Jak přilákat mladé? Slušně je zaplaťte a buďte přátelští, radí nový průzkum

Otázku, jak do firmy přitáhnout mladé lidi, si klade stále víc podnikatelů. Mladá generace se od těch starších v lecčems liší. První Barometr mladých poukázal například na to, že jí sejde na přátelském pracovním kolektivu stejně jako na výši platu.

Většina z 268 účastníků průzkumu se shodla na tom, že sehnat si práci až tak těžké není. Obtížnější je ale sehnat si vhodnou a dobře placenou práci, uvedlo 42 % dotazovaných. Jsou mezi nimi spíš nejmladší z respondentů mezi 19 a 21 lety. Tento problém zároveň vnímají více lidé z Moravy.

Mezi nejčastěji zmiňovanými znaky atraktivního zaměstnavatele patří adekvátní plat (33 %) a ve stejné míře také přátelský kolektiv (33 %). Ostatně, stejné atributy se objevují v oponentní formě mezi nejvíc odstrašujícími: nízký plat (30 %) a špatný kolektiv (27 %).

Jsou to právě mladí lidé, kdo se dnes ve složité situaci mohou zorientovat zdaleka nejlépe. Změny na ně mají spíše motivační efekt.

Dobrá reputace podmínkou

Stále významnějším faktorem je také reputace a přínos firmy pro společnost. „Mladá generace hledá organizaci, ve které bude mít práce smysl a bude podporovat udržitelný rozvoj. Je nicméně velmi málo mladých lidí, kteří upřednostňují odpovědnost a reputaci firmy nad výší mzdy,” říká Kateřina Legnerová z katedry personalistiky na FPH VŠE.

Neplatí to však u firem společensky nezodpovědných, kde se mohou setkat s diskriminací, neférovým jednáním vůči stakeholderům nebo klamavému chování vůči zákazníkům. „Těmto firmám se vyhýbají nebo rychle pracovní poměr ukončí, protože se jedná i o udržení jejich dobrého jména na trhu práce,“ dodává Legnerová.

Průzkum Barometr mladých tak potvrzuje zkušenosti personálních agentur, podle nichž nastupující generace zaměstnanců touží především po ocenění a zapojení do dění; mladí zaměstnanci musí být aktivní součástí tvorby firemní kultury, a to ideálně od začátku spolupráce. To se následně odráží ve vyšší produktivitě, menší fluktuaci i nižší absenci.

Aby ale firemní kultura fungovala efektivně, vedení se musí spoléhat především na práci s daty a efektivní interní komunikaci. Firmy proto začínají více využívat nástroje a platformy, které jim pomohou sbírat relevantní zpětnou vazbu z týmů – třeba ve formě interních průzkumů a měření spokojenosti.

Při splnění těchto podmínek pak mohou firmy těžit z toho, že nastupující generace Z se z kategorie potížistů dostane do kategorie vyhledávaných zaměstnanců. „Jsou to ostatně právě mladí lidé, kdo se dnes ve složité situaci mohou zorientovat zdaleka nejlépe. Nebojí se digitalizace, mají globální myšlení a změny na ně mají spíše motivační efekt, než aby se jich báli,“ říká Milan Rataj, HR expert a spoluzakladatel startupu Sloneek.

Pro mladou generaci je velmi podstatné, aby měli flexibilitu v tom, kdy budou pracovat.

Střet generací

Rataj je navíc přesvědčen, že dobře motivovaní a vedení mladí lidé mají pozitivní dopad i na starší kolegy. „Svou rozhodnou vizí je často dokážou přesvědčit,“ tvrdí. Právě odlišný přístup různých generací pracovníků je přitom největší překážkou adaptace mladých do kolektivu.

„Manažerský styl, který má generace X, dost brutálně naráží na hodnoty generace Z. Ta chce, aby ten vztah s manažerem byl spíš partnerský, nic takového jako Já tě budu respektovat, protože máš vizitku,“ upozornila v podcastu mentoringové platformy DoToho! trend forecasterka Pavlína Louženská.

Co se týče samotné organizace práce, možná poněkud překvapí, že v průzkumu převažují zájemci o vykonávání práce přímo na pracovišti (44 %) nad těmi, kteří upřednostňují práci z domova (34 %). Třetina respondentů zůstala v této otázce nevyhraněná.

„Za ideální stav nejvíce respondentů uvádělo kombinaci obojího, tedy možnost pracovat někdy z domova a někdy na pracovišti. Pro mladou generaci, která musí velmi často skloubit práci se studiem, je navíc velmi podstatné, aby měli flexibilitu v tom, kdy budou pracovat,” vysvětluje Václav Stříteský z katedry marketingu FPH VŠE.

Hybridní forma spolupráce se přitom podle průzkumu společnosti Gartner stává novou normou. Přináší totiž celou řadu výhod – například možnost globálního recruitingu nebo snížení provozních nákladů díky omezení počtu míst v kancelářích. I přes veškeré výhody distanční práce však zůstává osobní kontakt nenahraditelným, byť třeba jen ve formě pravidelných týmových setkání.

Centrum marketingového výzkumu a analýz bude Barometr mladých každých půl roku aktualizovat.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Dítě není překážkou. Byznys lze dělat i od kočárků, dokazují mladé podnikatelky
• Česká whisky z Hané. Palírna Tōsh oživuje dílo komunistických potentátů
• Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí
• Akciové programy pro zaměstnance brzdí nevýhodné zdanění. Změní se to?
• Hospody nevymřou, ať je DPH jakákoli, věří průkopník kultury minipivovarů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag