Čachry kolem energetických dotací. Vláda škrtá, vy to zaplatíte

Vláda vyložila karty, zveřejnila škrty dotací. Jejich celková suma 84,13 miliardy korun (odkaz na tabulku „Úsporná opatření – dotace 2024“ najdete na webu ministerstva financí) vypadá velkolepě. Ale pouze do doby, než detailněji pohlédnete na jednotlivé položky.

Potom zjistíte, že 51,5 miliardy dotačních škrtů je zapsáno v kolonkách obnovitelných zdrojů energie a podpory přenosové soustavy a distribuční sítě. Vláda je nenechává zmizet, ale přesouvá je na spotřebitele – domácnosti, živnostníky a firmy. Brzy je ostatně uvidíte na fakturách.

Úřad vlády ČR

Pomohli jsme, tak plaťte! Stanjura hájí zdanění firem argumentačním faulem

Ministr financi Zbyněk Stanjura přišel s teorii, že by zvýšením firemních daní měli podnikatelé vrátit část peněz, které dostali od státu v době covidových uzávěr a energetické krize. Jenže má stát vážně zdanit hlavně ty, kterým jednou pomohl? A k čemu má sloužit vládní konsolidační balíček a daně vůbec? Tyto otázky si v komentáři klade Marek Hudema.

Hospodářská komora už pozvedla hlas. „Úspora v energetických dotacích na straně státu povede k vyššímu zatížení firem. Ty, které nebudou schopné vyšší náklady absorbovat, je budou muset přenést do cen výrobků. To bude znamenat zhoršenou konkurenceschopnost českých firem v Evropě, protože ne všechny země platí tak vysoké poplatky za obnovitelné zdroje,“ varoval největší zástupce podnikatelů v Česku.

Výstraha Komory je pochopitelná. Vysoké ceny energií jsou v současnosti jedním z hlavních důvodů, proč Evropa ztrácí konkurenceschopnost.

Pro české firmy, a nakonec i samotný stát, který patří k nejprůmyslovějším v Evropě, může mít každý posun k vyšším hodnotám vážný dopad.

Stanjura vyvolával plané naděje, když prohlašoval, že dotace pro výrobce zelené energie výrazně sníží, a tak spotřebitelům odlehčí. Samosebou nesníží.

Dotovaní si přijdou na své

Zmíněné změny budou mít podobné dopady jako zvýšení daňové zátěže, na což upozorňuje ve svém vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2024 Národní rozpočtová rada (tady, body 9 a 10).

Piotr Wytrazek / Shutterstock.com

Dotační hodokvas nekončí, s programem Oprav dům po babičce to vláda přehnala

Program Oprav dům po babičce naznačuje, s jakou „nesnesitelnou lehkostí“ se dají utrácet dotační miliardy. Vypadnou z něj příliš drahé energetické úspory, píše ve svém dalším komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

Pro vládu budou tyto změny pochopitelně výhodné. Kabinet se zbaví hromady výdajů a současně posílí své příjmy.

Je ale údiv nad postupem vlády namístě? Zbyněk Stanjura už na jaře informoval, že model, v němž stát chrání spotřebitele před vysokými cenami energií tím, že některé platby hradí sám, zůstane omezen na dobu energetické krize po ruském útoku na Ukrajinu.

Ministr financí dával najevo, že se vrátíme k systému, kdy část nákladů na distribuci, přenos i zelené zítřky platí stát a část spotřebitelé. Nahlíženo stavem státní kasy se tomu vskutku nedá divit.

Jenže Stanjura vyvolával plané naděje, když prohlašoval, že dotace pro výrobce zelené energie výrazně sníží, a tak spotřebitelům odlehčí. Samosebou nesníží.

Smlouvy, podle nichž dostávají „staří“ solárníci podporu, platí patnáct až dvacet let a není možné je jednostranně vypovědět, pokud nechcete riskovat arbitráže. Před jejich hrozbou Stanjura nakonec ucukl.

Výsledek? Dotovaní nepřijdou ani o kačku. Dotace doplatí spotřebitelé, kterým se tak zvednou náklady na energie.

I kdyby vláda nakrásně zmíněné dotace a poplatky hradila dál, nakonec bychom je zaplatili všichni v daních.

Co je férovější?

Jistě, vláda netrhá peníze na stromech. Takže i kdyby nakrásně zmíněné dotace a poplatky hradila dál, nakonec bychom je zaplatili všichni v daních. Jakákoli úleva od plateb by byla pouze dočasná.

Na jedné straně se vlastně dá říct, že by bylo férovější, kdyby zmíněné dotace a poplatky hradili pouze spotřebitelé podle odebrané elektřiny, než aby se na ně skládali daňoví plátci a poplatníci podle nastavené výše daní. Na druhé straně může odběratel elektřiny protestovat a namítat, že nechce nést odpovědnost za neprůstřelné smlouvy, které se solárníky uzavřela vláda.

Leckdo v téhle zemi patrně sdílí názor, že mnozí solárníci už dostali dost a stát by měl kohoutky na penězovodu, který vede do jejich byznysu, přiškrtit. Anebo je rovnou zavřít. Vždyť od roku 2006 se na obnovitelné zdroje energie v Česku vydalo víc než půl bilionu korun!

Tahle patálie se „zelenými dotacemi“ se dá uzavřít třeba citátem z klasiky: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Na tisíce povinností jen pár škrtů. Vláda v boji s byrokracií žalostně selhává
• Zvedněte zadky, zlaté časy home office končí. Socialistická novela neprošla
• Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí
• Přiškrtíme byznys v sutanách? Zoufalý nápad, který nedává smysl
• Rozhazování nekončí, s programem Oprav dům po babičce to vláda přehnala

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag