Dlužníci se smějí a věřitelé ostrouhají. Fialův kabinet hatí sny o evropském Silicon Valley

Základní teze chystané novinky zní, že dlužníci by se mohli zbavit svých dluhů nikoliv za pět let jako dosud, ale za tři roky. Projednávaný návrh zákona má urychlit proces oddlužení prostřednictvím osobního bankrotu a ulehčit pozici těm, kteří budou poctivě splácet své dluhy.

Zákon byl mohl začít platit zřejmě někdy ve druhé čtvrtině letošního roku. Snížení doby oddlužení nám předepisuje evropská směrnice, kterou schválili i naši představitelé a kterou jsme měli zavést do našeho právního řádu už před skoro třemi lety.

Jenže pozice dlužníků se v Česku už léta změnami zákonů posiluje. Nevychyluje se tímto posledním kyvadlo opravdu už příliš v jejich prospěch na úkor věřitelů?

Dluhy, co se neplatí

Část expertů tvrdí že ano. Už jen tím, že se má zrušit dosavadní podmínka, že dlužník musí splatit alespoň třicet procent toho, co jiným dluží, aby mohl být od dluhů osvobozen. Teprve pokud to nedokáže, nastupuje soud, který posoudí, zda se snažil dost. A podle toho mu oddlužení (ne)schválí.

Místo toho má nově nastoupit soud hned na začátku a nově určit už předem minimální částku k měsíčnímu splácení nutnou pro oddlužení. Výsledkem zřejmě bude, že dlužníci budou splácet méně a také se méně snažit.

Někteří odborníci pracující na vymáhání dluhů se dokonce pokusili o vyčíslení toho, o kolik věřitelé přijdou. A nejsou to vůbec malé částky. Podle Michala Žižlavského z Asociace insolvenčních správců nyní věřitelé „dostávají zhruba 45 procent svých pohledávek“. „Pokud by nyní došlo ke zkrácení z pěti let na tři roky, tak jelikož je to zpravidla řešeno systémem pravidelných splátek, dostali bychom se přibližně k 25 procentům,“ odhaduje novou realitu.

Ministerstvo spravedlnosti si udělalo analýzu, podle které by návratnost pohledávek zdravotních pojišťoven, finanční i celní správy a správy sociálního zabezpečení po navrhované novele byla v průměru pouhých 6,5 procenta. Aktuální průměrná návratnost je přitom u řízení, která byla zahájena před zatím poslední novelou z roku 2019 (která ovšem změkčila podmínky pro dlužníky), 55 %.

Vyvlastnění věřitelů

Že jsou obavy z nové právní úpravy na místě, ukazují i aktuální data společnosti InsolCentrum. Podle nich se počty povolených oddlužení loni snížily meziročně o 3,5 procenta, což je dost neobvyklé. Šlo přitom zejména o fyzické osoby, zatímco počet konkursů firem naopak o 6,2 procenta klesl.

„Zadlužení lidé pravděpodobně vyčkávají na avizované snížení doby oddlužení na tři roky obsažené ve vládním návrhu novely,“ uvádí komentář společnosti InsolCentrum.

Zároveň byly poprvé zpracovány statistiky po změně, která umožnila rychlejší, také tříleté, oddlužení seniorům. A nejsou moc povzbudivé. Oproti dluhům starších lidí, kteří začali s oddlužením v roce 2013, se zvýšily jejich dluhy pětinásobně a věřitelé dostali zpět sedmkrát méně než před touto změnou. Průměrně důchodce v roce 2019 vstupoval do oddlužení s dluhy ve výši 2,1 milionu korun a vrátil z toho 7,1 procenta. Což zní vskutku děsivě.

Vypadá to tedy, že návrh na rychlejší oddlužování k ničemu dobrému nepovede. Lidé se budou mnohem bezstarostněji zadlužovat, případně neplatit své dluhy. A dojedou na to poctiví lidé i firmy, které pak přijdou o možnost pořádně vymoci své pohledávky.

Shutterstock

Od banky, od přátel, nebo přes crowdfunding? Kde vzít na rozjezd podnikání

Máte vymyšlený podnikatelský plán, jasně nastavenou vizi a teď už „jen“ řešíte, jak a kde na rozjezd podnikání vzít? Na půjčky od přátel a rodiny pozor, skrývá se v nich riziko zničení mezilidských vztahů. Jaké alternativy existují k půjčce od banky? Na to se podíváme v dalším dílu speciálu Jak začít podnikat.

Ptáte se, kdo za to může? Jednoznačným viníkem je tu stát. Právě on se nakonec chová nemravně a možná i protizákonně. „Dojde-li ke snížení efektivity vymáhání dluhu proto, že stát změní podmínky pro jeho zánik, pak ekonomické náklady nesou jen věřitelé. Řečeno jinak: stát takto věřitele vyvlastní, což je možné jen na základě zákona a za protiplnění,“ citují Hospodářské noviny advokáta Bohumila Havla.

Evropské Silicon Valley

Rychlejší oddlužení přitom lze zavést, aniž by věřitelé museli jakkoli trpět. Jen je třeba to udělat chytře a myslet na to, že ani dlužníci, ani věřitelé nežijí v nějakém vzduchoprázdnu. A vztahují se na ně i další zákony, které lze vylepšit.

Nepříznivé důsledky navrhované úpravy by šlo omezit například tím, že by se nové zrychlené oddlužení vztahovalo jen na podnikatele. Vždyť už nyní vidíme, že firmy (a zřejmě i živnosti) za sebou nechávají dluhy mnohem méně než nepodnikající osoby.

Ostatně, právě na podnikatele se vztahuje i ona směrnice, na kterou se vláda při zrychlování oddlužení odvolává. A za směrnicí stojí jasná úvaha, že je potřeba i v Evropě umožnit podnikatelům rychle zkrachovat a potom opět obnovit svoji činnost, aby neúspěch v podnikání nebyl nějakým stigmatem.

Právě na tom totiž stojí úspěch Spojených států a koneckonců i proto tam prosperuje Silicon Valley, kde vznikají úspěšné technologické firmy. Samozřejmě to není jediná a dostačující podmínka, ale zdá se, že bez toho to nejde.

Problém je v tom, že nové zrychlené oddlužení jen pro podnikatele by mohlo vést k tomu, že každý chytřejší dlužník vidící své nesplatitelné dluhy by si založil živnost a snadno by se jich tak rychleji zbavil. Možná by tomu šlo nějakou chytrou úpravou zákona zabránit. Nicméně bylo by to velmi obtížné a asi by se vždy našla nějaká skulina.

Za vším hledej černotu

Co tedy s tím? Malý podíl splacených dluhů je už teď z podstatné části v tom, že dlužníci nepřiznávají část svých příjmů. Zkrátka pracují načerno a část svých příjmů si nechávají vyplácet „bokem“. Na základě svého oficiálního příjmu potom snadno přesvědčí soud, že vyvinuli maximální úsilí pro splácení dluhů a že víc to prostě nešlo.

Jinými slovy, kdyby stát dostatečně potlačoval černou ekonomiku, lidé by spláceli více a nebyl by to takový problém ani se zrychleným splácením. „Dokonce by mohlo dlužníkovi zůstat i více než je mentální minimum a stále by se to vyplatilo i věřitelům,“ míní Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství neziskové organizace Člověk v tísni.

Zároveň by si i dlužníci více uvědomovali, že se nemohou tolik zadlužovat, protože jim skutečně nic nezůstane. Tedy mimo soudem odsouhlasené, byť zvýšené, minimum. Ani z tohoto zvýšeného minima by to ale nebylo na nějaký opulentní život.

Pomohlo by to i poctivým podnikatelům, kteří dnes přicházejí o peníze, které jim zákazníci neplatí za zboží, nájmy či služby.

Jenže: myslí na tohle vůbec někdo?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Preventivní restrukturalizace. Chystá se revoluční bezúpadkové oddlužení firem

• Změny v insolvencích? Buďte v klidu, dluhy platit nemusíte, vzkazuje vláda

• Pozor na firemní lochnesku aneb Jak zabránit druhotné platební neschopnosti

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag