Slepé vlády a mazaní úředníci. Takhle přebujelý stát nikdy nezkrotíme

Přebujelá byrokracie je jednoznačně největší problém pro podnikání v Česku, tvrdí šéf Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Podle něj sice všechny polistopadové vlády slibovaly, že s tím něco udělají, ale neudělaly nic. A vše se dál zhoršovalo.

Dlouhodobě roste i počet státních zaměstnanců, a dokonce i míra povinností podnikatelů.

Tyhle stížnosti se přitom objevují v průzkumech veřejného mínění už léta. Už před deseti lety (a znovu před šesti) ostatně z průzkumu Asociace malých a středních podniků vyplynulo, že strach z byrokracie je jedním z důvodů, proč část mladých lidí ani neuvažuje o založení vlastní firmy. A proč tedy raději hledá jistotu zaměstnaneckého poměru.

Nic se s léty nemění. Jen se k tomu přidávají stížnosti na nízkou úroveň digitalizace státní správy. Jenže ani tady ten hlavní problém, zdá se, neleží. Kde ho tedy hledat?

České úřady nedodržují ani dané lhůty. A dost často přenechávají příliš činností na občanech a firmách.

Paradox české byrokracie

Vyřídit si některé věci v Česku lze přitom velmi rychle; zaregistrovat se jako OSVČ trvá méně než týden a ani založení firmy nemusí podle zákona a dalších předpisů trvat déle než pár dní.

Ani pokud jde o digitalizaci si údajně špatně nevedeme, ukazuje Index prosperity a finančního zdraví. Tahle statistika tvrdí, že v rozvoji dopravních sítí jsme na 10. místě v Evropě, máme dobré pokrytí země mobilním signálem i připojením k internetu a slušně postupuje i digitalizace státní správy.

Shutterstock

Byrokratická čistka očima expertů. Co skutečně uleví českým podnikatelům?

Vláda chystá schvalování takzvaného druhého antibyrokratického baličku, který by měl ulevit podnikatelům. Zaměřit se v něm chce především na podmínky pro drobné a střední podnikatele. Co by měl takový balíček obsahovat? A přinesl ten první pozitivní změny? Zeptali jsme se odborníků.

Tak že by snad stát zaměstnával příliš lidí? Kdepak, ani to statistiky nepotvrzují; podle evropského statistického úřadu Eurostat jich ve srovnání s jinými státy Evropské unie nemáme příliš a držíme se kolem evropského průměru. V procentuálním vyjádření k počtu obyvatel máme sice více lidí živených přímo centrální vládou než v Německu, ale mnohem méně než třeba ve Finsku, Švédsku či pobaltských zemích. 

Možná je ten hlavní problém spíše v tom, že stížnosti na byrokracii jsou stížnosti všeobecné a může se za nimi skrývat mnohé. Často totiž nejde o stížnosti na neochotu či záměrně špatnou práci úředníků a jejich úřadů, či že by na úřadech pracovalo moc lidí. Jde spíše o to, že úřady nevyřizují potřebné záležitosti tak rychle, jak by mohly, či dokonce podle zákona měly.

Jinými slovy, české úřady nedodržují ani dané lhůty. A dost často přenechávají příliš činností na občanech a firmách: nechávají je vyplňovat různé údaje, které by si mohly doplnit samy, přenášet je dokumenty z úřadu na úřad nebo vyplňovat zbytečně věci dvojmo či trojmo. Často taky nelze danou věc vyřídit elektronicky, ale je to třeba udělat papírově.

Většina úředníků má plat značně podprůměrný. Není pak divu, že se nesnaží a chtějí přehodit část své práce na občany.

Když úřady šetří...

Ten pověstný zakopaný pes je tedy spíše v tom, že úřady jsou neefektivní; nekomunikují spolu a snaží se přenést svoji práci jinam. Zkrátka nefungují dobře. Paradoxně je to způsobeno tím, že českých byrokratů je příliš málo, mají hodně práce a nejsou za ni nijak oslnivě placeni. Tudíž státní úředníky nejdou dělat ti nejlepší a nejkvalitnější lidé.

Shutterstock

Měsíc a půl práce pro stát. Proč podniky v Česku ztrácejí tolik času papírováním?

Každý si stěžuje na nadměrnou byrokracii. Nadáváme na ni, když platíme daně, registrujeme nové auto, nebo žádáme o novou vládní průkazku, protože té předchozí vypršela platnost. Naším štěstím v pozici spotřebitelů je však to, že většinu byrokracie vláda uvalila na podniky, takže před námi zůstává skryta, píše v komentáři Martin Pánek.

Ale jak to, když podle Eurostatu máme podobný počet zaměstnanců státu na počet obyvatel jako jiné vyspělé země? Statistika mate; nejde o úředníky, ale o zaměstnance státu. A mezi ně se počítají třeba vojáci, hasiči, policisté nebo učitelé.

Jak plyne ze státního závěrečného účtu, loni stát platil přes 477 tisíc zaměstnanců, ale z toho 264 tisíc bylo zaměstnanců v regionálním školství, 87 tisíc bylo vojáků a příslušníků ozbrojených sborů. Jen něco kolem 84 tisíc lidí můžeme označit za úředníky, a to včetně pomocných sil pro provoz úřadů. To sice není málo, ale také to není příliš mnoho na to, kolik mají agendy.

Úředníci taky sice podle statistik pobírají lehce nadprůměrné platy, jsou mezi nimi ale velké platové rozdíly. Na mnoha úřadech tak platí, že kromě vedoucích má většina úředníků plat značně podprůměrný. Není pak divu, že se nesnaží a často chtějí přehodit část své práce na občany.

Ostatně, státní správa to dělala vždy, ale teď se ještě chopila moderního trendu rozšířeného v soukromé sféře. Stejně jako se stalo obvyklým, že si člověk sám vyplňuje a tiskne letenky nebo ubytovací formuláře, což ještě před pár lety dělal člověk u přepážky či na recepci hotelu, o něco podobného se při vyplňování formulářů snaží i úředníci.

Však co by se dotazovali a sami vyplňovali automaticky údaje, které už mají k dispozici? Radši to nechávají na občanech a firmách. „Vylepšené“ je to ovšem tím, že zatímco v soukromé sféře bují digitalizace a hodně věcí lze udělat po internetu, ve státní správě to tak docela nefunguje.

Moc obcí, málo úředníků

Proč? Jednoduše chybí motivace. Pokud nějaký úředník zautomatizuje část své práce, digitalizuje ji a třeba tím nějakou práci i ušetří, nemá jí pak často míň, ani nedostane odměnu. Pár úředníků je propuštěno a ti ostatní zůstanou na svém nebo budou mít práce víc.

Nehledě na to, že člověk dobře schopný zdigitalizovat nějakou úřední agentu většinou najde lépe placené zaměstnání v soukromé sféře. 

Snění o digitalizaci tak nepomůže. A už vůbec v boji proti byrokracii a ke zjednodušení jednání s úřady nepomůže plošně škrtnout úředníkům část platů. Zejména pokud se nezmění zákony a předpisy, které určují, co všechno musí státní správa dělat. Vše se tím jen zhorší.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Pokud lze ovšem někde skutečně „škrtnout“ úředníky a zmenšit snadno jejich počet, jsou to úředníci v obcích. V Česku je obrovský počet obcí, a to včetně obecních úřadů, které vykonávají část povinností státní správy. Průměrná obec má u nás necelých 1500 obyvatel, v Evropské unii je však průměr přes 24 tisíc obyvatel.

I malé obce ovšem musí vykonávat spoustu úředních činností. Celkově tak obecní a krajské úřady zaměstnávají zhruba 80 tisíc úředníků. Navíc část úřední práce vykonávají zvolení politici. Přitom zejména na menších úřadech nelze využít specializovaných úředníků, což znamená, že vyřizování úředních věcí je tam pomalejší a méně efektivní.

Je třeba překonat zažitou představu, že rozhodování na místě v desítkách či stovkách malých úřadů je efektivnější.

Zase už je pozdě

Můžeme tedy vůbec odpovědět na otázku, kdy v Česku nastane, trochu nadneseně řečeno, konec byrokracie? Až se zmenší počet úředníky vykonávaných činností, úředníků bude méně a budou lépe placeni. Až se jim vyplatí elektronizace a stanou se skutečnými služebníky ostatních občanů, jak to má být. A také až bude snížen počet obcí nebo se zkoncentrují jejich úřední činnosti do větších celků.

To vše ale znamená rozsáhlou reformu státní správy. A pokud chceme navíc zmenšit počet obcí, tak i samosprávy. A současně investice do lidí a třeba i do počítačových systémů.

Zda je k tomu někdo připraven, to ale není jasné. Taková změna totiž trvá léta a vláda by s ní musela začít na počátku svého volebního období. Většina předchozích vlád něco takového nestihla a současný kabinet s tím vlastně ani nezačal.

A pak je tu další problém. Je třeba překonat zažitou představu, že rozhodování na místě v desítkách či stovkách malých úřadů je efektivnější než centralizovaná a elektronizovaná státní správa. Jenže když požehnání v místních úřednících – protože disponují neocenitelnou lokální znalostí – vidí i prezident Petr Pavel, tak se patrně omezení byrokracie v Česku nedočkáme nikdy.

Finmag.cz

Kam dál? Marek Hudema na Finmagu:

• Nejdřív Čína a Rusko a teď tohle. Proč se Česko snaží zbavit závislosti na EU
• Marná snaha Fialovy vlády. Zvlčelou byrokracii jen pár škrtů nezkrotí
• Hausnumera na druhou. Schodky i škrty vlády vycházejí z nereálných odhadů
• Pomohli jsme, tak plaťte! Stanjura hájí zdanění firem argumentačním faulem
• Zakázat inflaci zákonem? Plán ekonoma Havránka není tak bláznivý, jak se zdá

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag