Od šité obuvi k cenové revoluci. Otestujte se, jak dobře znáte podnikatele století Tomáše Baťu

Naše série víkendových kvízů, která se věnovala první pětce ankety Hospodářské komory Česko-slovenský podnikatel století, dospěla do finále. Začali jsme Emilem Kolbenem, ptali se na Václava Laurina a Václava Klementa, následně Františka Křižíka a minulý týden i Emila Škodu. Neznamená to však, že jsme tím vyčerpali potenciál podobných kvízů; jmen z české (či československé) podnikatelské historie je stále celá řada a zcela jistě mezi nimi najdeme takové, které si svůj kvíz zaslouží také.

Osobu Tomáše Bati přitom není třeba nijak sáhodlouze představovat, přesto si, než se pustíte do samotného kvízu, pár zajímavostí připomeňme. Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně, v tehdejším Rakousko-Uhersku. S tímto městem se pak pojí i celá jeho obdivuhodná podnikatelská cesta, přitom to byla víceméně náhoda; stačilo málo a svou živnost odstartoval na úplně jiném místě.

Tehdejší zlínští zastupitelé nemohli mít ani tušení, jaký rozkvět města je s povolením obuvnické živnosti bratrů Tomáše a Antonína Bati čeká. Průkopník a vizionář dovedl tradiční ševcovské řemeslo, neodmyslitelně spjaté s historií celé rodiny Baťů, až do stavu světového obuvnického impéria. A město pozvedl nebývalým způsobem.

V 30. letech 20. století Tomáš Baťa zaměstnával 31 235 pracovníků (z toho 23 906 ve výrobě a 7 329 v prodejnách), jeho továrny byly v Československu (Zlín, Otrokovice, Třebíč, Krasice, Bošany, Nové Zámky) i v cizině (Německo, Polsko, Jugoslávie, Švýcarsko, Francie, Britská Indie) a své produkty nabízel ve zhruba 2 500 prodejnách (1 840 v Československu a 660 v cizině).

Původně přitom Baťa navazoval na nevýraznou obuvnickou výrobu svého otce. Jeho úspěchy jsou přisuzovány jeho píli, revolučnímu řízení podniku i mimořádné péči o zaměstnance. Na ty ovšem dokázal být i velmi tvrdý; vyžadoval vysokou kvalitu i efektivitu. Po svém otci ale naštěstí podědil i pozitivní přístup k inovacím a usiloval o co největší zjednodušení dělnické práce.

Starost o prosperitu zaměstnanců Tomáš Baťa dokázal vetknout do filozofie celé firmy, o čemž mimo jiné svědčí fakt, že pro své lidi namísto označení „dělníci“ používal „spolupracovníci“. Kdo splnil náročné podmínky, neměl se v Baťových závodech zle; získat mohl podíl na zisku firmy a třeba i levné ubytování v rodinném domku, kterých Baťa ve Zlíně postavil celou kolonii.

Většinu revolučních myšlenek si Tomáš Baťa přivezl z cest po USA, a to včetně tvrdého postupu proti vzpurným zaměstnancům (lidi zapojené do stávky se nezdráhal propustit a nahradit je nekvalifikovanou silou). Od Henryho Forda později okoukal například systém pásové výroby, jejímž zavedením významně zvýšil efektivitu výroby a umožnil firmě nebývale expandovat.

Dodnes lze na pobočky společnosti Baťa narazit i na místech, kde by je rozhodně nikdo nečekal. Příkladem může být město Kuching na Kalimantanu (malajsijské části ostrova Borneo). Krátce před vrcholem podnikání v 30. letech 19. století působila firma Baťa, která je ve světě známá jako „Bata“, ve více než 60 zemích na čtyřech kontinentech světa. A ve své expanzi dál pokračovala.

Významnou stopu rodina Baťů zanechala skrze nevlastního bratra Tomáše Bati a dědice jeho impéria Jana Antonína Baťu i v Brazílii. Sem se Jan Antonín Baťa uchýlil po mnoha peripetiích po nacistické okupaci Československa v roce 1938. Mimo jiné zde založil i několik nových měst po vzoru Zlína (například Batatuba, Bataguassu nebo Batayporã).

Tomáš Baťa zemřel 12. července 1932 jako jeden z nejbohatších Čechoslováků při tragické letecké nehodě cestou do švýcarského městečka Möhlin. K několika tisícům tehdejších prodejen Baťa zde plánoval přidat novou. Ironií osudu už ji ale osobně neotevřel.

Teď už se ale pusťte do Komenského „školy hrou“. Schválně, jak dobře podnikatele století Tomáše Baťu znáte?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vynálezce, který předběhl dobu. Jak dobře znáte slavného podnikatele Františka Křižíka?

• Právní a daňové změny 2024. Otestujte se a zjistěte, jak dobře jste připraveni

• Auta, vlaky, tramvaje ale i ocel, zbraně a stroje. Jak dobře znáte průmyslníka Emila Škodu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag