Články na téma: byrokracie

Směrnice NIS2 je nejnovější politikou EU, jejímž deklarovaným cílem je zlepšit společnou kybernetickou bezpečnost členských států. Vstoupila v platnost v lednu 2023 a očekává se, že všechny příslušné organizace budou muset nové požadavky splňovat od 18. října 2024. Co vlastně směrnice NIS2 znamená a jaké budou její potenciální důsledky?

Práce na dálku se stane součástí zákoníku práce. Zákon však počítá s tím, že bude záležet na zaměstnavateli, zda s ní vysloví souhlas. Je to vzácný případ, kdy se stát nechystá zaměstnavatelům do jejich byznysu kibicovat.

Štěpán Ruda se svou ženou patří k nejvýraznějším tvářím české gastronomie. Kousek od západočeské Sušice provozují už řadu let hospůdku U Štěpána, kterou proslavila hlavně účast v televizním pořadu Ano, šéfe! Loni však překvapivě oznámili, že končí. „Neviděl jsem na své práci už vůbec nic pozitivního,“ vysvětluje dnes Ruda vynucenou pauzu pro magazín Reportér.

Dřív než se nervy podniků a vůbec společnosti digitalizovaly, byla komunikace závislá na papíru. Klíčovou roli v tom přes půl století (a u nás ještě o dobrých pár desítek let déle) hrál papír, na který se nedalo nic napsat. Byl totiž černý. Stejně jako písmenka v aktuálním čísle Finmagu, ze kterého speciálně pro vás text na poslední chvíli odemykáme. Nové číslo, navíc novější než dřív. se už blíží.

Nebohatneme a vyhlídka bohatší země se před námi ani nerýsuje. Další sbližování s úrovní vyspělejších států není při současné struktuře ekonomiky možné. Nejvyšší čas ji změnit.

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?

Česku ročně utíkají desítky miliard korun, které by získalo už jen větším otevřením pracovního trhu. Firmy v čele s Hospodářskou komorou ČR proto volají po zjednodušení a zrychlení přijímání zahraničních pracovníků, které se kvůli nízkým kvótám a přílišné byrokracii nedaří do Česka dostat. Stát ovšem tvrdí, že na zefektivnění systému pracuje.

Česká komora živnostníků, Živnostenská komora či Rejstřík obchodu a živností. Takzvaní katalogoví „šmejdi“, kteří za úplatu nabízejí zápis do neoficiálních a často i neexistujících rejstříků, jsou známí už řadu let. Nově ale volí jinou strategii: začínající podnikatele namísto v dopisech oslovují rovnou přes datové schránky, varuje Digitální a informační agentura (DIA).

Od 1. srpna vstoupí v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Až 15 tisíc firem bude muset mít díky němu zprovozněnou takzvanou etickou linku – vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se zejména zaměstnanci setkali v práci. Za nesplnění povinnosti hrozí až milionová pokuta.

Gig economy neboli zakázková ekonomika je fenoménem poslední dekády. Jejími nejznámějšími představiteli jsou světové firmy jako Uber, Upwork nebo třeba Wolt, svůj byznys v tomto odvětví ale staví i celá řada dalších firem, včetně těch českých. Evropě se ale nelíbí postavení pracovníků v tomto druhu podnikání a chystá se ho svázat jasnými pravidly. Na co se připravit?

Už to zažila nejedna firma. Obnovujete techniku nebo nábytek v kanceláři, tak staré počítače nebo stoly darujete humanitární organizaci, která je využije v České republice. Vcelku logické. Jenže ouvej: daruj, ale zaplať DPH! Právě tenhle byrokratický nesmysl zvolila veřejnost za letošní Absurditu roku.

Vláda minulý týden schválila už druhý antibyrokratický balíček, který si bere za cíl ulevit podnikatelům od nadměrného papírování a roztodivných povinností vůči státu. Má to být kompenzace za tvrdé dopady ozdravného balíčku. Problém ale je, že nikdo – tedy kromě členů kabinetu – s ním vlastně není spokojený.

Vláda chystá schvalování takzvaného druhého antibyrokratického baličku, který by měl ulevit podnikatelům. Zaměřit se v něm chce především na podmínky pro drobné a střední podnikatele. Co by měl takový balíček obsahovat? A přinesl ten první pozitivní změny? Zeptali jsme se odborníků.

Do čela Hospodářské komory České republiky (HK ČR), největšího reprezentanta podnikatelské sféry v Česku, nově usedne její dosavadní viceprezident a místopředseda ODS Zdeněk Zajíček. Rozhodl o tom ve středu celostátní sněm. Ve funkci vystřídá dlouholetého prezidenta Vladimíra Dlouhého, který se rozhodl znovu nekandidovat.

Vládní balíček počítá s postupným zvýšením odvodů u osob samostatně výdělečně činných. Většina z nich na pojistném zaplatí o víc než 20 tisíc korun ročně. Reforma ovšem dopadá hlavně na drobné živnostníky, nikoliv na ty „bohaté“, ukazují výpočty.

Veřejný i soukromý sektor bude od příštího roku řešit velkou změnu, která přinese náklady ve výši desítek miliard korun. Rodná čísla by totiž měly nahradit obecné identifikátory. Jak velkou komplikaci bude tento krok znamenat pro stát a pro firmy? A je opravdu nezbytně nutný? Zeptali jsme se odborníků.

Vyšší daně pro byznys – kdo tohle na startu Fialovy vlády očekával? Občanskými demokraty vedená koalice navrhuje to, co se v této zemi naposledy snažili prosadit sociální demokraté.

Evropská regulace kryptoměn MiCA dostala definitině zelenou. Krypto projekty tak nyní čeká komplikovaná příprava na získání licencí. Co to ale udělá s trhem? „Odhadujeme, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů. To je oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna,“ říká advokát Martin Hobza.

Směrnice NIS2 bude velkou změnou, která se dotkne víc než šesti tisíců subjektů v Česku. Po zkušenostech s implementací GDPR se ovšem stát a experti na kybernetickou bezpečnost snaží komunikovat vše potřebné s předstihem. Jednotlivé dopady na firmy vysvětluje v rozhovoru pro Finmag.cz spoluzakladatelka konzultantské společnosti Cybrela Kateřina Hůtová.

Trendem sektoru podnikových informačních systémů je stále častější využívání prvků umělé inteligence, takže se systémy automaticky přizpůsobují potřebám uživatelů.

Každý si stěžuje na nadměrnou byrokracii. Nadáváme na ni, když platíme daně, registrujeme nové auto, nebo žádáme o novou vládní průkazku, protože té předchozí vypršela platnost. Naším štěstím v pozici spotřebitelů je však to, že většinu byrokracie vláda uvalila na podniky, takže před námi zůstává skryta.