Články na téma: pracovní trh

Míra nezaměstnanosti v únoru stagnovala, počet uchazečů o práci se v meziměsíčním i meziročním srovnání mírně zvýšil. Část firemního sektoru omezuje nové nábory a ve výjimečných případech sahá i k propouštění. I v evropském srovnání je ale český pracovní trh stále v dobré kondici.

Čísla nejsou příznivá. Česko ekonomicky zaostává za EU a ta zase zaostává za USA. Proč tomu tak ale je? Proč chce Fialova vláda zestátnit ČEZ? A nešlape si náhodou Evropa sama po štěstí?

Akcelerace digitalizace, chytré řízení přijímání pracovní síly ze zahraničí, snížení míry certifikace profesí, snazší propouštění či radikální zkrácení povolovacích lhůt a usnadnění vlastních investic do výzkumu a vývoje. To je jen část z 37 doporučení, která v úterý odpoledne zveřejnila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Kabinet nyní posoudí, jaká z nich je reálné splnit.

Česko se přestalo hýbat. Není to snad tím, že v této zemi máme plnou zaměstnanost a dotacemi držíme nad vodou zombie firmy?

Česká populace stárne, firmám scházejí lidé a je třeba to řešit, jinak to poškodí českou ekonomiku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto nedávno oznámil, že zvýší kvóty pro „dovoz“ pracovníků z ciziny. Jenže jakkoliv to je dobrá okamžitá pomoc pro některé firmy, dlouhodobě to problém české ekonomiky ani podstatné části podniků nevyřeší. Co je tady špatně?

Potýkáte se s nedostatkem zaměstnanců a rádi byste do týmu přinesli mladou krev a nové nápady? Jestli jste si odpověděli alespoň jednou ano, pomoci může nový Barometr mladých, za kterým stojí Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE). Za cíl si bere pravidelně zjišťovat nálady a potřeby lidí ve věku mezi 19 a 27 lety. Tady jsou první výsledky.

Česku ročně utíkají desítky miliard korun, které by získalo už jen větším otevřením pracovního trhu. Firmy v čele s Hospodářskou komorou ČR proto volají po zjednodušení a zrychlení přijímání zahraničních pracovníků, které se kvůli nízkým kvótám a přílišné byrokracii nedaří do Česka dostat. Stát ovšem tvrdí, že na zefektivnění systému pracuje.

Nejsou lidi. V Česku scházejí desítky tisíc pracovníků. Také proto se naše ekonomika po covidu a energetické krizi tak těžce rozjíždí. Pomohli by pracovníci ze zahraničí. Vláda ale s podporou klíčového programu váhá.

Hranice mezi Západem a Východem v Evropské unii stále existuje; rozdíl určuje úroveň mezd. Ochranářské směrnice, které prosazují západní státy, ji pomůžou udržet. Západ tím ovšem škodí především sám sobě.

Měl by stát usnadnit firmám přijímání zahraničních pracovníků i navzdory kritice, že tak v Česku snižuje cenu práce?

Vymíráme? Skutečně nebude na důchody? Demograf a člen důchodové komise Tomáš Fiala uvádí v rozhovoru všechno na pravou míru.

Dost možná poslední z našich předvolebních dotazníků přináší odpovědi Radka Johna, čestného předsedy strany Věci veřejné a jejího volebního lídra.

TOP 09 na to jde tentokrát jinak. Nevysílá do voleb v čele kandidátky svého „stařičkého mocnáře“, ba ani žádného jiného vysoko postaveného topkaře. Po lídrovi nesáhla ani do spřízněného hnutí Starostové a nezávislí, společnou kandidátku povede politikou dosud nepolíbený exviceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

„Evropa je naše moře.“ Někdy se to podaří, že má volební slogan vtip i jakousi poezii. Jenže slogan je jedna věc a reálná každodenní politická práce druhá. Jakým směrem by chtěli v Evropě otáčet kormidlo Piráti? Ptáme se předsedy a volebního kapitána Ivana Bartoše.

Ptáme se lídrů evropských kandidátek, co vlastně chtějí v tom Bruselu (a Štrasburku) dělat. Jako osmý odevzdal náš dotazník vyplněný šéf eurokandidátky lidovců Pavel Svoboda.

Přinášíme sedmý z našich eurovolebních dotazníků. Tentokrát odpovídá vedoucí zelené kandidátky i samotné Strany zelených – Ondřej Liška.

Do evropských voleb vytáhl Andrej Babiš vysokou kartu. Pavel Telička je, nadneseně řečeno, muž, který nás připojil. Byl šéfem vyjednávacího týmu, který za Česko vedl přístupové rozhovory s Evropskou unií. A tím jeho evropské zkušenosti nekončí. Proč chce „zpátky do Evropy“?

Představovat někdejší buldozer české politiky by bylo nošení dříví do lesa. Tedy dnes. Jeho pád z postů premiéra a předsedy nejsilnější strany do politické bezvýznamnosti byl stejně prudký, jako jeho nečekaný nástup. Dnes je Jiří Paroubek, co do politické síly a významu, jen stínem Jiřího Paroubka před několika lety. Pomůžou mu eurovolby nastoupit cestu zpět?

Říká se, že když je nízká volební účast, nahrává to mimo jiné komunistické partaji, která prý má nejdisciplinovanější voliče. Účast v evropských volbách u nás bývá méně než třetinová. Zatím si v nich ale líp vedla pravice. Vedoucí komunistické kandidátky má ovšem hodně vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Do třetice všeho dobrého i zlého? Jan Zahradil byl lídrem kandidátky ODS už ve dvojích volbách do Evropského parlamentu. Jak v roce 2004, tak i v roce 2009 získala ODS přes 30 procent hlasů, podvakráte to také znamenalo devět křesel. Jenomže to bylo v době před Velkým pádem…

Kdyby všichni byli jako Lotyši, tak by se krize v Unii vyřešila rychle, psalo se v mnoha komentářích v minulých letech. Když ale člověk Pobaltí skutečně navštíví, dívá se na to trochu jinak.