Byznys na hraně. Evropa chce svázat zakázkovou ekonomiku novými pravidly

Gig economy, to jsou typicky firmy nabízející své služby přes aplikaci či on-line platformu, díky které propojují zákazníky s kontraktory za účelem jednorázové, krátkodobé a on-demand služby s vysokou mírou časové a pracovní flexibility. I proto není například zcela legislativně jasné, zda má být člověk pracující pro takové firmy jejich regulérním zaměstnancem, či nikoli.

Variant a způsobů, jak dnes tyto digitální platformy služby poskytují, je mnoho, navíc se vzájemně prolínají. Jsou to buď klasičtí zprostředkovatelé, kteří na své platformě umožní pouze propojení poptávky a nabídky po službách. V takovém případě tyto firmy samy v zásadě žádné zásadní služby neposkytují, ale slouží jen jako prostor pro vyhledání obchodní příležitosti, popřípadě přímo pro uzavření obchodu. To vše za určitou provizi či poplatek za inzerát.

Existuje však i neustále se rozšiřující počet subjektů, které se více či méně zapojují přímo do transakce mezi stranou poptávky a nabídky. Potom už nefungují jen jako místo pro uzavření obchodu, ale také samy v určité míře tento obchod realizují nebo pomáhají realizovat. S realizací obchodu jako takového jim pomáhají jejich pracovníci a dále také automatizované systémy.

Těmito pracovníky jsou v drtivé většině případů sebezaměstnaní lidé, většinou jako OSVČ. Nemá smysl zastírat, že určitou část mohou tvořit i osoby v šedé zóně ekonomiky. Pouze malé procento těchto pracovníků pracuje jako regulérní zaměstnanci. A právě jejich postavení a pracovní podmínky se stávají v poslední době hojně diskutovaným tématem.

Tito pracovníci nejsou zaměstnáni na základě pracovní smlouvy či podobného vztahu, regulovaného pracovněprávními předpisy, a nechrání je tak pracovněprávní legislativa. Benefitem sebezaměstnání je pak především časová flexibilita, možnost výběru obchodů, kterých se chce člověk účastnit, a možnost spolupracovat s více platformami současně. Často se jedná o druhý zdroj příjmu do rodinného rozpočtu nebo krátkodobý přivýdělek v době studií.

Velká většina aktuálních vztahů mezi pracovníkem a digitální platformou tři kritéria bez potíží naplní a jejich relativně volná spolupráce se může změnit.

Evropská pravidla pro gig economy

Většina průzkumů pak ale uvádí, že sebezaměstnaní pracovníci mají horší pracovní podmínky a podmínky odměňování než klasičtí zaměstnanci. Je to dáno i tím, že v praxi je část jejich práce řízena automatizovanými systémy, dnes už částečně i za pomoci umělé inteligence a algoritmů. To podstatně ovlivňuje i možnost pracovníka rozhodovat o svém úkolu, odměně a času splnění.

Ambici poskytnout právní rámec pro tyto pracovníky má Evropská unie, která intenzivně diskutuje návrh nové regulace pro pracovníky digitálních platforem. Aktuální návrh nové směrnice stanovuje sedm kritérií pro posouzení vztahu. Pokud tento vztah splňuje alespoň tři kritéria, pak se považuje digitální platforma za zaměstnavatele a její pracovník za zaměstnance.

Shutterstock

Zaměstnanec, nebo podnikatel? Sdílené platformy dostaly tvrdou ránu

Řeší to celý svět, respektive minimálně ta část, kam vstoupily platformy jako Uber, Lyft či AirBnB. Jsou lidé vydělávající na těchto službách jejich zaměstnanci, nebo samostatní podnikatelé? V Kalifornii se v tomto boji otevřela nová bojová linie. Ale za jakou cenu. Matěj Schneider analyzuje pro Finmag.cz stav zakázkové ekonomiky v USA.

Konkrétně jsou kritérii situace, kdy platforma:

• určuje výši odměny nebo stanoví její horní hranici,
• stanoví zvláštní závazná pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce,
• dohlíží na výkon práce elektronickými prostředky,
• omezuje svobodu zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti,
• omezuje možnost přijmout či odmítnout úkoly,
• stanoví restrikce pro využití subdodavatele či náhradníků,
• nedává možnost budovat klientskou základnu nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.

Z výše uvedeného a současné praxe je přitom patrné, že velká většina aktuálních vztahů mezi pracovníkem a digitální platformou tři kritéria bez potíží naplní a jejich relativně volná spolupráce a vzájemné postavení se pak může změnit na vztah zaměstnanecký se všemi důsledky z toho vyplývajícími. A právě toto může být kamenem úrazu nové úpravy, která v zásadě může „vnutit“ oběma stranám typ vztahu, který ani jedna nepožaduje.

Nový návrh také reguluje rozhodovací pravomoci automatizovaných systémů a umožňuje mimo jiné zvrátit některá automatizovaná rozhodnutí.

Změna jistá

Pracovníci, kteří z jakýchkoliv důvodů nepreferují zaměstnanecký vztah, tak budou touto úpravou zasaženi nejvíce. Na druhou stranu, omezení určité volnosti spolupráce je kompenzováno stabilnějším postavením a určitými zákonnými garancemi.

Z toho důvodu doporučujeme těmto platformám pečlivě sledovat tuto novou legislativu a připravit svůj byznys model i formální dokumenty na tuto novou výzvu.

Nový návrh také reguluje rozhodovací pravomoci automatizovaných systémů a umožňuje mimo jiné zvrátit některá automatizovaná rozhodnutí. Je zapotřebí dodat, že jsou diskutovány i jiné návrhy, které předpokládají, že každý pracovník je přímo zaměstnancem a je na digitální platformě toto vyvrátit.

Co se týká algoritmických systémů, tam v zásadě panuje shoda, že by mělo dojít k jejich regulaci. Je zřejmé, že bude zasažena i oblast ochrany osobních údajů pracovníků, zpracovávaných automatizovanými systémy a dojde ke zpřísnění podmínek, jakým způsobem, kdy a z jakého důvodu tato data zpracovávat.

Legislativní proces v rámci diskuse mezi orgány EU pokračuje a není možné s jistotou říci, jaký bude finální návrh. Je možné ale počítat s tím, že k určité regulaci a zpřísnění podmínek dojde a tato nová úprava změní postavení většiny platforem, které prostřednictvím různých forem angažmá poskytují služby svým klientům.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• První barefooty vyrobil na koleně. Dnes Ahinsa Shoes dodává boty i do USA
• Nemocenské pojištění očima expertů. Naštve nový vládní plán úplně všechny?
• Dělat tuctové věci je už nebavilo. Výrobci odvážných oken těží ze změny
• Vinař Fabig otevřeně o kolapsu i byznysu: Tělo mě vypnulo, ale buduju dál
• Světový úspěch českého startupu. Průhledné střechy Nebesys získaly zlato

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag