Články na téma: domácí politika

Volby do Evropského parlamentu jsou povětšinou na první pohled nuda, které většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tentokrát to ale může být jiné. Nejenže se do Evropy tlačí strany, které by ji rády „rozředily“ či změnily její zahraničně-politický kurz, ale po změně volají i ty zavedené. A hraje se o budoucí podobu Green Dealu, konkurenceschopnost Evropy, ale i podmínky pro podnikání.

Pouhá administrace evropských programů z let 2014 až 2020 stála daňové poplatníky bezmála třicet miliard korun. Přispěli tím do kapes především velkým firmám, protože ty malé, na něž dotace sice primárně cílíí, odrazuje nehorázná byrokracie. Řešení přitom existuje, ale chce se do něj někomu?

Se začátkem příštího roku se domácnostem i firmám vrátí na účty poplatek za obnovitelné zdroje, který stát v plné výši platil od loňského října. Na firmy přitom stát přenese ještě vyšší část nákladů na podporu elektřiny vyráběné zejména ze solárů, než byla ta, kterou platily v minulosti. Udrží si tak svou konkurenceschopnost?

V parlamentu čeká na schválení další změna zákona o investičních pobídkách. Už několikátá za poslední léta. Paradoxem přitom je, že i když je nyní systém investičních pobídek přátelštější vůči menším podnikatelům, co se týče rychlosti a průhlednosti udělování pobídek zamířil zpět ke svým počátkům před čtvrtstoletím. A nový zákon to vylepší jen částečně.

Už brzy budeme znát výsledek analýzy případné investice do těžby lithia pod Cínovcem. Jeho naleziště může být pro Česko požehnáním. Ale jen tehdy, pokud „bílé zlato“ jednou dokážeme výhodně těžit a pokud příjmy z těžby neprojíme.

Údaje o datových schránkách fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) už nebudou automaticky veřejné. Vyplývá to z novely zákona o elektronických úkonech, kterou dnes schválil Senát. Údaje budou nově zveřejňovány výhradně na základě individuální žádosti držitele datové schránky.

Vedení detailní evidence knihy jízd je nadbytečné a pro firmy administrativně velmi náročné. Pokud nebudou muset striktně rozlišovat pracovní a soukromé cesty, podnikatelům to výrazně sníží byrokratickou zátěž, tvrdí ve svém nejnovějším návrhu Hospodářská komora. Jde o jednu ze 411 dílčích změn vedoucích ke snížení nadměrné administrativní zátěže podnikatelů.

Vláda kouzlí s čísly. Škrtá dotace, ale dotovaný se nemusí bát, že o ně přijde. Tak jako v případě úspor v energetických dotacích. Zaplatíme je my všichni.

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?

Dunaj-Odra-Labe. Mantra definující megalomanský projekt vodního díla spojujícího zmíněné tři toky odchází do minulosti společně s jeho propagátorem Milošem Zemanem. Obojí téhle zemi jedině prospěje.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

Vánoce za dveřmi, každoroční shon na vrcholu a jedna jasná hvězda k tomu: prosincový Finmag. Co v něm najdete? Krom titulního rozhovoru s mecenáškou a investorkou Kateřinou Havrlant vás čeká dalších víc než stovka stran. Editorial šéfredaktorky Adély Vopěnkové prozradí víc.

Jádro má být masivním stabilizačním prvkem české energetické politiky do dalších desetiletí. Ani to ale nemusí být cesta k energetické soběstačnosti. Spotřeba elektřiny prudce poroste a nové bloky, o kterých mluví ministr financí Zbyněk Stanjura, budou pracovat nejdřív za patnáct let.

Druhé kolo voleb do Senátu Andreji Babišovi definitivně ukáže, zda má smysl usilovat o prezidentství. Soupeřům ale nemůže předhazovat odpovědnost za vládní přehmaty.

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů.

Státní dluh vyskočil o dalších 250 miliard a blíží se třem bilionům korun. V posledních třech letech se zvedl o 1,1 bilionu, což je český rychlostní rekord. Dá se z dluhů vůbec vyjít a jsou tak nebezpečné, jak se všem zdá?

Politika by měla být střetem idejí – pravicových, levicových, liberálních, konzervativních. Když se ale zvrhne ve spor o to, kdo jsou Rychlé šípy, a kdo Bratrstvo kočičí pracky, je s ní amen. Právě tohle se v Česku v kauze Hlubuček stalo. A není to poprvé ani naposled.

Až 40 miliard korun. Takovou částku může na digitalizaci státu a podniků získat Česká republika z evropského fondu obnovy. Covidová krize by tak mohla mít na rozvoj e-governmentu akcelerační efekt. „Postcovidové peníze pomohou celou digitalizaci urychlit,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

Žádné plošné rozdávání peněz, naše pomoc bude adresná, ujišťuje premiér. Piráti to vidí jinak.

„Vláda by měla šetřit na státu, ne na občanech,“ řekl ve svém projevu před hlasováním o důvěře vládě premiér Petr Fiala. Šikovně vytvořený rétorický obrat ovšem rychle svlékne svůj kouzelný šat, jakmile si uvědomíme, že šetření na státu se od šetření na občanech prakticky nedá odtrhnout. Fialova konfúze v umělém rozdělování ekonomiky a politiky začíná být problém.

Je to už víc než dva roky, co se covid-19 objevil na wuchanském tržišti. Od té doby se stal jedním z nejpalčivějších politických témat, které si svojí důležitostí nezadá s globálním oteplováním či bojem proti terorismu. Pandemie, a hlavně reakce státu na počty nakažených, se stala další dimenzí politiky, kterou strany a jejich lídři musí artikulovat.