Hříšný tanec s uhlíkem. Jak snížit jeho stopu a nenaletět?

Celkem 196 států světa před osmi lety podepsalo Pařížskou dohodu, na základě které chtějí udržet globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. K tomu je ovšem nezbytné snížit uhlíkovou stopu – ideálem je dospět k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Firmy se tak dnes vlivem společenského tlaku, ale i čím dál přísnější legislativy, zajímají o to, kolik emisí vlastně vyprodukují. Aby se dostaly k uhlíkové neutralitě, přecházejí na obnovitelné zdroje a zefektivňují procesy. Splnit uhlíkovou neutralitu ale není v praxi vždy jednoduché a pro řadu firem ani není z různých důvodů snížení emisí vlastními silami možné.

Případy, které tímto způsobem zatím vyřešit nelze, tak řeší takzvané uhlíkové offsety: firma zakupuje kredity od projektů, které kompenzují, snižují nebo zabraňují vzniku odpovídajícího množství těchto emisí na jiném místě. Smyslem tedy je, aby tyto „hříšné“ firmy pomohly snižovat vznik CO₂ někde, kde to lze.

Nákup offsetů se čím dál víc zjednodušuje, využít je mohou podniky i jednotlivci. Jak ale maximalizovat přínos uhlíkových offsetů a nenaletět?

131 milionů aut

Offsety nejsou žádnou novinkou. I na Finmagu už jsme psali o tenké hranici mezi dobře míněnou ochranou planety a greenwashingem. Podle společnosti Verra bylo v roce 2019 díky offsetům kompenzováno téměř 608 milionů tun emisí oxidu uhličitého, což v přepočtu odpovídá odstavení zhruba 131 milionů automobilů ze silnic.

Mezi offsetové projekty patří celá řada iniciativ, od zalesňování nebo regenerativního farmaření, přes technologii pro zachycování CO₂ ze vzduchu (DAC), až po kultivaci korálových útesů. Podle společnosti Fortune Business Insights se očekává, že celosvětový trh se zachycováním uhlíku vzroste ze dvou miliard dolarů (necelých 50 miliard korun) v roce 2021 na sedm miliard dolarů (200 miliard korun) v roce 2028.

Uhlíkové offsety už dnes generují významné finanční příjmy. Podle odhadu společnosti McKinsey budou pravděpodobně do roku 2030 globálně vytvářet zisk více než 50 miliard dolarů ročně (1,2 bilionu korun). Mají v tom unikátní roli – zjednodušeně řečeno dávají hodnotu přírodě tam, kde to dříve ekonomicky nebylo možné vyčíslit.

Jaká je vaše uhlíková stopa?

Kde lze vhodné projekty najít, podle čeho vybírat a kolik offsetů je potřeba pořídit? Nejprve je potřeba vypočítat, jaký objem emisí daná společnost (nebo jen aktivita) produkuje – existuje mnoho platforem a organizací, které nabízejí on-line kalkulačky pro výpočet odhadu.

Velké a nadnárodní firmy však už obvykle potřebují pracovat s robustnější a detailnější analýzou. Teprve pak jsou schopny určit potřebný počet takzvaných offsetových jednotek – každá obvykle představuje snížení emisí CO₂ v objemu jedné tuny.

Cena za uhlíkové kredity (offsetovou jednotku) se mění v čase a může být ovlivněna například vývojem poptávky nebo samotnou kvalitou kreditů.

Pozor na podvodníky

Existují stovky projektů pro kompenzaci emisí a každý z nich se snaží nalézt unikátní řešení – nové iniciativy vznikají také ve startupovém prostředí. Projekty jako Brilliant Planet, Pachama a Climeworks už dnes ukazují účinnost offsetových iniciativ v globálním měřítku.

PKV

„Jsme Češi, očuráme všechno.“ Firmy marně strkají před ESG hlavu do písku

Co je to ESG? Ještě nedávno to byla volba. Firma se zkrátka mohla etablovat jako „zelená“ a udržitelná, a jít tak vstříc určitému typu zákazníků, nebo jí to mohlo být jedno. Možnost volby ale pomalu končí. „Část podnikatelů před tím strká hlavu do písku, což je chyba,“ varuje Ondřej Vaněk ze společnosti PKV.

Ani u nás ale nejsme pozadu. V Česku máme aktivní projekty jako eAgronom, Unmanned Life, Carboneg a Arbo Technologies. Ty významně podporují rozšiřující se celosvětovou offsetovou iniciativu. Od technologie pro monitoring udržitelného zemědělství, přes autonomní řízení dronů pro znovuzalesňování a následné napojení na uhlíkové kredity až po péči o mimolesní zeleň se firmám v tuzemsku otevírá široká škála možností, jak kredity smysluplně využít. Právě eAgronom a Unmanned Life se dnes už dostaly na širší trhy Evropy, Středního východu a Afriky.

A jak tedy rozpoznat smysluplné offsetové projekty od těch nefunkčních? Odborníci upozorňují, že klíčovým předpokladem je, aby projekt emise opravdu eliminoval, nikoliv pouze oddaloval či přesouval jinam.

Finanční prostředky z prodeje offsetů by měly být směřovány do ověřených a důvěryhodných projektů. I v tomto odvětví ale bohužel existuje řada podvodníků, kteří své výsledky buď zveličují, nebo falšují. Ačkoliv se s rostoucím povědomím a preciznější metodikou posuzování offsetových projektů situace výrazně zlepšuje, i nadále je potřeba věnovat výběru projektu pro kompenzaci svých emisí zvýšenou pozornost.

Pro zajištění jejich účinnosti a odhalení potenciálních podvodníků jsou jednotlivé offsetové projekty obvykle podrobovány přísnému hodnocení a průběžnému monitorování. Prvním pozitivním poznávacím znamením autentických projektů je vysoká míra jejich transparentnosti a počet a renomé získaných certifikátů či ověření.

Většina renomovaných projektů potenciálním držitelům proaktivně nabízí záruky a možnosti, jak předejít metodám greenwashingu. Mezi renomované certifikační autority v odvětví uhlíkových kreditů patří aktéři, jako je Verra, South Pole nebo Golden Standard.

Není to jen o penězích

Mimo to, že kredity umožňují průmyslovým odvětvím i jednotlivcům přijmout okamžitá opatření, nabízejí také ekonomické přínosy. Uhlíkové kompenzace mohou být pro podnik dobrým způsobem, jak ukázat, že to myslí s udržitelnou budoucností vážně. Podle odborníků vychází taková firemní politika vstříc měnícím se požadavkům trhu, které jsou ovlivněny zejména nástupem generace Z.

K nákupu offsetů čím dál víc tlačí i vyvíjející se legislativa, a to nejen na úrovni Evropské unie, ale i v USA. Evropská unie začíná vytvářet a aplikovat legislativy, které budou firmy pobízet k tomu, aby své dopady z hlediska udržitelnosti začaly řešit. Po některých firmách to budou vyžadovat i jejich partneři nebo investoři.

Firmy, které se s nimi včas naučí řádně pracovat, tak budou mít citelný náskok. A to nejen v rámci politiky ESG.

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• ESG už proniká do rozhodování bank, přínosy se projeví později, říká Němeček

• Získejte konkurenční výhodu. Co je ESG rating a jak vám může pomoci?

• ESG reporting se netýká jen velkých. Co se chystá na malé a střední firmy?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag