Články na téma: zaměstnanci

Jak by mělo fungovat školství? Do jaké míry by mělo být vzdělávání propojeno s praxí a potřebami firem? A na jaké předměty klást hlavní důraz? Věčné otázky, na něž je obtížné najít odpověď. Konsensus snad najdeme jen v jedné věci: že dnešní školství nefunguje dobře. Ale co v tomto případě znamená „dobře“?

Zákon o ochraně oznamovatelů (takzvaný whistleblowing) přinesl nárůst počtu nahlášených případů upozorňujících na protizákonné jednání, čtvrtina z nich je závažná. Podle odborníků nová pravidla přispívají ke zlepšování firemní kultury a efektivnějšímu fungování firem.

Hodně sází na lidi, které má kolem sebe. „Naprostá většina úspěchů je v mém případě dílem týmové práce,“ tvrdí Kateřina Barbier, která se loni v létě stala generální ředitelkou HP pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

Většina firem propustila takzvané dohodáře, tedy lidi zaměstnané na dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o provedení pracovní činnosti (DPČ). Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory, podle níž jsou hlavním důvodem vyšší náklady a administrativa, ale i přetrvávající nejasnosti, které v pravidlech dohod panují.

Snižme odvody z nízkých mezd a kompenzujeme to jiným zdaněním. Tak zní jeden z celkem 37 návrhů prorůstových opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na první pohled to zní líbivě, kdo se ale na návrh podívá blíž, zjistí až neuvěřitelné souvislosti.

Z malé dílny celosvětové impérium. Tak by se dal ve zkratce popsat život Tomáše Bati, který se z řadového ševce dokázal svou pílí a sérií inovací vypracovat k podniku světového renomé. Ne nadarmo si za to vysloužil od české populace titul Česko-slovenský podnikatel století. Jak dobře ale historii a filozofii firmy Baťa znáte? Otestujte se.

Výrobce sanitární keramiky Laufen CZ, pod nějž spadá i výroba keramiky pod tradiční českou značkou Jika, sníží ve svém závodě ve Znojmě během letošního roku výrobu. Důvodem je podle firmy neúměrný růst nákladů. O práci tím přijde 250 lidí. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Vláda není žádná „nejvyšší moudrost“, která by byla schopná určovat správnou cenu lidské práce. Proto by měla regulaci zaručených mezd jednou provždy pustit k vodě.

Rok 2023 nebyl pro tuzemský byznys zrovna jednoduchým rokem. Nepříznivá situace, za níž stojí zejména energetická krize na začátku roku, ale firmy od odměňování svých zaměstnanců neodradila. Z aktuálního šetření Hospodářské komory vyplývá, že 13. plat, vánoční prémie nebo odměnu za letošní rok vyplatí svým zaměstnancům stejně či mírně více firem než loni.

ESG je relativně nový pojem, se kterým se budeme setkávat stále častěji. Poněkud vágní a široký termín „udržitelnost firmy“, či „jsme společensky odpovědní“ převádí na měřitelné, srovnatelné a kontrolovatelné údaje. A to nejen u velkých hráčů, ale postupem času i u malých a středních firem.

Mládí versus stáří na pracovišti. Věčná debata o přínosech jedné a negativech druhé generace, kterou nedávno rozvířila i Hospodářská komora. A taky nová příležitost připomenout, jaké benefity starší generace do pracovního kolektivu přinášejí. Takže, proč že se to nevyplatí starší zaměstnance ignorovat?

Potýkáte se s nedostatkem zaměstnanců a rádi byste do týmu přinesli mladou krev a nové nápady? Jestli jste si odpověděli alespoň jednou ano, pomoci může nový Barometr mladých, za kterým stojí Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE). Za cíl si bere pravidelně zjišťovat nálady a potřeby lidí ve věku mezi 19 a 27 lety. Tady jsou první výsledky.

Od 1. srpna vstoupí v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Až 15 tisíc firem bude muset mít díky němu zprovozněnou takzvanou etickou linku – vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se zejména zaměstnanci setkali v práci. Za nesplnění povinnosti hrozí až milionová pokuta.

Martin Kotmel je na českém byznysovém poli doslova úkazem. Klasické řemeslo instalatéra ve své firmě přerodil do moderního podnikání s jasně řízenými procesy. Navíc tomu předcházela velmi zajímavá cesta: namísto toho, aby „zachraňoval svět jako učitel“, pustil se do manuální práce. „Postavit firmu mi pomohli dva skautíci,“ říká v podcastu mentoringového programu DoToho!

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Kdyby Popelka nešla na ples, nikdy by prince neuhnala. Příklad, na kterém Jan Mühlfeit s oblibou demonstruje, že pro každou pozitivní změnu ve svém životě musíme sami udělat první krok. Většina z nás má podle něj na víc, než dělá.

Simulantenbande. Celý ten český národ není než banda simulantů, říkal vojenský doktor Bautze ze Švejka. Když se přestaly vyplácet náhrady mzdy za první tři dny pracovní neschopnosti, počet nástupů na neschopenku klesl na polovinu.

Druhý pilíř penzijního systému je odepsán. Na penzijní připojištění si lidé posílají tak málo, že v důchodu jim to mnoho nepomůže, zaměstnavatelům se nechce příliš přispívat a o nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření není takřka zájem. Vláda tedy chce třetí pilíř zatraktivnit. Ptáme se odborníků, jak by takové zatraktivnění mohlo vypadat.

Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.

Fakt, že stát zvýhodňuje OSVČ před zaměstnanci, by měl být argumentem pro snížení zaměstnaneckých daní.

Relativně nízké odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění jsou trnem v oku mnoha politiků. Jak se na věc dívají předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, zástupce odborů, ekonomové, finanční analytici a podnikatelé?