Plná zaměstnanost začíná být problém. Zbavíme se konečně zombie firem?

Česko je zvláštní země v srdci Evropy. Ze studie auditorské a poradenské společnosti Deloitte vyplývá, že zdejší generace Z, která nastupuje na trh práce, se vymyká globálnímu trendu, a to tím, že se neobává nezaměstnanosti.

Zoomeři, kteří se narodili po roce 2000 a nepoznali svět bez internetu, digitálních technologií a youtuberů, nepokládají nezaměstnanost za velký problém, neřadí ji mezi pětici největších stresorů.

Globálně je přitom pro generaci Z nemožnost získat zaměstnání druhým největším stresorem ze všech. Mladé Čechy víc trápí náklady na bydlení, klimatická změna a dokonce terorismus.

Při pohledu na data z trhu práce to však není paradoxní. Nezaměstnanost se v Česku dlouhodobě drží pod čtyřmi procenty – jedno, zda je krize nebo prosperita. A počet volných míst už roky převyšuje počet těch, kteří práci hledají.

Cíl, ze kterého se stal problém

Česko vykazuje nejnižší nezaměstnanost ze států Evropské unie. Téměř každý, kdo by chtěl pracovat, si může najít práci.

Kvalifikace uchazečů se leckdy míjí s potřebami firem, fakticky je však tady plná zaměstnanost. Kapitalismu se v české kotlině podařilo dosáhnout toho, co bylo cílem a chloubou komunistů.

Pravda, za reálného socialismu vypadala plná zaměstnanost úplně jinak. Režim zavedl systém pracovního tábora. Pracovat musel každý a kdo se práci vyhýbal, mohl být trestán za příživnictví.

To je však temná historie, kterou generace Z nepoznala. Nyní jsme k plné zaměstnanosti dospěli liberálním způsobem, bez totality a paragrafů trestního zákona. Můžeme se jí ale chlubit?

Situace, ve které se ekonomika země nachází, naznačuje, že plná zaměstnanost může být součástí našeho problému, jednou z příčin našeho zaostávání za „zbytkem Evropy“.

Země, kde se (skoro) nekrachuje

Hospodářská komora letos upozornila, že Česko uvízlo v pasti středních příjmů. Ekonomika vyčerpala možnosti svého růstu. Hospodářství a s ním i životní úroveň neroste.

Analýza Komory ukazuje, že další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to i ve mzdách, je při nynější struktuře české ekonomiky téměř nemožné, protože vyrábíme zboží s nízkou přidanou hodnotou, jednou z nejnižších v celé Evropské unii. Česku v této kategorii patří až 24. příčka z 27 států. A vyšší přidaná hodnota je podmínkou pro to, aby firmy mohly prosperovat i při dražší pracovní síle.

Petr Fiala v září na podnikatelské konferenci mluvil jako vizionář – o zemi, v níž se daří moderním technologiím a která patří mezi ty nejvyspělejší na světě. Pokud ale majitelé velkého byznysu pohrozí, že když jim vláda nepošle dotace, tak firmu zavřou a spousta zaměstnanců skončí na úřadu práce, kabinet zpravidla ucukne.

CRIF

Takový přístup může vysvětlovat, proč krachů firem v Česku nepřibývá. Do listopadu tady vyhlásilo bankrot 618 firem, což podle studie společnosti Czech Credit Bureau (CRIF) je o čtyři procenta méně než ve stejném období v roce 2022.

Ve světě se přitom logicky po ukončení státní pomoci, která držela firmy nad vodou během covidové pandemie a energetické krize, zvedá vlna bankrotů. Financial Times píší, že ve Spojených státech jich za dvanáct měsíců do září meziročně přibylo o 30 procent. V Německu jejich počet za stejné období ve srovnání s předchozím rokem vzrostl o 25 procent.

Česko tedy jde proti proudu. Jak dlouho ještě?

Vystresujeme zoomery?

„Můj volební program ve třech bodech: za prvé plná zaměstnanost, za druhé plná zaměstnanost, za třetí plná zaměstnanost!“ vykřikoval ve filmu Jeden hot a druhý čehý famózní Louis de Funès kandidující na starostu. V Česku by si s takovým sloganem nikdo ani neškrtl.

Pravici může těšit, že plnou zaměstnaností bere vítr z plachet levici, zejména té radikální. Situace na trhu práce, který bývá označován – podle toho, z jakého úhlu se na něj díváme – přívlastky přehřátý, anebo zamrzlý, by ji však měla znepokojovat.

Firmám chybí zaměstnanci, a nejen těm zavedeným. Další sonda Deloitte ukazuje, že nedostatek pracovníků, zvlášť těch kvalifikovaných, brzdí také startupy.

Zaměstnanci podle ní schází 59 procentům začínajících inovativních společností. (Průzkum je z roku 2021, ale od té doby se situace na trhu práce významně nezměnila.) Chytrá řešení některých startupů přitom mohou oživit ekonomiku víc než lecjaká zahraniční investice.

Hospodářská komora na svém webu vyzvala vládu, aby vytvářela vhodné podmínky pro růst firem. To však nemusí znamenat, že by vláda měla firmy dotovat. Spíš odstraňovat byrokratické překážky v byznysu a pomáhat mu cílenými investicemi.

Jistě, vláda zvýšila investice do infrastruktury a některé dotace seškrtala. Mnohé z těch, co zůstávají, však pomáhají přežít firmám, které by jinak už dávno zkrachovaly.

Některé z nich se spíš, než na předmět svého podnikání zaměřují na to, jak získat dotace. Stahují tak z trhu pracovní síly. Ty pak zoufale schází perspektivním a nedotovaným firmám, které bez nich nemohou zvyšovat produkci.

Česko by potřebovalo dál škrtat dotace a rozhýbat pracovní trh. A to i za cenu mírně vyšší nezaměstnanosti, která by zoomerům změnila žebříček stresorů.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Buď necháme padnout firmy, nebo se udotujeme. A teď, babo, raď!

• Čeká nás snad další „Čapák“? Dotace v Česku jsou nepřehledný binec bez kontroly

• Česko ve formě? A kdy? Samotný konsolidační balíček na to stačit nebude

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag