Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Digitalizujeme, na padlé živnostníky nehledíme. Proč si stát neváží OSVČ?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
30. 1. 2024
 16 726
komentář

Váží si stát živnostníků? Jeho vrchnostenský přístup k těm dříve narozeným, kteří s digitálními technologiemi nevyrostli, tomu nenasvědčuje.

Digitalizujeme, na padlé živnostníky nehledíme. Proč si stát neváží OSVČ?
Digitalizace může některé živnostníky dohánět k šílenství. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Drazí živnostníci, digitalizujeme, tak koukejte podat daňové přiznání elektronicky.

Tak se dá z úřední hatmatilky přeložit obsah zprávy, kterou rozeslala e-maily a esemeskami finanční správa „digitálně spícím“ živnostníkům. Tedy těm, kteří nevyužívají datové schránky.

Loni stát zřídil na dva miliony datovek. Zhruba do 450 tisíc z nich se nikdo nepřihlásil.

Povinnost podávat daňová přiznání elektronicky, přes datovou schránku nebo portál Moje daně, je letos nová. Proč se jí vyhýbat? napadne leckoho. Po digitalizaci státní správy jsme přece dlouho volali. Je s ní spojeno mnoho výhod. Především zrychluje a usnadňuje výměnu informací a šetří náklady spojené s papírovou komunikací.

Někteří ze živnostníků však po digitálním eldorádu netouží. Jsou to zejména ti, kteří s digitálními technologiemi nevyrostli a pro které chytrý telefon nebo počítač není každodenní součástí života.

Jsi digitální poustevník? Tak nepodnikej

Mnozí ze starších živnostníků už technologických inovací zažili tolik, že na další se jim nedostává duševních sil. Z dat statistického úřadu vyplývá, že internet nevyužívá 13 procent lidí ve věkové kategorii 55 až 64 let a 40 procent ve skupině od 65 do 74 let.

Daně 2024
Michal Hron / Midjourney

Právní a daňové změny 2024. Otestujte se a zjistěte, jak dobře jste připraveni

Vyšší zdanění právnických osob, rozsáhlé změny v DPH či omezená uznatelnost odpočtového auta. Daňové a legislativní změny roku 2024 přináší povětšinou vládní konsolidační balíček. Co všechno se nás hrne a jak moc se v tom vyznáte? Otestujte se v našem kvízu.

Pravda, zákon o právu na digitální služby, kterému se říká digitální ústava a který je základem českého eGovernmentu, na ně pamatuje, zavádí právo na analogové řešení (§ 14 odst. 1). Takové právo se však týká pouze některých z nich – těch, kteří nepodnikají. Ti „nemohou být nuceni využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona“.

Důvod je nasnadě. Bez analogové alternativy by nejzranitelnější skupiny (sociálně slabší, senioři, lidé s postižením) měly ztíženou komunikaci se státem a mohly by ztratit přístup k sociálním dávkám. Část seniorů by se stala závislou na pomoci druhých ve větší míře, než je nutné.

Mohla by dokonce vzniknout digitálně a současně sociálně vyloučená kategorie. Pokud bychom zrušili analogový přístup ke státní správě, někteří senioři by si nebyli schopni vyřídit důchod, tím pádem by nebyli schopni zaplatit nájem, mohli by přijít o bydlení...

Na podnikající digitální poustevníky však zákon nepamatuje a vláda na ně ohledy nebere. Postupuje vůči nim vrchnostensky, podle prosté zásady: Pokud podnikáte, musíte plnit povinnosti, které vám stát uloží. A když stát zavede nové povinnosti, tak se jim musíte přizpůsobit.

Když padne poslední kapka

programovém prohlášení vlády  se můžeme dočíst: „Pro seniory a lidi se speciálními potřebami nadále zůstane papírová cesta.“ Copak ale senioři nepodnikají?

Švarcsystém
Shutterstock

Česko je zemí podnikatelů, co nepodnikají. Aby ne, když nám vláda nakládá

Co Čech, to podnikatel. K takovému poznatku by našinec snadno mohl dospět z dat České správy sociálního zabezpečení. Ta naznačují, že švarcsystému se v Česku daří. A to tak, že čím dál víc, píše ve svém dalším komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

Neměla by také k nim, a třeba i k těm o něco mladším živnostníkům, kteří si s internetem netykají, vláda přistupovat ohleduplněji, byť to zákon přímo nenařizuje? Datové schránky, online daňové přiznání a k tomu vyšší daň – to pro ně v součtu může být pořádná nakládačka.

Loni ukončilo živnost 277 tisíc lidí. Digitalizace, přesněji datové schránky a povinnost přes ně komunikovat, přiměly gogolovské mrtvé duše v živnostenském sektoru zrušit oprávnění k podnikatelské činnosti. Spolu s nimi ho však rušili i ti, kteří si vystačili s papírem a tlačítkovým mobilem a v podnikání původně končit nechtěli.

Pro mnohé z dříve narozených živnostníků, kteří si přivydělávali k důchodu, mohla být povinná digitalizace pověstnou poslední kapkou, která je přiměla přejít do šedé zóny, anebo s podnikáním skončit. Teď někteří z těch, kteří zůstanou bez přivýdělku, mohou žádat o sociální dávky, třeba o příspěvek na bydlení.

Co naplat, když se v Česku kácí (analogový) les, létají třísky. A stát, který na jedné straně šetří na agendě spojené s papírováním, na druhé straně přichází o finance, které mu mohly přitéct v daních.

Váží si stát živnostníků?

Připomeňme, že k ohleduplnosti vůči živnostníkům vyzývali už v roce 2017 soudci ústavního soudu, když tato instituce projednávala návrh opozičních poslanců na zrušení elektronické evidence tržeb. Soudci EET nezrušili, pořádně ji však ořezali.

Měl by stát být k živnostníkům ohledně digitalizace shovívavější?

Pětice soudců, která navrhovala, aby EET byla zrušena úplně, ve svém prohlášení vyzvala vládu (tehdy vedenou Andrejem Babišem), aby si živnostníků vážila.

„Být živnostníkem není jednoduché… Povinností spojených s podnikáním je obrovské množství… Stát, který je výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost,“ upozornili soudci.

Tyto věty se mohly vytesat do kamene. A vlády by si je měly připomínat kdykoli rozhodují o zavedení vyšších daní, anebo nových pravidel pro živnostenské podnikání.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
45
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

byrokraciebyznysdigitalizacekomentářOSVČpodnikáníživnostníci
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo