Nekalosti, bossing či šikana? Firmy čeká nová povinnost, hrozí vysoké pokuty

Zákon se bude od 1. srpna týkat firem s 250 a více zaměstnanci, v další vlně se k nim ale nejpozději od 15. prosince přidají i společnosti, které mají od 50 do 250 zaměstnanců. Střední a větší společnosti, které zákonnou povinnost dosud neřešily, tak mají na zprovoznění etické linky už jen minimum času a budou se povětšinou muset spolehnout na externí dodavatele řešení.

U velkých světových firem je kanál pro oznamování téměř samozřejmostí, podle dat za loňský rok ho má zřízený 70 % světových firem. Sami se přitom setkáváme s tím, že zavedení etické linky posiluje důvěru a spokojenost zaměstnanců. Firmám navíc pomáhá zlepšovat jejich reputaci zodpovědné firmy a mnohdy jim detekce problému může ušetřit i značné finanční částky.

Firmy navíc mohou k systému nahlašování dobrovolně přidat i neetické praktiky jako obtěžování na pracovišti, šikanu či bossing.

Naprostá většina oznamovatelů se při dostupném a důvěryhodném oznamovacím kanálu raději obrátí přímo na firmu.

Kdo je whistleblower čili oznamovatel

Oznamovatelem nekalého jednání, kterého chrání zákon, se může stát široké spektrum fyzických osob. Kromě zaměstnanců to mohou být i OSVČ, uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům.

Z pohledu firem je také důležité, aby oznamovací kanál byl důvěryhodný, přehledný a snadno dohledatelný tak, aby jej zaměstnanci skutečně využívali. V opačném případě totiž mohou využít rovnou nahlašovací systém Ministerstva spravedlnosti, což může mít pro společnost zásadnější procesní, finanční a reputační dopad, přestože například v daném případě ani nedošlo k porušení zákona.

Naprostá většina oznamovatelů se při dostupném a důvěryhodném oznamovacím kanálu raději obrátí přímo na firmu, přestože se mohou obrátit i na kanál ministerstva. Důvod je celkem jednoduchý: jsou pragmatičtí a vědí, že pokud někdo může problém v brzké době vyřešit, je to právě zaměstnavatel.

Oznamovatelé zíkávají právní ochranu před jakýmikoliv odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele.

Kdy získá oznamovatel ochranu

Přestože zákon neprošel v podobě přikazující firmám přijímat i anonymní oznámení, nahlašovací systém musí utajit totožnost oznamovatelů. Zároveň firmy mohou anonymní nahlašování zpřístupnit na základě dobrovolnosti, nebo oznamování zpřístupnit také například svým zákazníkům, kteří nejsou pod ochranou zákona.

Ze zákona jsou přitom chráněni jak samotní oznamovatelé, tak i jejich osoby blízké. Těmi mohou být například manžel působící v téže firmě, nebo třeba kolegyně, která pomohla s vyplněním oznámení či s dodáním určitých informací. Právní ochranu získávají před jakýmikoliv odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele, zejména v podobě vyhazovu, přesunu na nižší pozici, snížení mzdy či převedení do jiného týmu.

Zákon počítá s nezávislým prošetřením podezření na protiprávní jednání nejpozději do třiceti dnů od oznámení. Oznamovatel zároveň získá právo znát závěry šetření do tohoto termínu, přičemž v odůvodněných případech lze tuto lhůtu ještě dvakrát prodloužit.

Povinnost dotkne až 15 tisíc subjektů a dále také všech zadavatelů veřejných zakázek a vybraných orgánů veřejné moci.

Česku hrozí rekordní pokuta

Česká republika má přitom s přijetím zákona značné zpoždění. Ten totiž vychází z evropské směrnice o whistleblowingu, kterou se Česko zavázalo přijmout do svého právního řádu do 17. prosince 2021. Kvůli tomu se Česko bude muset zřejmě podrobit historicky první pokutě od Evropské unie za nedodržení termínu přijetí legislativy.

Podle návrhu Evropské komise by mělo jít o částku téměř 64 milionů korun, její konkrétní výši nicméně stanoví soudní dvůr.

Podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau se povinnost dotkne až 15 tisíc subjektů a dále také všech zadavatelů veřejných zakázek a vybraných orgánů veřejné moci, s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel.

Za nedodržení povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů bude vždy hrozit firmám pokuta až do výše milionu korun.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Od realit k sexbyznysu a hutnictví. Musím vydělat dardu, říká Duda
• První barefooty vyrobil na koleně. Dnes Ahinsa Shoes dodává boty i do USA
• Supervýkonní zaměstnanci a recepční, co se nemračí. Co vše už zvládá AI
• Dělat tuctové věci je už nebavilo. Výrobci odvážných oken těží ze změny
• Miliardový byznys předal jiným. Nechtěl jsem, aby mě kleplo, říká šéf Malfini

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag