším termínem poslední doby je inflace. Ta byla způsobená externími vlivy jako válka na Ukrajině, krize dodavatelských řetězců, následky covidové pandemie a dalšími. Ekonom Jaroslav Ungerman se podrobně dívá na tendence vývoje české ekonomiky v období jara 2022.