Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Agrobaroni se napakovali a zlevňují. Teď je ale potřeba zvýšit konkurenci

Pavel Jégl
Pavel Jégl
20. 6. 2023
 11 929

Ceny v zemědělské výrobě rychle padají, ruku v ruce s tím by mělo jít i zlevňování na obchodech. Vláda by ale předchozí období divoce se zvyšujících cen potravin neměla hodit za hlavu. Zaměřit by se mohla na to, proč dotace určené primárně pro malé a střední podniky sežerou tlustí kocouři.

Agrobaroni se napakovali a zlevňují. Teď je ale potřeba zvýšit konkurenci
Zemědělské dotace dosud sklízeli především agrobaroni. Vláda by se měla postarat o zvýšení konkurence. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Dobrých zpráv je jako šafránu. Dají se však najít. Tady je jedna z nich:

Ceny v zemědělské výrobě padají, nejvíc od roku 2010. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že ceny zemědělských výrobců v květnu ve srovnání s předchozím měsícem klesly o 5,2 procenta a poměřováno se stejným obdobím loňského roku byly nižší o 10,2 procenta.

Nižší ceny, za které zemědělci dodávají své výrobky zpracovatelům nebo obchodům, by se každopádně v dohledné době měly promítnout do cenovek v regálech. Ceny potravin v obchodech by měly jít dolů, ačkoli s přihlédnutím na růst nákladů na pracovní sílu se nedá čekat, že se vrátí na úroveň, kde byly před ruskou invazí na Ukrajinu.

Oligopol je třeba u čerstvého mléka, kde tři největší zpracovatelé zabírají dohromady 60 procent trhu.

Příliš málo hráčů

Za tímto vývojem stojí nejen nižší ceny energií, hnojiv, krmných směsí a dalších vstupů, ale také nižší poptávka spotřebitelů a dovozy. Obchody sice dávají přednost domácímu zboží, pokud by však zemědělci a potravináři ve snaze dál zvyšovat zisky drželi ceny příliš dlouho, ztráceli by pozice na trhu.

Můžeme tedy období divoce se zvyšujících cen potravin hodit za hlavu? Vláda by to dělat neměla. Měla by se starat o konkurenci na trhu a klást si otázky, které patrně vrtají hlavou mnoha spotřebitelům: Proč ceny potravin rostly v Česku víc než v západní části Evropy? Proč stoupaly také v době, kdy už globální index vývoje cen dlouho klesal? A mnohou snad agrárníci věrohodně obhájit své zisky, které byly ve svízelných časech nejvyšší za deset let?

Se zemědělskými produkty a potravinami není vše v pořádku. Pravda, antimonopolní úřad při nedávném prověřování vývoje cen u základních potravin nezjistil, že by v řetězci zemědělec, zpracovatel, obchodník situaci na trhu někdo zneužíval.

Vedle toho však úřad upozornil, že v některých oblastech je vytvořen oligopol, tedy situace, kdy trh ovládá jen několik málo silných hráčů. Takový stav je příhodný pro utajená jednání a nepsané dohody, které přispívají k růstu cen a které nemusí být odhaleny.

Oligopol je třeba u čerstvého mléka, kde tři největší zpracovatelé zabírají dohromady 60 procent trhu. V mouce dvěma největším firmám patří padesát procent. A oligopolní struktura je také ve zpracování kuřat, anebo v másle, upozornil antimonopolní úřad.

Rozdíl v podpoře mezi malými a velkými zemědělci dosáhly bezmála dvou tisíc korun na hektar ve prospěch velkých agrárních komplexů.

Dotace spořádali ti nejtlustší

Nasnadě je otázka, nakolik k posílení nejsilnějších hráčů na agrárním a potravinářském trhu přispěly dotace.

Dotace
Shutterstock

Dotační klondike očima expertů. Nemohl by stát víc šetřit než jen tupě škrtat?

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2018 upozorňoval, že zemědělské dotace se často nedostávají k těm, kterým byly původně určeny, tedy k malým a středním podnikům. Sežerou je tlustí kocouři, jakým je třeba Agrofert, a na malíčky zbydou jen drobky.

Ke stejnému závěru dospěl Zdeněk Lukáš, který na webu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací analyzoval dopady agrárních dotací v posledních dvou dekádách. „Prohloubily se příjmové rozdíly mezi malými a velkými zemědělskými podniky, 90 procent finanční podpory dlouhodobě čerpá jen pětina těch největších,“ píše Lukáš.

Data zpracovaná ústavem v roce 2019 ukázala, že rozdíl v podpoře mezi malými a velkými zemědělci dosáhly bezmála dvou tisíc korun na hektar ve prospěch velkých agrárních komplexů. Je tedy zřejmé, proč se počet menších farem mezi roky 2000 a 2021 snížil o 26 procent, na což upozorňuje statistický úřad.

A podobné to bylo s potravináři. „Ačkoliv podpora měla podle strategie Ministerstva zemědělství i Programu rozvoje venkova na období 2014–2020 směřovat přednostně na mikro-, malé a střední podniky, resort zemědělství pro ně žádný národní dotační program v letech 2018–2021 nepřipravil,“ zdůraznil v jedné ze svých zpráv Nejvyšší kontrolní úřad.

Velcí požírali malé – a je jasné, že k jejich nákupu jim pomohly také peníze z dotací. Výsledkem je koncentrovaná a propojená zemědělská a potravinářská velkovýroba, jinými slovy – slabá konkurence.

Nekula udělal to, co bylo za vlády Andreje Babiše nemyslitelné: v potravinářském a zejména v agrárním sektoru pozměnil dotační pravidla.

Přicházejí změny

Zdeněk Nekula skončil na ministerstvu zemědělství neslavně. Nástup měl přitom slušný.

Měla by se vláda zasadit o zvýšení konkurence v zemědělském sektoru?

Udělal to, co bylo za vládního angažmá Andreje Babiše a Miroslava Tomana nemyslitelné: v potravinářském a zejména v agrárním sektoru pozměnil dotační pravidla a odklonil část dotací od holdingů k malým podnikům a sedlákům.

Bude to však stačit k návratu k větší konkurenci?

A přečká tahle změna další výměnu politické reprezentace?

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

Agrofertdotacekomentářpodnikánípotravinářstvípotravinyzemědělské dotacezemědělství
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo