Čeká nás snad další „Čapák“? Dotace v Česku jsou nepřehledný binec bez kontroly

Pondělní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice, takzvaný EU report, potvrdil veřejné tajemství: rozsáhlý systém dotací je nákladný a obtížně řiditelný. Jako bonus pak můžeme dodat, že je také pekelně drahý.

Část těchto nákladů sice pokryje sama Evropa, jelikož s nimi počítá v rámci takzvané „technické pomoci“. Součástí čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) je ovšem i podmínka, že 32 % administrativních potřeb nese sám členský stát.

„Při zachování této proporce by celkové náklady na administraci podpory z ESIF v uvedeném programovém období činily přibližně 29,57 miliardy Kč,“ vyčíslují kontroloři výslednou „cenu“ evropských dotací v letech 2014 až 2020.

Drahá sranda pro všechny

Podle NKÚ je poměrně zásadním problémem relativně široký záběr všech podpor poskytovaných z veřejných zdrojů. Například v programovém období 2007 až 2013 bylo ze zdrojů EU spolufinancováno 273 dotačních titulů a v období 2014 až 2020 celkem 188 titulů.

Takto rozsáhlý systém je ovšem značně nákladný a ve své podstatě zvyšuje riziko nesystémových podpor. „NKÚ stále zjišťuje případy, kdy jsou skutečné přínosy podpory přinejmenším diskutabilní,“ píše úřad.

Kontroloři přitom sami opakovaně upozorňují, že jsou nedostatečně nastaveny cíle programů a používají se nevhodné monitorovací indikátory. A že i když se Česko postupem času naučilo čerpat dotace „rychle a plynule“, pokulhává v dosahování adekvátní „hodnoty za peníze“.

Přeloženo do běžné mluvy: čerpat a rozhazovat peníze umíme, ale jejich účelnost už je nám buřt. Za třicet miliard z kapes daňových poplatníků vcelku drahá sranda.

Armáda profi úředníků

Za těmito náklady stojí především počet lidí – čti úředníků – potřebných už jen k tomu, aby daný dotační aparát vůbec fungoval. NKÚ se v tomto kontextu odvolává na studii Evropské komise z října roku 2018, která náklady na činnost dotačního molochu do detailu popsala napříč Evropou.

Tato studie je tak trochu vysoká hra s čísly, do které vstupuje cena práce v jednotlivých zemích. Česko (stejně jako třeba Bulharsko) z ní tedy nevychází v absolutních číslech až tak špatně, přesto jsou výsledné sumy víc než alarmující. Však posuďte sami…

Náklady na administraci dotací stojí podle této studie v Česku téměř 750 tisíc Kč na každý jeden milion eur (při současném kurzu cirka 24,4 milionu Kč). Než se tedy dotace vůbec dostane k cíli, zhruba tři procenta z každého milionu eur spolkne horda úředníků.

A co víc, ne jen tak ledajakých úředníků; tyto činnosti zajišťovali zpravidla vysoce kvalifikovaní úředníci, což vedlo k oněm „značným nárokům na finanční zdroje“. Předpokládanou pracovní náročnost za programové období jako celek Komise vyčíslila na 34 300 lidí (!) na plný úvazek.

„Některé orgány v ČR totiž administrují národní i „evropské“ dotace a v podstatě tak ‘provozují’ paralelní administrativní struktury,“ upozorňují kontroloři.

Ve jménu standardizace

Řešení se přitom nabízí – sama Evropská komise ve zmíněné studii odhaduje, že lze náklady na administraci snížit o víc než čtvrtinu. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují.

Michal Hron / Midjourney

Zrušme zbytečné úřady. Je tu nová šance, jak upgradovat Česko

Česká republika chce využít prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost EU, aby se připravila na budoucnost a byla odolnější vůči krizím. Tak to alespoň píše vláda v aktualizovaném Národním plánu obnovy (NPO). Jistě se shodneme na tom, že země nějaký ten upgrade skutečně potřebuje. Jak by měl ale vypadat?

„Odborný odhad uváděný ve studii Komise předpokládá, že lze snížit náklady na administraci až o 26 %. Této úspory by bylo možné efektivně dosáhnout širším aplikováním zjednodušených forem vykazování způsobilých nákladů,“ konstatují kontroloři.

Jenže neveselého čtení onen EU report, mimochodem už 16. v pořadí, nabízí mnohem víc. Kontroloři například upozorňují, že i když ubývá nedostatků spojených s nezpůsobilými výdaji či chybami ve veřejných zakázkách, na významu nabývají nedostatky řídicího a kontrolního systému.

„Oproti období před šesti lety vzrostly tyto zjištěné nedostatky více než dvojnásobně – z 20,3 % na 43,1 %,“ stojí v úvodním prohlášení nového reportu. Ten vychází ze 14 kontrol schválených v období od 1. dubna 2022 do 31. března 2023 a tvoří zhruba třetinu všech kontrolních závěrů, které každoročně Kolegium NKÚ schválí.

Celkem NKÚ v té době zkontroloval téměř stovku institucí a dospěl k celkem 427 kontrolním zjištěním. Mezi nimi dominovala zejména porušení pravidel a smluvních podmínek (32,79 %), neúčelnost, nehospodárnost, neefektivnost (32,55 %) a porušení zákonných a podzákonných norem, jako jsou například zákony, vyhlášky či nařízení vlády (23,19 %).

Ráj pro další „Čapáky“

Není snad třeba ani dodávat, že v celkovém objemu dotací nejde o zrovna malé peníze. „Jen v rámci programového období 2014 až 2020 (PO14+) příjemci dotací do konce března 2023 čerpali z alokace vyčleněné dohodou o partnerství 579 miliard Kč,“ konstatuje NKÚ.

Ve zmíněném období si přitom Česko mohlo sáhnout třeba na 4,76 miliardy eur (asi 116 miliard korun) na rozvoj regionů, 4,56 miliardy eur (asi 111 miliard Kč) na dopravu či 4,09 miliardy eur (bezmála 99,5 miliardy Kč) na podporu podnikání a inovací pro konkurenceschopnost.

Jsou ale tyto peníze opravdu někde vidět? Že by Česko oplývalo supermoderními vesnicemi, silnicemi či nedej bůh snad železnicí na úrovni 21. století, se opravdu říci nedá. Místo toho se spíš plácáme na místě.

Problém je navíc v tom, že systém dotací je neuvěřitelně komplikovaný. Tak moc, že malé a střední firmy, na něž většina podpor primárně cílí, to přebujelé papírování radši předem vzdají. Jenže o to víc zbývá na ty velké ryby, které v tom umí chodit. Respektive: mají na to si najmout ty „správné lidi“, kteří v tom opravdu umějí chodit.

„Systém dotací je komplikovaný, zbytnělý a v důsledku toho jen obtížně řiditelný. Čím složitější je systém dotací, tím těžší je zabezpečit smysluplnost a také vzájemnou synergii poskytovaných podpor a snížit administrativní náročnost, kterou příjemci dotací často přenášejí na firmy ‚dotačního byznysu‘,“ trefně okomentoval zjištění EU reportu prezident NKÚ Miloslav Kala.

Zkrátka ráj pro další „Čapáky“. Kdo by to byl jen od hodnocení toho, jak Česko hospodaří s dotacemi získanými z rozpočtu EU na nejrůznější projekty, čekal...?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? Čapí hnízdo to jasně ukázalo

• Agrobaroni se napakovali a zlevňují. Teď je ale potřeba zvýšit konkurenci

• Čachry kolem energetických dotací. Vláda škrtá, vy to zaplatíte

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag