Články na téma: historie

Existuje jen velmi málo služeb, které poptává bez výjimky každý. Pohřebnictví je fascinující sondou do kultury, historie, náboženských rituálů, ale i ekonomie dané společnosti. A právě z pohledu ekonomie se hřbitovy musí vypořádat s obrovským problémem – mrtví neubývají. Odemykáme pro vás text z tištěného Finmagu.

Dokázali to dědové, dokázali to tátové, dokážeme to taky. O čem je řeč? Přece o podnikání. Proč bychom neměli mít velké a slavné značky a vynalézavé a inovativní podnikatele? Ostatně máme je. A mimo jiné proto, že mají na co navazovat. Vybrali jsme deset slavných českých značek. A na vás teď je říct, kam s nimi na mapě, ke kterému městu patří. Máte na to?

Máte pocit, že poslední tři roky byly katastrofa? Ani omylem. Nejhorším rokem v dějinách lidské civilizace nebyla ani Velká hospodářská krize v roce 1929, ani rok španělské chřipky 1918, dokonce ani 1349, kdy propukla Černá smrt a vymřela polovina Evropy. Byl to rok 536. Na rok a půl totiž přestalo svítit slunce.

Z malé dílny celosvětové impérium. Tak by se dal ve zkratce popsat život Tomáše Bati, který se z řadového ševce dokázal svou pílí a sérií inovací vypracovat k podniku světového renomé. Ne nadarmo si za to vysloužil od české populace titul Česko-slovenský podnikatel století. Jak dobře ale historii a filozofii firmy Baťa znáte? Otestujte se.

Strojírenství je v Česku dodnes významným segmentem české ekonomiky. Výrazně se o to zasloužil především jeden muž: Emil Škoda. Co víte o slavném podnikateli, který vždycky dokázal předpovědět, o co bude na trhu zájem? Otestujte se v našem kvízu.

Jeho jméno zná každý. František Křižík patří mezi naše největší vynálezce a podnikatelské průkopníky. Víte o něm ale opravdu všechno? Třeba i to, jaký „futuristický“ vynález ve své době sestrojil? Pokračujeme v seriálu kvízů o slavných jménech české podnikatelské historie.

Václav Laurin a Václav Klement. Dvě osobnosti neodmyslitelně spjaté s historií a úspěchem automobilového průmyslu v Česku. Víte ale, co na počátku jejich podnikání stálo? Otestujte se v našem kvízu.

Emil Kolben patří mezi české podnikatelské legendy. Vizionář a udavatel trendů měl zásadní vliv na rozvoj českého průmyslu a podnikatelského prostředí obecně. Co víte o zakladateli ČKD, kterého v roce 2018 představitelé Hospodářské komory v anketě Česko-slovenský podnikatel století zařadili na páté místo? Otestujte se v našem kvízu.

Vteřinové lepidlo vás zachrání. Co nespraví kapka vteřiňáku, to se spravit nedá. Opravuje dokonce i lidi! A být jeho vynálezce o trochu všímavější, svět ho mohl znát o pár let dřív.

Dnešní výběr ze čtení ve Finmag newsletteru je neveselý. Pojídají se v něm prapředkové a nerodí potomci. Ale nabídne sem tam i záblesk naděje. Navíc určitě víte, že minulost ani budoucnost vlastně nejsou, že žijete jenom teď, v tomhle bodě.

Nebude to žádné rychlé čtení ke kávě. Spíš k samovaru. Takže se pohodlně uvelebte, chvilku vám to zabere. Nejdelší článek, který vám doporučím, že stojí za přečtení, má pěkných skoro 4000 slov, respektive 24 500 znaků. Na své si přijde skoro každý. Podávat se bude byznys, historie i fotbal.

Ekonomové zbožňují dvě věci: za prvé, montovat se ostatním vědcům do jejich bádání a za druhé, spontánně vzniklé systémy, které fungují bez regulace shora. Tento článek je o tom druhém. Vysvětluje, proč i sebestředný a sobecký homo oeconomicus nakonec rád podrží dámě dveře.

Češi se znovu sečetli. Ostatně pandemie zdůraznila, jak moc jsou k dobré správě potřeba dobrá data. Jenže jak už jsme také párkrát viděli, všechno, co na sebe řekneme při sčítání lidu, může být použito i proti nám.

Jak vnímá aktuální dění kolem války na Ukrajině věda? Historik Miroslav Vaněk z Akademie věd ČR se snaží najít paralely z minulosti. A obává se, že kdyby se historie opakovala, dost možná stojíme na prahu události, která nemá obdoby.

Vyhrocená situace na rusko-ukrajinských hranicích má své historické důvody. Málokdo je dneska zná, problém ale je, že ruský prezident Vladimir Putin si je dobře pamatuje.

Nikdo nikdy neudělal pro image Ruska víc než Gerardus Mercator. A přitom jenom nakreslil mapu. Jenomže právě kvůli téhle jedné mapě, skoro půl tisíciletí staré, máme možná dodnes z Ruska větší respekt, než bychom měli mít. Už tak velké Rusko totiž tahle mapa udělala ještě větší nejen na papíře, ale i v našich hlavách. Zejména v těchto dnech je dobré si to připomenout.

Ustřelené hlavy, potoky krve a povalující se těla nepřátel. Videohry jsou dodnes plné násilí, za svou historii ovšem tento přístup obhájily. Kontroverze, které před mnoha roky plnily světová média, vyčpěly. Násilí nám zkrátka přestalo vadit. Přesto virtuální krev stále prodává.

Nové technologie usnadňující akademické podvody přicházejí ve stále prudším tempu. Inteligentní generátory textu mohou vynutit úpravy etických kodexů ještě rychleji, než se to povedlo funkci cut and paste nebo internetovým vyhledávačům.