Vyšší sleva na dani? Zapomeňte! Vláda ruší jeden slib za druhým

Vláda zjevně už dávno zapomněla na své předvolební sliby o nezvýšení daní. Už na začátku roku změnila své programové prohlášení, a teď oznamuje, že nedodrží ani to.

Slibovala zvýšení základní daňové slevy na poplatníka její indexací či rozsáhlé škrtání byrokratických povinností, zejména těch pro podnikatele. Jenže sliby = chyby…

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že pro valorizaci základní daňové slevy na poplatníka „v tuto chvíli nevidí prostor“. Prý proto, že „má docela velké rozpočtové dopady“.

Až tedy bude vláda v lednu své programové prohlášení opět vyhodnocovat, rovnou zřejmě oznámí, že některé slíbené věci prostě neudělá. Zdůvodní to buď tím, že čas se krátí a nestíhá (protože se blíží konec volebního období), a nebo tím, že nejsou peníze.

A dost možná rovnou vláda své programové prohlášení zase rovnou změní. Ne poprvé, ale už podruhé za volební období.

Od nového roku by přitom měl platit takzvaný konsolidační balíček, který mimo jiné znamená zvýšení některých typů daní. To samo o sobě není moc pozitivní zpráva. A tak se někteří těšili alespoň na to, že teď přijde postupně ta radostnější fáze změn. Smůla.

Když se mění svět

Samozřejmě, v principu není na určité korekci vládních priorit nic špatného a je to dokonce logické. Situace okolo nás se dnes mění oproti předchozím desetiletím ďábelsky rychle a nezdá se, že by to bylo k lepšímu. Kabinet na to musí reagovat; co zamýšlel před lety, dnes už zkrátka neplatí či nejde.

Shutterstock

Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

Vláda protlačila Sněmovnou konsolidační balíček, který v mnohém mění i podmínky pro české podnikatele. I když se pár drobností od května, kdy ozdravný balíček vláda představila, změnilo, to hlavní zůstává: zvýšit se má zdanění firem i odvody OSVČ. Změn z pohledu ponikatelů je ovšem mnohem víc. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

Stačí zmínit jen dopady ruské invaze na Ukrajinu a s tím související energetickou krizi. Či vysokou inflaci, která se rozšířila po většině západního světa a trvá déle, než většina ekonomů čekala. K tomu mohou brzy přibýt dopady bojů v Izraeli, protože konflikt s teroristy se může rozšířit a zasáhnout celou světovou ekonomiku. Navíc jsou tu dopady změny klimatu a přírodních katastrof, které mohou způsobit výkyvy na světových trzích a přivést do Evropy další běžence.

Jenže, vláda na část těchto věcí už přece dávno reagovala. Právě proto změnila na začátku roku své programové prohlášení. A tedy i své priority. Kromě toho i proto, že se ukázalo, že vyřešit problém rostoucího státního zadlužování – což byl jeden z předvolebních slibů vládních stran –, bude těžší, než politici čekali.

Koaliční strany proto opustily své předvolební sliby o nezvyšování daní a zmenšení vlivu státu. A co víc: Daně se začaly zvyšovat (ať už jim říkáme daně, nebo třeba pojištění), a došlo i na zestátňování některých energetických firem.

Konkrétně oproti původnímu programovému prohlášení vypadl z toho nového třeba návrh na snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů či návrh daňové brzdy, která by zakazovala zvyšování daňové kvóty. Tedy zvyšování celkové sumy vybrané na daních nad určitou procentuální úroveň HDP.

Rušíme dál

A zdá se, že Fialův kabinet nekončí. Alespoň podle Stanjurova vyjádření se chystá vláda dál osekávat sliby, které v minulosti voličům sama dala a dokonce zůstaly i v modifikovaném programu. Vedle oné pravidelné valorizace základní daňové slevy na poplatníka, jejíž původní výši degradovala vysoká inflace, se má stát obětí i slibované odečítání výdajů na pečovatelské služby.

Vláda ČR

Vláda firmy nešetří. Slíbila úlevy, místo toho jim naložila ranec

Vyšší daně pro byznys – kdo tohle na startu Fialovy vlády očekával? Občanskými demokraty vedená koalice navrhuje to, co se v této zemi naposledy snažili prosadit sociální demokraté. Přečtěte si komentář Pavla Jégla na téma firemní daně.

Namísto toho, aby si lidé mohli výdaje odečíst z daní, se podle Stanjury zavede odečet placení na pojištění péče, které budou nabízet komerční pojišťovny. Stát to vyjde levněji, ale nepomůže to těm, kteří mají nemohoucího rodinného příslušníka a nemají peníze na to se o něj dostatečně postarat; pojištění si zaplatí jen málokdo a většinou to budou bohatší lidé.

Stanjura tyto kroky obhajuje slovy, že si stát původní sliby nemůže dovolit. Jenže na to se snad mohlo myslet, už když se plánoval úsporný konsolidační balíček, který zvedá daně a má zajistit dostatečné příjmy státu. Nehledě na to, že si stát zjevně může dovolit podle většiny ekonomů zbytečný „dlouhodobý investiční produkt“, tedy zvýhodnění různých druhů investic.

Tato daňová zvýhodnění budou stát nemalé prostředky. Proč je tedy radši nedáme do jiných věcí? Vždyť celou věc, obhajovanou nutností podpory zajištění na stáří skrze dlouhodobé investice, šlo řešit jinak. Nemluvě o tom, že takové konkrétní daňové úlevy (a v této formě) vláda vůbec neslibovala, zatímco jiné věci velmi konkrétně ano. A ty postupně ruší.

Stačí naslouchat

Jako cenu za zbrzďování rychle rostoucího zadlužení a za získání větší energetické nezávislosti a odstřihnutí se od Ruska to část voličů pochopí. I když to jde proti předvolebním a někdy i povolebním slibům a i když to, že některé sliby nelze splnit, si vládní politici mohli spočítat už dávno. A nemuseli je rušit a osekávat takhle kouskách.

Méně pochopitelné ale už je, proč třeba už dávno neexistuje Jednotné inkasní místo na placení daní a odvodů a není jasné, kdy vlastně bude fungovat. Přitom je v programovém prohlášení vlády a původně mělo fungovat dokonce už od roku 2015.

To, že pak tento plán fakticky zrušila minulá vláda pod vedením Andreje Babiše, není omluvou. Vláda Petra Fialy měla víc než dva roky na to s tím něco udělat.

Stejně tak kabinet nenaplnil své plány na omezení byrokratických povinností týkajících se zejména podnikatelů. Dva antibyrokratické balíčky, které vláda přijala, nejsou – velmi slušně řečeno – nic moc. Přitom návrhy, co zrušit, opravit a vylepšit, tu jsou.

Nedávno například Hospodářská komora ČR zveřejnila aktualizovanou verzi svého antibyrokratického balíčku. Obsahuje 400 různých opatření týkajících se digitalizace, komunikace se státní správou či energetiky a životního prostředí.

Komora například navrhuje zavedení jednotného portálu pro podnikatele, který by obsahoval informace o podnikání a usnadnil elektronickou komunikaci se státní správou. A mohl by plnit vlastně i funkce jednotného inkasního místa. Navíc návrhy na rušení různých kontrol a činností státu by pomohly státu ušetřit na úřednících, kteří je provádí, což vláda přece oficiálně chce.

Zbývá se tedy už jen ptát: Proč to vláda dělá? A je tady vůbec možné se ještě spolehnout na nějaké politické sliby?

Finmag.cz

Kam dál? Marek Hudema na Finmagu:

• Takhle to nepůjde, systém pobídek je v patu. Žábou na prameni je vláda
• Vymírající Česko v pasti. Žádní „levní“ Mongolové krizi pracovního trhu nevyřeší
• Šeď a průměr. Proč značka Made in Czech Republic netáhne a jak to změnit?
• Euro, nebo koruna? Společná měna prorůstá do Česka víc, než si myslíte
• Slepé vlády a mazaní úředníci. Takhle přebujelý stát nikdy nezkrotíme

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Za vyšší daně dostanete od státu míň. Léčba financí zabolí

• Vyšší daně místo úspor. Vláda se na své idealistické cestě ztratila

• Vyšší daně, vyšší příjmy? Reálné dopady zvýšení korporátní daně očima expertů