Články na téma: insolvence

Vládní návrh zákona umožňující rychlejší oddlužení prostřednictvím osobního bankrotu nese první výsledky: část dlužníků zjevně odložila svůj vstup do procesu oddlužení, aby získala výhodnější podmínky. To bude stát věřitele, včetně podnikatelů, spousty peněz. Původně přitom stála za tímto návrhem velmi dobrá myšlenka: zvýšit podnikavost Evropanů a ulehčit život podnikatelům. Zase se to ale nepovedlo.

Víte, co je to druhotná platební neschopnost? Tento terminus technicus, který byl dosud takovou „lochneskou“ finančního světa – mluvilo se o něm, ale nikdo jej reálně neviděl – začíná čím dál častěji vyplouvat na povrch. A firmy zjišťují, že doopravdy existuje. Jak se zajistit, aby do ní vaše firma nespadla?

Jsou příběhy, které se obtížně vyprávějí. Vzbuzují otázky a někdy i pochybnosti. Marek Veselý, člověk s impozantním životopisem, má přes velký podnikatelský karambol spoustu plánů a věří, že jeho energetická tyčinka bude lidem pomáhat. „Potřebuju motivaci, aby si moje dvě děti nemyslely, že je táta úplnej zoufalec,“ říká o znovunabytém podnikatelském odhodlání Veselý.

Investice do pohledávek budou ještě velký byznys, věří zakládající partner fondu Valori Petr Šimíček. Nahrává tomu podle něj celá řada faktorů. Firem v insolvencích bude podle něj velmi pravděpodobně ještě přibývat a západní investoři působící v regionu zbytečně rychle prchli před válkou na Ukrajině.

Nová úprava insolvenčního zákona, kterou předkládá vláda, může vyrábět dlužníky spoléhající na benevolenci státu a jeho zákonů. S odpustky se přitom patří šetřit.

Poslanci začali projednávat návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, který navazuje na evropskou směrnici a zároveň fungující praxi v okolních zemích. Pokud bude schválen ve stávající podobě, bude pro firmy, které se dostanou do existenčních problémů, představovat revoluční možnost, jak se vyhnout konkurzu i samotnému úpadku. A ve finále se zachránit.

Covidové lockdowny, dluhopisový průšvih, odchod z obchodních center – zatáčku nad propastí vybral Jakub Lohniský se svou oděvní značkou Le Premier na poslední chvíli. Teď plánuje restart, stejně jako celý jeho obor.

Dluhová problematika má za sebou v posledních letech mnoho velkých změn. Teď je na řadě milostivé léto nebo konec marných exekucí. Co dál?

I když jste v exekuci, něco by vám exekutor měl vždycky nechat. To něco se jmenuje nezabavitelná částka. V praxi ovšem nikdy tak docela nezabavitelná nebyla. Proto vzniknou chráněné účty, kam exekutor opravdu nebude moct. Nad jejich schválenou podobou se ale vedou diskuze.

Po dlouhých dohadech prošla Poslaneckou sněmovnou novela insolvenčního zákona. Pomůže lidem uniknout z dluhové pasti, nebo na neutěšené situaci statisíců Čechů nic nezmění?

Každý desátý Čech starší patnácti let má exekuci. Proč tolik lidí končí v dluhové pasti a co s tím?

Co by v Česku způsobila dluhová amnestie a jakou podobu by mohla mít? Ptáme se ekonomů, advokátů, zástupců věřitelů a insolvenčních správců a došlo i na prezidentského kandidáta.

Poradenská společnost Ertrag und Sicherheit, před jejímiž praktikami jsme opakovaně varovali od roku 2011, se hroutí pod náporem žalob klientů. Tedy její rakouská odnož. Kdy domelou boží mlýny v Česku?

Velký podnik jde ke dnu. Bez práce pravděpodobně skončí tisíce lidí. Měl by stát podat pomocnou ruku? Zeptali jsme se politiků, ekonomů a také zástupců odborů a podnikatelů.

Ze všech stran je z médií slyšet o záchranných balíčcích. Řecko, Irsko, Portugalsko, možná i Španělsko jsou země, které je třeba zachraňovat, a to obrovskými částkami z rozpočtů jiných zemí. Komu je pomoc ve skutečnosti určena? Neposlouchejte argumenty připravené na míru masivní kampani! Myšlení přece nic nestojí a stačí selský rozum a kupecké počty, abyste přišli na to, že něco není v pořádku.

Portugalsko obdrželo ránu od agentury Moody’s, která radikálně snížila jeho úvěrový rating na stupeň Ba2. Země se ocitla v takzvaném spekulativním pásmu.

Je Řecko v bankrotu? Kdo za to může? Jak z toho ven a co z toho plyne pro nás? Podobné otázky si nekladete jen vy. V exkluzivním článku pro Peníze.cz a Finmag si je položil – a rovnou i pro vás zodpověděl – také ekonom Pavel Kohout.