Marná snaha Fialovy vlády. Zvlčelou byrokracii jen pár škrtů nezkrotí

Tak například Hospodářská komora, tedy největší sdružení podnikatelů v Česku, nově schválený antibyrokratický balíček sice vítá, ale zdá se jí málo ambiciózní, A kritizují ho i někteří ekonomové.

Problém je totiž v tom, že podstatné snižování byrokratické zátěže nelze provést bez omezení agend státu. A bez elektronizace a racionalizace státní správy.

Zatím ale není jasné, zda se tak vůbec stane. Teď mají jednotliví členové kabinetu za úkol do konce října připravit návrh řešení pro jednotlivá opatření z nového balíčku.

Jen 21 základních podnikatelských zákonů ukládá podnikatelům více než 1700 povinností. Což spolkne spoustu hodin.

Kde je zakopán byrokrat?

Na to, že u nás není podnikatelské prostředí zrovna luxusní, přitom nepoukazují jen samotní podnikatelé, kterým přílišná byrokratická zátěž požírá čas, peníze i nervy. Mezi lety 2017 a 2021 vytvářel například think-tank Liberální institut ve spolupráci se slovenským Institutem pro ekonomická a sociální studia (INESS) takzvaný Index byrokracie.

Šlo v podstatě o to, že byl vytvořen modelový podnik se čtyřmi zaměstnanci a měřilo se, kolik hodin práce za rok jeho šéf či zaměstnanci musí věnovat splnění všech byrokratických požadavků. V roce 2017 to bylo 247 hodin, pak zátěž klesala. V posledním sledovaném roce, tedy roce 2021, ale zase vzrostla a celkově to bylo už 272 hodin.

Když se to přepočte na pracovní dny, byrokratickým povinnostem každá firma věnovala 34 dní, tedy téměř dva měsíce práce. Z toho 46 hodin zabralo jen vykazování pracovní doby, 51 hodin řešení daní a 57 hodin snahy vyhovět požadavkům předpisů o nakládání s odpady.

Podle části podnikatelů navíc i za téhle situace byrokratická zátěž dokonce roste. Zda to tak je jen v posledních letech, není jasné, nicméně negativní trend je zřejmý. Stačí se podívat na pár údajů. Už zmíněná Hospodářská komora uvádí, že jen 21 základních podnikatelských zákonů ukládá podnikatelům více než 1700 povinností. Což opět spolkne spoustu hodin.

Dobře na tom nejsme ani v mezinárodním srovnání. Když se podíváme na index Světové banky Doing business, který ukazuje obtížnost podnikání v dané zemi, v roce 2020 (banka ho bohužel pro silnou kritiku přestala dělat) jsme byli na 41. místě ze 190 sledovaných zemí. Za hlavní problémy pro podnikání v Česku přitom označila pomalé soudy i nutnou administrativu.

Není to špatné, ale stále to není ono. Dalo by se to shrnout slovy: hurá, něco se děje, ale je to příliš málo a příliš pozdě.

Velkohubé sliby

Vláda na to musí reagovat. Zvláště tato, která se představuje jako probyznysová. Sice se skládá z pěti různých koaličních stran, ale všechny mají formálně antibyrokratický étos a minimálně ODS a Piráti to zřejmě s omezením byrokracie myslí skutečně vážně.

Y Soft

Muchna: Českému státu chybí odvaha i vize, dělá všechno a přitom nic

Odešel ze školy, aby se plně vrhl na podnikání. Václav Muchna, zakladatel a CEO softwarové a hardwarové společnosti Y Soft, se pro Finmag.cz rozpovídal o nedostatku vizí v české politice i o tom, co je špatně na digitalizaci. A co odhalila o českém státě pandemie.

Ostatně, programové prohlášení vlády se to větami o potlačování byrokracie a usnadněním života všem, kdo s ní přijdou do styku, jen hemží. Kabinet například slíbil, že bude „pokračovat ve snižování byrokratické zátěže firem i živnostníků“, že „sníží byrokratickou zátěž zemědělců a odkloní se od represe směrem k poradenství“, že „zjednoduší dotační programy pro malé a střední podniky“, zavede „chytré řízení státu“ a také to, že „proseká byrokratickou džungli“.

Abychom byli fér, vládě nutno přiznat, že se snaží. Už loni přijala první antibyrokratický balíček, který rušil administrativu kolem rozvrhu čerpání dovolené, hlášení o ukončení pracovní neschopnosti, které firma posílá na Českou správu sociálního zabezpečení i v případě, že mezitím zaměstnanec na neschopence přestal pro podnik pracovat, některé revize elektrických spotřebičů či povinné opakované lékařské prohlídky zaměstnanců.

Tento měsíc pak přišla s druhým antibyrokratickým balíčkem, kde se počítá například se zvýšením limitů pro povinné ověření účetní závěrky auditorem ve firmách či zvýšením limitu pro bagatelní spory, což by mělo pomoci zejména malým podnikatelům. Zruší se i potravinářské průkazy a lékařské prohlídky při nástupu do práce u některých povolání, kde tato povinnost zůstala, a sjednotí výklad pravidel (a snad tedy i zjednoduší podmínky) pro sezónní výrobu domácích marmelád a sirupů.

Není to špatné, ale stále to není přesně ono, upozorňuje i sama Hospodářská komora. Dalo by se to shrnout slovy: hurá, něco se děje, ale je to příliš málo a příliš pozdě.

Může se na to jít i z opačné strany: stát by si určil, co vlastně chce dělat, a zbytek věcí zkrátka postupně škrtal. Pomohlo by to...

Boj s byrokracií po česku

Hospodářská komora v reakci na druhý antibyrokratický balíček uvádí, že byrokratická zátěž podnikatelů stále roste; jeden balíček za rok se podle ní zdaleka nevyrovná vysokému počtu povinností, které zákon podnikatelům naopak nově ukládá. A přichází stále nové a nové.

Konkrétně třeba po schválení vládního úsporného balíčku budou muset zaměstnavatelé evidovat a hlásit úřadům všechny dohody o provedení práce uzavřené se zaměstnanci. Zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů pak přinese firmám povinnost vykazovat, zdaňovat a zpojistňovat hodnotu plnění poskytnutého zaměstnancům a zesložití se v některých případech i výpočet daní.

Například u nikotinových náhrad přibude vykazování a placení spotřební daně, u DPH budou některé potraviny a nápoje zařazeny nově do různých pásem DPH. A totální zmatek – už hojně mediálně propraný – pak nastává u nápojů v restauracích.

Není tak divu, že podle nového šéfa Hospodářská komory Zdeňka Zajíčka by vláda měla být v rušení byrokracie ambicióznější. A hlavně nejprve analyzovat současné podnikatelské povinnosti, jednotlivé zákony a vůbec právní systém, a až na základě toho teprve jednat.

Podobně to navíc vidí i ekonomové. A to včetně těch, kteří radí vládě. Podle nich se na to může jít i z opačné strany: stát by si určil, co vlastně chce dělat, a zbytek věcí zkrátka postupně škrtal. Pomohlo by to i podnikatelům a přineslo by to mnohem větší úlevu než současné antibyrokratické balíčky.

A o tom to celé je. Zrušení pár povinností je sice pěkná věc, ale celkově při desítkách a stovkách často otravných, nepotřebných a nesmyslných byrokratických úkonů to nepomůže.

Je potřeba zvýšit platy, hodnotit úředníky podle výkonu, snížit jejich počet a tím pádem také objem toho, co dělají.

Řešení? Štíhlý (a štědrý) stát

Ani to ale samozřejmě nestačí. Je také třeba, aby státní správa i samospráva fungovala a hlavně aby pracovala rychle a efektivně. Znamená to zajistit dvě věci.

Zaprvé: koordinaci mezi jednotlivými úřady a skutečnou elektronizaci státní správy. Ne nadarmo tohle rezonuje i mezi podnikateli, kteří si přejí snadno a rychle elektronicky vyřizovat potřebné záležitosti s úřady. Za druhé: že musíme mít efektivní a vzdělané úředníky, kteří dokážou právě takové fungování státní správy pro politiky vymyslet, zařídit a nakonec i administrovat.

Současná situace však vypadá často tak, že ve vedení úřadů sedí lidé, kteří nezvládají ani základní analýzu čehokoliv. A už vůbec se nenamáhají přemýšlet o efektivitě svého úřadu a svých podřízených.

Jenže ouvej. K získání kvalitních úředníků a administrátorů zcela jistě nepomohou plánované plošné úspory na platech státních zaměstnanců. Minimálně ne bez toho, aby se nějak výrazně zmenšilo, co stát dělá a co po občanech vyžaduje.

Naopak, je potřeba zvýšit platy, hodnotit úředníky podle výkonu, snížit jejich počet a tím pádem také objem toho, co dělají. A tedy i objem toho, co jim jsou podnikatelé povinni dokládat a vykazovat.

Dobrým začátkem by například mohlo být, že pokud úřady do určité lhůty neodpoví na danou žádost či nevydají příslušné povolení, má se za to, že žádost je schválena a povolení vydáno. Ušetřilo by to kupu práce úředníkům i podnikatelům.

Finmag.cz

Kam dál? Marek Hudema na Finmagu:

• Hausnumera na druhou. Schodky i škrty vlády vycházejí z nereálných odhadů
• Pomohli jsme, tak plaťte! Stanjura hájí zdanění firem argumentačním faulem
• Zakázat inflaci zákonem? Plán ekonoma Havránka není tak bláznivý, jak se zdá
• Zelená ropa a cigarety pro matky. Jak firmy „bělí“ svou pověst
• Vracet knížky jako flašky od piva. Sázka na změnu Knihobotu vyšla

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag