Změny v insolvencích? Buďte v klidu, dluhy platit nemusíte, vzkazuje vláda

Vláda má další řešení pro všechny, ve kterém uplatňuje zásadu „pomůžeme, ať to stojí, co to stojí“. Tentokrát ji zanesla do nové úpravy insolvenčního zákona.

Norma, kterou vláda před několika dny schválila, je ukázkou, jak pětikoalice hází za hlavu vyhlašovaný záměr pomáhat pouze omezené skupině lidí – té, která pomoc opravdu potřebuje a nedokáže si pomoci sama.

Se změkčením zákona bychom si měli klást otázku, zda se kyvadlo příliš nevychýlí na stranu, kde převládají zájmy lehkomyslných dlužníků.

Shovívavost pro každého

Občanskými demokraty vedený kabinet navrhuje změnu zákona, která zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři. Pro všechny kategorie dlužníků.

Jistě, to je bohulibý cíl. Ke křesťanským tradicím přece patřilo vyhlašovat svatý rok, kdy se odpouštěly nejen hříchy, ale také dluhy a kdy se bohatí dělili s chudými. A už Chammurapiho zákoník zmiňuje promíjení dluhů zemědělců postižených špatnou úrodou.

Je proto v pořádku, že do Česka dorazila milostivá léta a insolvenční zákon byl v minulých letech změkčen. Tím spíš, že trh s půjčkami byl dlouho nedostatečně regulován, ochrana spotřebitele opomíjena a někteří z exekutorů řádili jako pominutí (jeden otřesný případ popsala Česká televize).

Na druhé straně však stojí oprávněné zájmy a pohledávky věřitelů. A s chystaným dalším vládním změkčením insolvenčního zákona bychom si měli klást otázku, zda se kyvadlo příliš nevychýlí na stranu, kde převládají zájmy lehkomyslných dlužníků.

Je snad plošná shovívavost, kterou chce vláda do insolvencí zavést, na místě? Režim oddlužení byl v minulých letech už několikrát upraven ve prospěch dlužníků. Naposledy v roce 2019, kdy jim zákon vyšel vstříc mimo jiné tím, že zrušil minimální hranici úhrady pohledávek ve výši 30 procent a nahradil ji formulací „maximálního úsilí dlužníka splatit svůj dluh“. Už tato novela umožnila zkrátit dobu oddlužení u vybraných kategorií zranitelných jedinců.

Teď vláda upozorňuje, že pravidla se musí změnit kvůli evropské směrnici, která v zemích Evropské unie sjednocuje regulaci oddlužení podnikatelů a stanoví pro ni tříletou lhůtu. Cílem je snížit překážky k návratu životaschopných živnostníků do podnikání.

Vláda ale navrhuje, aby tuto „fešáckou lhůtu“ měli všichni, nejen podnikatelé v úpadku, jak to předpokládá zmíněná směrnice.

Ztráty zaznamenají zejména zdravotní pojišťovny, správa sociálního zabezpečení, finanční správa, anebo municipality.

Spláčou nejen věřitelé

Z kalkulací InsolCentra, společnosti analyzující insolvenční data, vyplývá, že celkový dluh adeptů na oddlužení dosahuje 475 miliard korun. Na této sumě se 95 000 podnikatelů podílí 190 miliardami, zatímco 285 000 „nepodnikatelů“ zhruba 285 miliardami. Další čísla InsolCentra ukazují, nakolik by se po přijetí návrhu zákona propadla návratnost věřitelům. Rozdíl v jejich neprospěch by dosáhl 100 miliard korun.

Shutterstock

Jak zastavit zadlužování Česka? Schodek rozpočtu očima expertů

Vláda plánuje pro letošní rok schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Většina odborníků se však už teď shodne, že deficit bude vyšší. Jde tomu ještě vůbec nějak zabránit? A jakými kroky by se dalo zadlužení státu snížit? Zeptali jsme se expertů.

Data této společnosti přitom upozorňují, že zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři, invalidé a matky samoživitelky, tvoří pouze čtvrtinu z celkového počtu zadlužených lidí. Ostatní adepti na oddlužení jsou jedinci v produktivním věku bez zdravotního hendikepu. Tito lidé by se tedy neměli nacházet v bezvýchodné situaci.

Podle propočtů Hospodářské komory se po přijetí novely k věřitelům dostane v průměru jen pětina dluhu. Ještě v roce 2019 se přitom návratnost pohybovala kolem 60 procent. A pokud jeden článek podnikatelského řetězce nezaplatí, může to pochopitelně mít dominový efekt. Je zřejmé, že riziko nižší návratnosti dluhu se promítne do vyšší rizikové přirážky, potažmo do cen, které budou platit spotřebitelé a odběratelé. 

Co víc, o peníze přijdou nejen soukromí věřitelé. Ostrouhají také veřejné instituce. Centrum ekonomických a tržních analýz odhaduje, že je úprava zákona připraví o 15 miliard. Ztráty zaznamenají zejména zdravotní pojišťovny, správa sociálního zabezpečení, finanční správa, anebo municipality. A kdo je uhradí? Zejména daňoví poplatníci a pojištěnci, kteří své závazky plní.

S odpustky se patří šetřit a přísně rozlišovat mezi těmi, kteří nemohou dluhy splácet a těmi, kteří je splácet jednoduše nechtějí.

Jsme křesťané, ale…

Pravda, stát by měl projevovat určitou míru shovívavosti k dlužníkům, zejména těm, kteří nesou podnikatelská rizika.

S odpustky se ale patří šetřit a přísně rozlišovat mezi těmi, kteří nemohou dluhy splácet a těmi, kteří je splácet jednoduše nechtějí.

Chystaný zákon může z kdysi výjimečné procedury oddlužení udělat zcela běžnou záležitost. Na úkor těch, kteří své závazky dodržují.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Agrobaroni se napakovali a zlevňují. Teď je ale potřeba zvýšit konkurenci
• Jak moc nás stát odírá? Den daňové svobody ukazuje, že brzy bude hůř
• Divoká jízda s vládou „rozpočtové odpovědnosti“. Skončí Česko ve smyku?
• Příliš obcí i úředníků. Stát má šetřit, obecní pašalíky si ale vzít nenechá
• Vláda firmy nešetří. Slíbila úlevy, místo toho jim naložila ranec

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag