Byrokratická čistka očima expertů. Co skutečně uleví českým podnikatelům?

Michal Šalomoun

ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády

Souhlasíte s názorem?

-

+2

+

Antibyrokratický balíček II má za cíl podobně jako ten první zjednodušit život podnikatelům, živnostníkům i občanům. Uleví jim od některých nadbytečných a zatěžujících opatření. Oba balíčky odrážejí náš závazek v programovém prohlášení vlády „zrušit, co je v českém právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl: povinnosti, razítka i samotné zákony“.

Druhý balíček zahrnuje třeba zvýšení limitů pro povinný audit ve firmách, pro bagatelní spory, částečné zrušení přísedících u soudů (ponecháni by mohli být například u závažné trestné činnosti), zrušení potravinářských průkazů, vstupních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, zavedení možnosti online žádosti na všechny typy důchodů, digitalizování komunikace zaměstnavatele s orgány sociální správy (včetně písemností k dávkám nemocenského pojištění) či přípravu metodiky pro krajské hygienické stanice, která sjednotí výklad pravidel pro sezónní produkci marmelád, sirupů a dalších výrobků v domácím prostředí.

Navazujeme na první balíček, kdy jsme tak vybrali dvacítku věcí, z nichž některé už platí. Třeba se zrušily povinné periodické lékařské prohlídky pro nerizikové profese, zvýšila se hranice obratu pro povinné placení DPH a pro nárok na paušální daň na dva miliony Kč, snížily se pokuty u kontrolního hlášení pro menší plátce (z deseti, 30 a 50 tisíc korun na pět, 15 a 25 tisíc korun) a tak dále.

Počítáme s tím, že až se nám sejdou další podněty, tak je vyhodnotíme a ve spolupráci s ministerstvy se je pokusíme reflektovat v dalším antibyrokratickém balíčku.

Alena Schillerová

předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, bývalá ministryně financí

Souhlasíte s názorem?

-

-26

+

Tím, co podnikatele a živnostníky momentálně nejvíce trápí, je zvyšování daní, nedostatek zaměstnanců, drahé úvěrování a obavy z ekonomického vývoje. Mnoho podnikatelů, zejména v automotive průmyslu, očekává v příštím kvartálu snížení tempa růstu výroby. Dobře vědí, že přiškrcená ekonomika a pokles reálných mezd se záhy promítnou do dalšího poklesu jejich tržeb. Proto by se stát měl místo zvyšování daní zaměřit na zabezpečení výběru těch stávajících, což je velmi slabé místo současného ministerstva financí. To se bohužel musí řídit nesmyslnou ideologií svého šéfa, že boj s daňovými úniky a podvody znamená šikanu podnikatelů. Právě proto je letošní výběr daní po očištění od inflace nejslabší od krizového roku 2009.

Zdeněk Zajíček

prezident Hospodářské komory ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+15

+

Zaprvé chci ocenit snahu vlády o snižování byrokratické zátěže podnikatelů, která je i v dnešní digitální éře přebujelá. Zmíněné zvýšení limitů pro DPH jednoznačně kvitujeme, toto opatření koneckonců Hospodářská komora aktivně sama iniciovala. Česká republika práh pro plátcovství DPH nezměnila od svého vstupu do EU v roce 2004, čímž se nezohlednil mzdový ani cenový vývoj.

U druhého antibyrokratického balíčku bychom rádi, aby byl víc ambiciózní a zavedl například celkové zjednodušení daňového systému. V současné době existuje spousta slev a odpočtů, které si může zaměstnanec uplatnit. To všechno musí zaměstnavateli dokládat a náklady na tuto administrativu zůstávají na straně zaměstnavatele. Příkladem je roční zúčtování daně a uplatnění různých hypoték, úvěrů, darů a podobně.

Hospodářská komora navrhuje také zjednodušit komunikaci zaměstnavatelů s úřady a dalšími institucemi, kdy nástup či ukončení pracovního vztahu zaměstnance firmy hlásí paralelně na několik míst – ČSSZ, zdravotní pojišťovna, u cizinců i na úřady práce. Zaměstnavatelé by přivítali, kdyby mohli tyto informace či jejich změny hlásit v jednotném formátu v pravidelném rytmu bez zbytečných ad hoc hlášení, a to na jedno místo, odkud by je pak získávaly příslušné orgány. Má to souvislost i s reformou správy daně z příjmů ze závislé činnosti.

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+15

+

AMSP ČR dlouhodobě prosazuje snížení byrokratické zátěže v podnikání. Podnikatelé by velmi ocenili, kdyby stát v rámci debyrokratizace přistoupil k některým opatřením z Desatera AMSP: (10 prioritních témat pro OSVČ a MSP), například:

1. Pokud se stát v určitém termínu nevyjádří, znamená to souhlas s žádostí či navrženým postupem. Jde o princip legitimního očekávání, že informace, rozhodnutí či pokyny státních úřadů jsou kompetentní a závazné.
2. Princip priority vytěžení dat už poskytnutých firmou státu – nežádat firmy o jiný formát či strukturu už jednou poskytnutých dat.
3. One in – one/two out – princip: Když konkrétní resort navrhne novou povinnost, měl by jednu až dvě starší zrušit.

Z minulých snah vlády lze ocenit zvýšení limitu plátcovství na DPH, po kterém segment MSP a OSVČ dlouhodobě volal. To považujeme dosud za jediný hmatatelný a praktický posun ve snížení byrokracie v posledních letech. Vše ostatní vnímáme pouze jako kosmetické změny nebo dokonce jen prázdné fráze a floskule. Naopak, administrativní zátěž pro podnikatele bude spíš narůstat (evidence DPP, ESG reporting a tak dále).

Co se týče EET, z mého pohledu bylo chybou už jeho „vypnutí“ v době covidové krize. Když se stát k tomuto kroku odhodlal, měl na něm trvat. Pak logický vývoj nutně musel směřovat k úplnému zrušení, byť důvody byly převážně politické.

Dominik Stroukal

ekonom, Metropolitní univerzita Praha, člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-

+15

+

Principem antibyrokratického balíčku není hledat několik velkých opatření, která zredukují naši byrokracii, ani ideologických kroků jako je rušení EET, ale spíš se podívat na desítky zdánlivých drobností, které ale významně bolí konkrétní lidi a firmy. Drobností, u kterých se plácáte do čela. Typicky jde o koncesionářské poplatky v průmyslu.

I tak se v něm ale objevily velké věci, jako třeba zjednodušení archivace, které českým firmám zabírá obrovské množství času a nereflektuje vývoj digitálních technologií za poslední desítky let. Anebo elektronizace žádostí o dávky. Jsou to přesně ty věci, u kterých si říkáte, jak je možné, že už to dávno není.

Pro stát je to důležité, protože i kdyby většina věcí fungovala hladce, ta jedna, která ne, dokáže zkazit celý zážitek. Bojují s tím letecké společnosti, které udělají zázraky, aby vás dopravily přes půl planety, ale do hlavy se lidem zaryje, že museli na konci čekat dlouho na kufr, který byl poničený anebo nedejbože ztracený.

Je dobře, že do toho vláda jde, ale nečekejme zázraky. Až se bude počítat v budoucnu index byrokracie, o moc lepšího výsledku nedosáhneme. Mělo by se ale stále míň stávat, že si při styku se státem budeme plácat rukou do čela. A tam máme prostoru ještě na dalších sto antibyrokratických balíčků, bez ohledu na to, kdo je a bude u moci.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+23

+

Druhý antibyrokratický balíček odstraňuje řadu věcí, které skutečně ekonomiku zatěžují, aniž by měly výraznější pozitivní efekt. Třeba vstupní lékařské prohlídky nebo potravinářské průkazy. Také ruší koncesionářské poplatky při průmyslovém využití televizní obrazovky; je vskutku absurdní, že má podnik platit koncesionářský poplatek, pokud na dané televizi sleduje pouze a výhradně vlastní výrobu, natočenou vlastní kamerou, třeba za účelem odstranění potenciálních chyb ve výrobním procesu.

Takže celkově lze balíček vítat. Ovšem ne bezvýhradně. Jestliže součástí prvního antibyrokratického balíčku bylo třeba i zrušení EET, fajn. Stát ulevil podnikatelům. Jenže tím také připravil veřejné finance o deset až dvacet miliard ročně. I to je stále fajn. Pokud… Pokud stát nebude ušlé daňové inkaso dohánět zase někde jinde. Zrušení EET je fajn jen tehdy, jestliže není „kompenzováno“ jinou zátěží OSVČ, živnostníka či podnikatele. Jenže stát takto OSVČ zatížit hodlá, vždyť  v rámci konsolidačního balíčku navrhuje zvýšit odvody OSVČ a zvýšit řadu daní, kterým čelí právě i OSVČ.

K čemu je antibyrokratický balíček, když jen jednu zátěž nahrazuje jinou? 

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Souhlasíte s názorem?

-

+11

+

Obecně se dá říct, že čím míň regulace, tím víc prostoru pro tvůrčí lidi a podnikání vůbec. Vláda by se měla zaměřit především na pronikavé zvýšení efektivity výkonu státní správy. To znamená, že by především měla provést vyhodnocení agend státních úřadů ve smyslu jejich efektivity a potřebnosti pro občany.

Naše státní správa je dramaticky přebujelá, neefektivní a drahá a zaměstnává zcela jistě desítky až nižší stovky tisíc nepotřebných úředníků. Statistiky o četnosti využití těchto agend občany jsou k dispozici.

Jako optimální bych viděl tyto kroky:

• Vyhodnocení potřebnosti příslušné agendy na základě četnosti jejího využívání občany
• Nevyužívané agendy neprodleně zrušit spolu s na ně navázanými úřednickými místy
• Agendy využívané naopak maximálně zjednodušit a digitalizovat tak, aby byly přístupné kdekoli, kde je připojení k internetu
• Pokud bude mít příslušný úřad významné procento zrušených agend, uvažovat o zrušení celého úřadu a převodu zbylých agend pod efektivnější úřady
• Optimalizovat předávání dat mezi agendami. Pokud už například někde ve státní správě existuji verifikované osobní údaje občanů, není žádný důvod žádat je po nich znovu