Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Lyžovačka v Česku? Zapomeňte. Oteplující se planeta hatí miliardový byznys

Marek Hudema
Marek Hudema
15. 2. 2024
 14 602
komentář

Letošní zima je mimořádně teplá a lyžařská střediska jsou bez sněhu. Potíže mají nejenom ta u nás, ale i v rakouských či francouzských Alpách. Provozovatelé skiareálů to řeší umělým zasněžováním, jenže často není dost vody, nemluvě o vysokých cenách energií. Vlekaři i další podnikatelé a zaměstnanci na horách se tak budou muset zaměřit na nabídku jiného typu služeb.

Lyžovačka v Česku? Zapomeňte. Oteplující se planeta hatí miliardový byznys
Nedostatek sněhu se v Česku stává každoročním kolorytem, zimní byznys přitom živí desítky až stovky firem (ilustrační foto) / Zdroj: Hydronet.cz / Skiareál Rejdice

Na první pohled to vypadá, že se letošní zima nějak vymkla z normálu a jde o mimořádnou událost. Jenže tomu tak není. Podobné to bylo třeba už loni, když některá níže položená alpská střediska po novém roce raději přerušila či ukončila svůj provoz.

Jak napsal na začátku loňského roku server Seznam Zprávy, ve Švýcarsku loni na přelomu roku na některých místech raději otevřeli cyklostezky a chodníky pro letní turistiku, než aby se dál pokoušeli provozovat lyžařské vleky.

I dvouletý nedostatek sněhu by se ještě dal chápat jako mimořádná událost. Jenže ona je tu celá řada studií, které tvrdí, že je to dlouhodobý trend. A že lyžování bude na mnoha místech, kde bylo donedávna naprosto obvyklé, brzy naopak téměř nemožné. Co tedy s tím?

Bílá Sněžka raritou

Už před několika lety například varovali odborníci ve Švýcarsku, že vlivem probíhajících změn klimatu pravděpodobně zcela zanikne možnost zimních radovánek v nadmořských výškách pod tisíc metrů. Studie Basilejské univerzity z roku 2022 navíc předpovídá, že horská střediska se v budoucnu budou muset stále více spoléhat na umělé zasněžování.

Jenže další studie, na něž se vědci z Basilejské univerzity odvolávají, poukazují i na problémy s umělým zasněžováním: v Alpách poroste v příštích letech spotřeba vody používané na umělé zasněžování o 50 až 110 procent, jenže o vodu tak přijdou místní obyvatelé. Navíc bude klesat počet dní, kdy budou teploty umožňovat výrobu umělého sněhu.

Ostatně, už se to děje. Mezi lety 1961 a 2021 se snížil počet hodin, kdy je v rakouských Alpách v tamních střediscích možné vyrábět umělý sníh, o zhruba 26 procent. Podobné to je i u nás, kde se většina středisek bez umělého zasněžování neobejde, ale zároveň sněhová děla stále častěji kvůli vysokým teplotám jen nečinně stojí.

A co víc: ona citovaná studie tvrdí, že v polovině století už bude obtížné vytvořit dostatek sněhu umělým zasněžováním i v nadmořské výšce pod 1 800 metrů. Což mimochodem znamená, že v Česku, kde má nejvyšší hora Sněžka 1 603 metry nad mořem, nepůjde pořádně lyžovat nikde.

Lyžování už netáhne

Provozovatelé lyžařských středisek přitom tvrdí, že není možné zimní areály jen tak zrušit. Že je třeba vodu na zasněžování zkrátka najít, a zvýšené náklady na energie buď kompenzovat vyššími cenami, nebo státními dotacemi. Případně veřejnými příspěvky na lyžování, například dětí, které teď poskytují některé české zdravotní pojišťovny,

Mělo by to znovu přivést k lyžování mladé, protože u nich a jejich rodičů se zájem o lyžování ztrácí. Dobře je to vidět v evropské lyžařské velmoci – Rakousku. Jak uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard Robert Steiger z univerzity v Innsbrucku, v osmdesátých letech v Rakousku pravidelně lyžovalo 15 procent lidí častěji než jednou měsíčně. Dneska jsou to sotva čtyři procenta. Z 50 na 60 procent se pak zvýšil počet žen, které nelyžují vůbec.

Nejinak tomu je i v Česku. Je za tím samozřejmě i to, že lyžování je kvůli rostoucím nákladům stále dražší a některé rodiny si to už nemohou dovolit. Přitom – jak poznamenává Steiger – ceny skipasů ani přes rychlý růst cen neodpovídají rostoucím nákladům a malé a střední lyžařské areály sotva dosahují zisku. Postupem času proto začnou přirozeně mizet z map.

V Česku je dnes podle Ondřeje Špačka, ředitele analytické společnosti Kreja Group, která se zaměřuje na oblast cestovního ruchu, přes 150 horských středisek a zhruba 300 malých skiareálů. „Stovky malých „hobby“ skiareálků postupně zanikají, nebo se udržují s vypětím sil. Nacházejí se spíše v nižších polohách, jsou dlouhodobě neudržitelné. V dohledné době pěti až deseti let jich pravděpodobně významná většina vymizí z mapy,“ uvádí Špaček.

Problémy ale nakonec budou mít i velké skiareály; zimní sezona je pro ně přece jen stále dominantní a když o ni přijdou, budou mít ekonomické problémy. Horší ovšem je, že v tom rozhodně nebudou samy…

Celoroční sezona

Horský průmysl u nás podle prezidentky Asociace horských středisek a bývalé lyžařské reprezentantky Kateřiny Neumannové zaměstnává 45 tisíc lidí a přináší do veřejných rozpočtů 14 miliard korun ročně. Navíc Česko patří i k velkým výrobcům zimního sportovního vybavení a co se exportu lyží týče, v roce 2020 bylo na čtvrtém místě v Evropě a tuto pozici si dlouhodobě drží.

Jezdíte v zimě na české hory?

Jak z toho tedy ven? Už dnes jsou viditelné snahy o přilákání turistů na alternativní možnosti zábavy, ať už je to unikátní rozhledna, bobová dráha či stále více rozšiřující se bikeparky. Ideální je, pokud je taková zábava celoroční, protože hoteliéři a provozovatelé turistických atrakcí se nemohou spoléhat jen na tradiční letní sezonu výletů s dětmi, houbaření a sběru borůvek.

Ostatně, léta nakonec mohou být podle vědců úmorně dlouhá, horká a suchá s občasnými deštivými epizodami a tudíž s větším výskytem různého bodavého hmyzu. Zkrátka ne už tak hezká jako nyní. Zima – byť beze sněhu – tak najednou může získat svoji přitažlivost. Chodit na túry nebo jezdit na kole bude v zimě možná nakonec mnohem příjemnější.

Lanovky a vleky lze předělat na přepravu pěších turistů a cyklistů. Zaujmout mohou různé naučné stezky a třeba i kulinářské speciality. V některých zahraničních původně lyžařských střediscích se o to už ostatně aktivně pokoušejí.

Kdo se na to včas připraví, může nakonec docela slušně vydělat. Ostatně, díky nižším nákladům na „letní“ horské sporty může koruna investovaná do celoročních radovánek přinést až sedmkrát vyšší výnos než sjezdové lyžování s jeho nákladnými investicemi. A když bude sníh, což se zřejmě podle klimatologů občas stane a bude ho na pár dní opravdu hodně, bude to ideální prostředí na skialpy či sněžnice, které také nepotřebují žádnou nákladnou infrastrukturu.

Hory zkrátka stále mají budoucnost. I bez sněhu.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
11
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Marek Hudema

Marek Hudema

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracoval jako novinář například v Respektu, Reflexu, Hospodářských novinách nebo Lidovkách. Zajímá se o Blízký východ a Asii,... Více

Související témata

byznysČeskogastronomiekomentářslužbysportvoda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo