Případů whistleblowingu díky novému zákonu přibylo. Tlačí na zlepšení firemní kultury

Za osm měsíců od loňského srpna, kdy začal platit nový zákon o ochraně oznamovatelů (ZOO), přijalo ministerstvo spravedlnosti necelých sto oznámení na možné porušení protikorupčních pravidel či nelegálního jednání. Zákon tak přinesl výrazný nárůst počtu hlášení, před platností zákona obdrželo ministerstvo jen padesát podnětů za rok a půl.

„Ukazuje to, že sice nejsme tak velký národ stěžovatelů, jak to někdy vypadá, ale i tak to číslo není malé nebo zanedbatelné. Firmám, jejichž zaměstnanci hlásí podezření přímo ministerstvu spravedlnosti, to přináší problémy, kterým se mohly vyhnout,“ komentuje čísla ministerstva spravedlnosti řídící partner advokátní kanceláře PwC Legal Petr Kincl.

Z celkového počtu podaných oznámení jich víc než polovina nesplňuje kritéria whistleblowingu, která nastavuje nový zákon. Osm z nich ale upozorňuje na jednání, které nese znaky trestného činu. Osmdesát procent všech oznamovatelů jsou zaměstnanci firem, zbývající část tvoří zástupci orgánů právnických osob, zpravidla obecní zastupitelé.

Zdroj: Ministerstvo financí

„S rozšířením účinnosti na menší firmy od nového roku oznámení nejčastěji řeší podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona, tedy přesně ta témata, která má nový zákon dle záměru evropské legislativy řešit primárně,“ dodává Kincl.

Podle Kincla nový zákon přispívá ke zlepšování firemní kultury. Firmy si podle něj můžou uvědomit, že je efektivnější a výhodnější řešit drobnější problémy vnitřně. Závažnější oznámení pak pomůžou řešit nedostatky v nastavení interních kontrolních systémů. To bude posilovat úlohu interních compliance útvarů nejen ve vztahu k zaměstnancům, ale i klientům, státní správě nebo konkurentům.

„Nejde jen o případná trestní stíhání. Drobnější problémy lze řešit uvnitř firmy, pokud je správně nastaven firemní whistleblowing a firemní kultura obecně,“ říká Kincl. „Pokud zaměstnanci budou mít důvěru v systémy firmy, tedy že zůstanou v anonymitě a firma bude jejich podněty řešit, nebudou mít potřebu obracet se na ministerstvo.“

Zákon o ochraně oznamovatelů začal platit 1. srpna loňského roku, nejprve pro velké firmy (s 250 a víc zaměstnanci), od poloviny prosince se jeho účinnost rozšířila i na firmy s více než 50 zaměstnanci. Za nedodržení povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů hrozí firmám pokuta až do výše milionu korun.

Oznamovatelem nekalého jednání, kterého chrání zákon, se může stát široké spektrum fyzických osob. Kromě zaměstnanců to můžou být i OSVČ, uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady.

Podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau se nová povinnost dotkla až 15 tisíc subjektů a dál všech zadavatelů veřejných zakázek a vybraných orgánů veřejné moci, s výjimkou obcí do 10 tisíc obyvatel.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• A dost, letíš! Snadný vyhazov trhu pomůže, ale těžce za něj zaplatíme

• Udržitelnost, nebo greenwashing? Odpovědné firmy mohou získat konkurenční výhodu

• Vláda práská bičem, odstrašuje od švarcsystému. Zaberou vyšší tresty a odvody?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag