Papír má budoucnost, umožňuje digitální detox, říká zakladatelka netradičního papírnictví

„Pocházeli jsme z různých oborů a šli za společným cílem. Podnikat jsme se učili za pochodu, třeba jaké předpisy je třeba dodržovat a co všechno je třeba na úřadech vyřídit a zařídit,“ říká Havrdová. Přesto dnes, po čtrnácti letech existence, Papelote zaměstnává okolo dvacítky lidí. A plánuje další rozvoj.

Nebylo to ale jednoduché, rozvoj firmy zabrzdil ani ne tak covid, jako spíš válka na Ukrajině. A přišla i těžká rozhodnutí, která například ukázala, že ne vždy je na první pohled lákavé prodejní místo pro podnikatele požehnáním.

„Firmu bylo třeba zmenšit a změnit,“ vysvětluje Havrdová, která má teď s papírem další plány. Mimo jiné proto, že věří, že právě papírové bloky, kalendáře a organizéry pomáhají lidem být i v dnešní digitální době kreativnější a soustředěnější.

Řada potřeb, které dřív naplňovali lidé papírem, nyní nahradily on-line nástroje. Nebude jednou papír definitivně překonán počítači, diáře a poznámkové bloky nahrazeny mobily a chytrými asistenty?

Nemyslím si to a mám to potvrzeno z našich uživatelských průzkumů. Nechceme vést boj papír versus počítač, věříme v kompatibilitu. Z průzkumů víme, že některé činnosti člověk provádí spíš elektronicky, a některé spíše na papíře. Navíc papír umožňuje odpojit se od neustálých zpráv z elektronického světa a soustředit se a zregenerovat.

Všichni víme, jak je to těžké. V práci sedíme u počítače, doma si pouštíme filmy u počítače, a kdybychom si všechny myšlenky psali do počítače, tak se od toho neodtrhneme. Neumíme ještě popsat dopady, které to na nás má, ale zároveň už leckdo tuší, že to je v něčem destruktivní.

Denisa Havrdová

Se souhlasem Denisy Havrdové

Spoluzakladatelka a ředitelka české papírenské značky Papelote, která získala řadu českých i mezinárodních ocenění. Od počátku vzniku Papelote se věnuje také tématu udržitelnosti a etiky v byznysu. Vystudovala Informační vědu a knihovnictví, pracovala mimo jiné jako fundraiserka pro Maltézskou pomoc a jako PR manažerka pro organizaci Slunečnice.

Odpojení od elektronického světa s papírem má blahodárné účinky. Zároveň ze všech výzkumů, které máme k dispozici, vyplývá, že když člověk drží tužku v ruce, přemýšlí a píše, jeho mozek funguje jinak a mnohem kreativněji. O budoucnost papíru se nebojím.

Vy ale sázíte hlavně na dražší produkty. Proč si ale mají zákazníci kupovat zrovna vaše zboží, když jim může stačit obyčejný blok za pár korun?

Na začátku jsme si předsevzali představit v Česku papír jinak. V roce 2009 byl papírenský trh plný nevkusných přezdobených produktů s obrázky nevalné kvality. My jsme představili velmi minimalistický čistý design a zároveň jsme českým zákazníkům ukázali kvalitní materiály.

Zákazníci o to měli zájem, protože produkty Papelote byly zcela jiné, než byla tehdy standardní nabídka. Cena byla od začátku vyšší, ale zákazník věděl, že si kupuje jedinečný design, ekologicky šetrné materiály a lokálně vyrobené produkty.

Na udržitelnost se soustředíte už od založení Papelote. Jak se vám to daří skloubit s podnikáním, respektive s tím, aby firma byla zisková?

Není to jednoduché. Za prvé jsme na sebe přísní, pokud jde o výběr toho, s jakými materiály pracujeme a jak. Snažíme se o co nejekologičtější cestu, hledání udržitelného materiálu citlivého k přírodě. Průmyslová výroba papíru je totiž složitý proces, který – pokud není perfektně vymyšlený a dotažený –, dokáže nadělat v přírodě pěknou paseku. Za druhé se snažíme sami o hospodárnost, což je samo o sobě velká výzva.

Co znamená Papelote. Nahlédněte do smýšlení moderního papírnictví

Papelote

Papelote

Další obrázky v galerii (11)

Například už když navrhujeme výrobu nějakého produktu, zvažujeme, jaký formát papíru je nejhospodárnější. Papíry se totiž dodávají v různě velkých arších, a když firma použije to nejlevnější v nevhodném formátu, vznikne spousta odpadu, který pak nemá další využití. Také se snažíme nevyrábět zbytečné produkty. Jsme v tom nároční i na zákazníky, kterých se opravdu ptáme, pro koho má výrobek být, a snažíme se je vést k tomu, aby si ověřili, zda jejich zákazník či obdarovaný opravdu bude takový produkt chtít a bude ho využívat.

Máme navíc řadu interních zásad, kterých se držíme. Typu neobchodovat s agresorem, myšleno teď s Ruskem po jeho invazi na Ukrajinu, nemít dodavatele, který využívají dětskou práci a ničí přírodu a tak dále...

Jak jste se vůbec dostali k založení papírnictví? Pokud vím, vaše původní profese to není.

Původní nápad přišel od mojí kamarádky Kateřiny Šachové, která studovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a hledala po ukončení školy šanci, jak uvést to, co se naučila, v praktický život. Pohrávala si s myšlenkou udržitelné papírenské značky, kterou znala ze zahraničí, a na tohle téma také na škole vypracovala svoji diplomovou práci. V ní objevovala zapomenutou krásu papíru a dostala za ni i studentskou cenu Exit Design. Oslovila mně, jestli bych do toho nechtěla jít s ní a uvést Papelote v život. Zároveň do toho vstoupil i její muž, fotograf Filip Šach, který pro Papelote od začátku také fotografoval.

Petr Toman

Oprášil zapomenuté řemeslo. Vývěsní štít je vaše vizitka, říká písmomalíř

Rozhodl se obnovit písmomalířské řemeslo a změnit tak podobu českých ulic. Daniel Plavecký maluje cedule a nápisy na kavárny, hospody a knihkupectví, protože věří, že estetika veřejného prostoru každého z nás silně ovlivňuje. Mimo jiné říká, že kdyby zmizely nápisy „krach cen“, lidé by měli hezčí den. „A třeba by pak i ve volbách volili trochu jinak,“ říká v rozhovoru pro projekt Doklidu.

Nyní je to tak, že Filip se asi před šesti lety osamostatnil a je na volné noze a Kateřina si před rokem vzala sabbatical, tedy volno, přestávku, takže se firmou nezabývá. Na druhou stranu jsme přibrali nového společníka, bývalého spolumajitele a ředitele softwarové firmy Etnetera Martina Černohorského, se kterým se snažíme Papelote dále rozvíjet.

A změnili jste také prodejní místo, že? Papelote prý málem položilo, že jste vyhráli konkurs na prodejnu na pražském letišti...

Po roce trvání firmy jsme otevřeli prodejnu v centru Prahy ve Vojtěšské ulici v Praze a tam jsme vydrželi až do covidu. Mezitím se objevila možnost mít obchod na letišti. Letiště Praha tehdy oznámilo, že chce změnit koncept ruzyňského letiště. Změnit tamní obchody a prezentovat tam zajímavé české značky. Líbili jsme se jim, a tak nás přímo oslovili a my jsme se nechali unést lákavou představou, že budeme součástí této proměny.

Vyhráli jsme i poměrně složité výběrové řízení, ale nakonec jsme to odmítli. Bylo tam spousta speciálních podmínek týkajících se například bezpečnostních prověrek zaměstnanců, nutnost mít otevřeno 16 hodin denně a také cena za pronájem nebyla malá, takže to nakonec nevycházelo ekonomicky moc přínosně. Pak přišel covid, nelétalo se a my jsme byli rádi, že to tak dopadlo. Vlastně si myslím, že by to pro Papelote bylo zničující, i kdyby nebyl covid.

Letiště tedy padlo. Vy jste ale přesunuli i svou původní prodejnu v centru Prahy. Proč?

Tým Papelote se musel zmenšit. I proto jsme opustili onu původní prodejnu, která už ale byla ve všech turistických průvodcích. Dneska jsme na Letné, kde máme se spřátelenou značkou Fresh Labels společné zázemí. Mysleli jsme si, že tam budeme prodávat více místním. Stejně tam ale za námi přišla i naše tradiční turistická klientela. Je to zřejmě tím, že papírové věci v našem pojetí jsou vlastně takové drobné dárky. Navíc mají malý objem, turisté je snadno umístí do svých zavazadel a dovezou domů.

To zmenšení bylo kvůli covidu a tehdejšímu uzavření prodejen?

Covidové roky pro nás byly složité, nicméně i tehdy se nám dařilo růst. Velmi těžký byl pro nás ale předloňský rok, kdy přišla válka na Ukrajině a my měli velký propad v tržbách. Myslím, že to souviselo s klientelou, kterou máme. Tím myslím jak zákazníky, kteří nakupují na prodejně či v cizích obchodech, kde prodáváme, tak firmy, pro které vyrábíme přímo na zakázku. Jde většinou o velmi osvícené a kultivované lidi, takže v prvních měsících po ruské invazi na Ukrajinu měli úplně jiné myšlenky než nakupovat naše zboží.

Chápu to; každý, kdo mohl, posílal raději peníze na Ukrajinu. Zejména ve firemních tržbách jsme tak šli od února do června radikálně dolů.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Pak přišla energetická krize, a to byla další rána. Naše zboží není něco úplně nezbytného, nemusíte ho mít, když nemáte peníze. Tak jsme se rozhodli k restrukturalizaci: na začátku roku jsme museli poprvé v historii firmy propouštět. Zmenšili jsme tým z 23 lidí na 16 a snažili jsme se ho i proměnit. Se společníky Kateřinou Šachovou a Martinem Černohorským jsme se rozhodli Papelote otočit víc byznysově.

V jakém smyslu chcete být víc byznysoví?

Rozhodli jsme se, že rozšíříme základní univerzální sortiment, na kterém jsme pracovali víc než deset let. Nyní chceme víc naslouchat potřebám zákazníků. Příkladem může být náš zápisník v omyvatelných deskách z pratelného papíru pro milovníky gastronomie s názvem Pečená, vařená, která pomáhá naplánovat jídelníček i uchovávat své recepty. Jiným takovým produktem je Knihoblok – čtenářský deník pro 21. století, který inspiruje a přináší podněty, jak nad knihami přemýšlet a prostor pro zaznamenání myšlenek. To aby člověk i po letech věděl, s jakými knihami trávil čas.

Beany

Ve dvou budují globální firmu. Chystáme výrobu v Bangládeši a jdeme do USA, hlásí šéf Beany

Závodil na snowboardu i na kole, když si ale uvědomil, že by se tím nezabezpečil na konec kariéry, vrhnul se na podnikání. Roman Blažek teď pod značkou Beany vyrábí kola pro děti. Lehká, a přitom cenově dostupná. V plánu má vyvážet i do Spojených států či Saúdské Arábie. Přesto, že zaměstnává jen sebe, manželku a další dva lidi.

Papelote je ale známo spíš svým prodejem v maloobchodě a jako určitá specialitka. Byznys pro firmy není navenek příliš vidět. Jak velkou část vašeho obratu segment B2B představuje?

Práce pro firemní klientelu dělá padesát procent oproti obratu prodejů přímo lidem. Spolupracujeme s firmami po dobu celého roku s tím, že z naší nabídky více než 300 položek je podstatná část vyvíjená pro firemní klientelu. S firemními zákazníky – a jde kromě byznysu třeba i o neziskové organizace či pořadatele festivalů – se snažíme mluvit o tom, co vlastně potřebují. Pro koho je zboží určeno a čím je jejich společnost jedinečná. Můžeme pak naším produktem odvyprávět nějaký jejich hlubší příběh, a to nás opravdu baví.

Můžete uvést nějaký příklad?

Určitě. Moje oblíbená je třeba zakázka pro slovenského ombudsmana, kdy jsme prošli jejich slogany a rovnou jsme ten produkt potiskli heslem Sloboda myšlení je vaše právo. Nebo věci pro firmu Site One, kde jsme vycházeli z grafického návrhu od Studia Najbrt a snažili se aplikovat vizuální styl atraktivním způsobem. Nebo sborník pro pacienty s nově diagnostikovanou roztroušenou sklerózou pro farmaceutickou společnost Roche, kdy vznikl systém brožur s plánovačem. Dostalo to i PR ocenění Zlatý středník.

Firemní zakázky se dají vlastně rozdělit do dvou velkých skupin. Tou první, o které jsme teď mluvili, jsou koncepční zakázky. Vyžadují na obou stranách – u nás i u klienta –, hodně času, energie a pochopitelně i financí, protože se celý produkt vyrábí od nuly a je potřeba, aby ho bylo objednané nějaké minimální množství. Výsledek je pak ovšem jedinečný; nic stejného na světě neexistuje.

Pak jsou tu i jednodušší firemní produkty. Máme je předpřipravené v určitých komponentech a můžeme pak měnit barvu obálky, některé technologie či jen doplnit jméno firmy.

Kdo je vlastně vaše konkurence?

Nám konkurují dva druhy firem. První jsou vyloženě papírenské značky, které prodávají své produkty v obchodech zákazníkům, jako je italský Moleskine, český Bobo Blok a třeba i velmi populární Dollar. Konkurence je dost velká.

Ještě jste nemrkli na galerii? Tady máte poslední šanci

Papelote

Papelote

Další obrázky v galerii (11)

Pokud jde o výrobky na zakázku pro firmy, tak tam mohou být naší konkurencí reklamní agentury či grafická studia, která se snaží dělat něco podobného jako my. Ovšem grafická studia nemají většinou takovou zkušenost s trojrozměrnými předměty a reklamkám zase chybí specializace, protože navrhují pro klienty všechno možné od hrnečku po klíčenky.

My jsme úzce specializovaní, máme velké know-how a hodně zkušeností, takže pro náročného klienta jsme vlastně jedineční.

Kromě byznysu, třeba i s neziskovými organizacemi, se ale snažíte také pomáhat ostatním.

Je to spojené. U projektů a neziskových organizací si velmi vybíráme, s kým budeme spolupracovat, a preferujeme dlouhodobější spolupráci, abychom měli hlubší propojení týkající se například sdílených témat udržitelnosti, kreativity či nějaké osvěty a inspirace.

Dlouhá léta jsme například navrhovali a vyráběli diáře pro organizaci Cesta domů, která se stará o umírající, máme letitou spolupráci s Nadačním fondem Neuron, který podporuje současné vědce a dává jim také mediální prostor, či s nadací Via, která podporuje občanský život po celé České republice. Zároveň tam také musí být nějaký přínos z naší strany, aby jim naše práce například pomohla lépe sehnat prostředky pro jejich činnost.

Podnikatelé si často stěžují na různou byrokracii a vysoké daně. Jak se podle vás podniká v Česku?

Jednoduchá odpověď by byla, že svobodně a v právním prostředí. Na druhou stranu je tu obrovská byrokratická zátěž, spousta povinností pro všechny. Spousta kontrol, bezpečnost práce, hygiena, požární ochrana... A hlavně nejsou pravidla jasná, srozumitelná a dostupná; různých povinností vůči státu je spousta, ale málokdo ví, co má vlastně všechno dělat.

Představovala bych si to tak, že když někdo chce založit společnost nebo mít kamennou provozovnu, dostane na úřadě seznam třeba dvaceti věcí, které musí udělat: nezapomeňte na tohle, tohle si zajistěte, tady se zaregistrujte, tohle musíte udělat kvůli bezpečnosti práce... Včetně pravidel, která se týkají ochrany spotřebitele. Jenže tohle nám nikdy nikdo nedal a museli jsme na to poměrně složitou cestou přijít sami.

Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme! A třeba vám ho brzy naservírujeme podobně jako tento.

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Od dopravníku na jablka po družicový systém. Pohony firmy ze Zlínska využíval i Rammstein

• Neviditelné podnikání. Ghostwriting využil Trump i princ Harry, funguje i v Česku

• Začínali za „socíku“, krámy objížděli trabantem. Dnes jsou paličky Pellwood pro bubeníky pojem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag