Koruna lítá nahoru a dolů. Teď s ní klesá i nálada podnikatelů

Propad koruny začal už loni v květnu, nejprve vůči euru a později vůči dolaru. Připomnělo nám to dobu, kdy se na podobnou úroveň česká měna propadla po jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB).

Michl totiž tehdy vystupoval proti dalšímu zvyšování úrokových sazeb, které krotí inflaci. A investoři si to vyložili tak, že nebude příliš výhodné ukládat své prostředky do koruny, začali stahovat své peníze, a kurz padal.

Tehdy byla evidentně viníkem propadu koruny centrální banka a dnes to je podobné. Za nynějším poklesem kurzu koruny stojí aktuální snižování úrokových sazeb ze strany ČNB a částečně její loňské opuštění politiky prodeje devizových rezerv. Tedy umělého posilování koruny.

Slabší koruna by měla teoreticky ekonomice pomoci. Víc než 70 procent našeho HDP tvoří export a jeho zlevnění je pro hospodářství významným impulsem. Zvlášť snížení kurzu koruny vůči euru, protože do eurozóny míří 65 procent našeho exportu a spousta dalších zakázek i mimo eurozónu je nakonec placená právě v eurech.

Ostatně, když chtěla ČNB v roce 2013 zvýšit inflaci, respektive zabránit upadnutí ekonomiky do deflace, tedy setrvalého snižování, uměle oslabila korunu vůči společné evropské měně a držela ji tak až do jara 2017. České ekonomice to tehdy skutečně pomohlo, byť až po nějaké době.

Rozdíl mezi podnikateli a domácnostmi

Proč ale tentokrát slabou korunu vidí jako problém ekonomové a část podnikatelů? Z několika důvodů.

Tím prvním je, že tu bylo poměrně dlouhé období vysoké inflace, na kterou málokdo zapomněl a pochopitelně na ni nezapomněla ani centrální banka. Vždyť loni byla víc než desetiprocentní, i když ji centrální bankéři chtějí mít ve výši dvou procent. Zákonitě se proto bojí dalšího obnovení růstu inflace, ke kterému by letos mohla přispět právě i slabá koruna; ta zdražuje dovozy, čímž roste cena zboží, a tedy roste i inflace.

Centrální bankéři jsou odhodlaní v případě slabého kurzu koruny a růstu inflace snižování úrokových sazeb zastavit.

Jenže zastavení snižování úrokových sazeb vlastně jen ze strachu, zvlášť v situaci nízké inflace a vysokých sazeb, ve které jsme nyní, by vedlo k podvázání dalšího růstu naší ekonomiky. Znamenalo by to dražší úroky z úvěrů, než klienti čekali a se kterými firmy počítaly. U podnikatelů se totiž projeví úroky centrální banky na splátkách jejich úvěrů okamžitě nebo téměř okamžitě, protože jsou navázány na mezibankovní sazby, které závisí na úrokových sazbách centrální banky.

Domácnosti jsou na tom jinak, mají úroky fixované často na dlouhou dobu a změnu chování centrální banky pocítí až se zpožděním nebo vůbec. U podniků i jenom pouhá představa, že nedojde ke snížení výše úvěrů, může vést k poklesu ekonomické aktivity.

To je také jedno z vysvětlení toho, proč se teď poměrně výrazně liší nálada spotřebitelů a podnikatelů. Proč je u firem sentiment horší, zatímco domácnosti začínají být čím dál víc optimistické.

Shutterstock

Vyplatí se Česku euro? Přijetí společné evropské měny očima expertů

Prezident Petr Pavel svým novoročním projevem znovu rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Jaký vliv by to mělo na tuzemské firmy? Zeptali jsme se odborníků.

Spotřebitelé byli v posledních letech vystrašeni hlavně inflací, která je obírala o úspory a snižovala jejich reálný příjem. Reagovali na to škrcením spotřeby, odkládáním nákupů a šetřením na – jak se jim zdálo – stále horší časy. Teď začínají mít dojem, že je čas utrácet. Zvlášť když se v médiích stále častěji objevují zprávy, že letos konečně porostou reálné mzdy.

K utrácení vybízí také velmi vysoká míra úspor některých, pochopitelně těch bohatších, domácností, které zároveň vidí, že je čím dál rizikovější tyto úspory investovat. Průměrná míra úspor u nás dosahuje nevídaných 19 procent, což je zhruba o sedm procentních bodů víc oproti předpandemickému normálu.

Podnikatelé a šéfové firem naopak nevidí budoucí ekonomický vývoj tak optimisticky. Kromě už zmíněného možného utažení úrokových šroubů centrální bankou, které domácnosti bezprostředně nevnímají, jde u nich také o skepsi ohledně budoucího hospodářského vývoje plynoucího z dění ve světě.

Co nakopne českou ekonomiku?

Problémem je slabá poptávka v Německu, navíc rostou bariéry mezinárodního obchodu. Klesá i poptávka v Číně, kam míří nepřímo náš export tím, že vyvážíme do evropských zemí díly, ze kterých se pak montují finální výrobky mířící do Říše středu.

ČNB i ministerstvo financí sice prorokují pro letošní rok růst české ekonomiky, ale na začátku roku své odhady drsně snížily. Centrální banka snížila svoji předpověď růstu HDP z 1,2 na 0,6 procenta a ministerstvo z 1,9 na 1,2 procenta. Jde tedy o změnu o padesát, respektive o 31 procent dolů. 

Přitom právě jen oživení českého hospodářství by mohlo vést k posílení koruny, tím ke zmírnění obav centrální banky, nakonec i k dalšímu výraznému snížení úroků, a tím k dalšímu nakopnutí české ekonomiky.

Podstatná část ekonomů je optimistická a domnívá se, že nakonec exportně orientovaný průmysl ve druhé polovině letošního roku ožije a tím zajistí posílení kurzu koruny. Zatím to tak ovšem moc nevypadá.

Zdá se, že naší ekonomice spíš může pomoci domácí zvýšení spotřeby. Navíc vše záleží také na tom, jak moc budou klesat úrokové sazby jinde. Pokud rychleji než u nás, stane se česká koruna opět měnou, do které je výhodné investovat, a to povede k jejímu posílení. Momentálně je ale tohle všechno víc než nejisté. Náladě podnikatelů to také moc nepřidává.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Euro, nebo koruna? Společná měna prorůstá do Česka víc, než si myslíte

• ODS v klinči, euro štěpí vládu. Společnou měnu můžeme mít dřív, než řeknete Stanjura

• Stanjura už mluví skoro jako Babiš. Kam se vypařilo reformní úsilí?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag