Články na téma: změny klimatu

Jednou z cest, jak se vyrovnat s čím dál přísnějšími limity na uhlíkovou stopu, jsou takzvané offsety. Ty pomáhají především podnikům, které nemají negativní dopady své činnosti šanci snížit jiným způsobem. Principem je zaplatit za to, že daná firma sníží stopu CO2 jinde.

„Lidé už nezpochybňují roli člověka ve změně klimatu, liší se ale ve svém přístupu, jak jsou ochotni se omezit a něco s tím dělat,“ říká Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica a předsedkyně soutěže SME EnterPRIZE. Ta třetím rokem oceňuje podniky, které šetří životní prostředí.

Pod tlakem médií informujících o jedné katastrofě za druhou je snadné uvěřit, že život na Zemi se neustále zhoršuje. Ve skutečnosti je to s námi ale lepší a lepší, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjorn Lomborg.

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. „Je to cesta k soběstačnosti,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

Organizace spojených národů (OSN) varuje, že závratným tempem přibývá meteorologických katastrof a pokud se lidstvo rychle nevzpamatuje, octne se na pokraji zkázy. Ve skutečnosti ale jen zkresluje statistiky a bizarně zneužívá i covid, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Posedlost elit klimatickými změnami zastínila další velké problémy, s nimiž se planeta potýká – nejdramatičtěji to ukázala invaze na Ukrajinu. Západoevropští lídři měli diverzifikovat energetické zdroje a rozšířit těžbu břidlicového plynu namísto toho, aby zavírali jaderné elektrárny a stávali se až děsivě závislými na Rusku. Blížící se válka však zdaleka nebyla jedinou věcí, kterou ignorovali.

Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít.

Válka mění perspektivy a plány. Co bylo důležité včera, je méně důležité dnes a zítra. Válka na Ukrajině dala prý zapomenout na všechny „Green Dealy“ světa, protože starost o bezpečnost – ať už vojenskou, nebo energetickou – je bližší než úzkostná starost o klima. Přitom jedno riziko nevylučuje druhé. Naopak. Starost o budoucí bezpečnost se bez starosti o klima rozhodně neobejde.

Slavíme nešťastné výročí. Je to už 50 let od prvního klimatického summitu. A tedy i stejně let, co slýcháme, že už za těch pár dalších budeme mrtví. Proč tomu tak není a proč se tak strašíme, se exkluzivně pro Finmag.cz zamýšlí šéf Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.

Tento newsletter se z 38 procent skládá z vymírajících inteligentních bytostí. Ze sta procent, pokud mezi ně počítáte i člověka.

Biblické požáry, vedra k zalknutí a stovky lidských obětí. Jasné důsledky klimatické změny, které vidíme každý den v médiích, jsou jen půlka příběhu. Jsme svědky klimatického alarmismu, který nás vede na scestí, píše v komentáři pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu či černý mor. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Vzdělat nevzdělané, využívat jen obnovitelné zdroje energie, jíst méně masa a masivně zalesňovat. Recept na záchranu světa podle Davida Attenborougha má řadu trhlin. A nejde jen o to, že by to „moc stálo“.

Mění stohy dat na přehledné grafiky, které využívají i ti, kteří obyčejně jen složitě nacházejí společnou řeč: novináři, energetické společnosti i aktivisté. Fakta o klimatu nabízejí základy sdíleného jazyka a mění tak tuzemskou klimatickou debatu.

„Debaty o komplexních věcech často připomínají hraní šachů bez šachovnice. Ono to jde, lidi tak šachy občas hrají, ale je to strašně náročný!“ říká Ondráš Přibyla, vystudovaný teoretický fyzik, lektor nenásilné komunikace a zakladatel rok a půl starého projektu Fakta o klimatu, který vytváří pomyslné šachovnice.

Znečišťuješ? Zaplatíš! Má smysl v zájmu ochrany životního prostředí zdanit nebe? Jaké dopady by měla daň z leteckého paliva v praxi? A jak jsou vlastně ekologické daně úspěšné?

Našim dětem™ bude nejspíš jedno, kolik vlčáků necháme čenichat v lánech za Břeclaví. Stoprocentně ale pocítí následky toho, čemu kvůli téhle panice nevěnujeme dost pozornosti.

Václav Klaus je agentem Moskvy. Bratři Kochovi platí všechny klimaskeptiky. Všichni, kdo se nepřipojili k všeobecnému protikuřáckému boji, jsou placeni tabákovou lobby. Odpůrci zákazu heren jsou placeni z peněz nebohých gamblerů, kteří je museli naházet do automatů.

„Myslím si o sobě, že jsem zarytějším obhájcem volného trhu než většina lidí. Ale pokud někdo říká, že by nejraději nechal trh, ať dělá svoji práci bez jakékoli korekce škod, kterou skleníkové plyny páchají, pak fungování trhu nerozumí. Kdo totiž selhává v korekci tržního selhání, jedná ve své podstatě protitržně," varuje Nicholas Stern, významný britský ekonom a prezident Britské akademie věd.

Nabízí se několik velmi pádných důvodů, proč by měla být diskuse o energetice jednou z celospolečensky klíčových debat. Nebyla-li ještě do nedávné doby zjevná úzká provázanost energetiky a ekonomiky, pak s rostoucími cenami energií je čím dál více nabíledni, že i budoucnost hospodářství od nich bude čím dál více odvislá.