Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zemědělství je koulí na noze daňových poplatníků. Osvoboďme ho od dotací

Pavel Jégl
Pavel Jégl
27. 2. 2024
 10 482
komentář

Zemědělství je nejdražší a nejsešněrovanější politikou Evropské unie. Propojený systém dotací, kvót a regulací nás stojí hromadu peněz. Jak se z něho vymanit? Návod nabízí Nový Zéland.

Zemědělství je koulí na noze daňových poplatníků. Osvoboďme ho od dotací
Nový Zéland ukázal, že zemědělství může přežít i bez dotací. Vezme si z toho Evropa příklad? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Evropské zemědělství není běžný byznys. Vlna protestů farmářů, která se teď valí starým kontinentem, upozorňuje, že Evropská unie to se zeleným údělem přepálila. A nejen s ním, ale vůbec s celým systémem podpor a regulací.

Tento systém vytvořil ze zemědělství obor závislý na pravidelném přísunu dotačních peněz. Ti, kteří v něm chtějí podnikat, musí zvládat hromadu administrativy spojenou s dodržováním nesčetných předpisů, v nichž je téměř nemožné se vyznat.

V posledních letech přitéká přes Brusel do zemědělství unijních zemí ve formě dotací ročně víc než 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), což je víc než čtvrtina unijního rozpočtu. V samotném Česku dotace do tohoto sektoru převyšují 40 miliard korun. Pocházejí z peněz daňových poplatníků nebo z dluhopisů, které se ale časem také proměňují v daně.

Jsou to ohromné sumy, jejichž přerozdělování je nákladné. Na starém kontinentu ale převládá přesvědčení, že bez masivních dotací nemůže zemědělství existovat.

Opravdu nemůže? Na opačné straně planety, v pětimilionové zemi pod jižním křížem, takové přesvědčení vyvrátili.

Na Novém Zélandu dokázali v osmdesátých letech minulého století gordický uzel zemědělských dotací rozetnout. Až na výjimky je zrušili. No a světě div se, farmáři přežili, jejich hospodaření se stalo efektivnějším a spotřebitelé přitom nemuseli úpět nad vysokými cenami. (Autor článku se o tom v devadesátkách na Severním ostrově Nového Zélandu sám přesvědčil.)

Novozélanďané vyvrátili mýtus, že zemědělství nemůže prosperovat bez dotací.

Jak to ti Kiviové dokázali?

Zemědělské dotace zrušila (z našeho pohledu paradoxně) labouristická, tedy levicová vláda Nového Zélandu vedená premiérem Davidem Langem.

Lange předložil radikální ekonomickou reformu, která zemi s vysokou mírou zdanění, regulací a přerozdělování navracela k volnému trhu. Jako první šly na řadu zemědělské dotace.

O tom, jak radiální to byla reforma a jak rychle padala podpora do zemědělství, vypovídá graf znázorňující procento dotací na celkových příjmech výrobců.

Zemědělské dotace grafCATO, data: OECD

Zemědělské dotace jsou na Novém Zélandu už desítky let nejnižší ze států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Pro tuto zemi se na počátku osmdesátých let staly neudržitelné. Zejména proto, že zemědělství na Novém Zélandu, který obývá víc kusů ovcí a krav než lidí, představovalo a dosud představuje několikanásobně větší část ekonomiky než ve většině evropských zemí včetně Česka. Důsledkem dotací byly prohlubující se rozpočtové schodky, rostoucí zadlužení a vysoké daně.

Vláda, kterou ani hnůj nezastavil

Farmáři se s reformou samosebou nechtěli smířit. Okupovali vládní budovy v hlavním městě Wellingtonu, zasypávali je hnojem a na přilehlé trávníky vypustili ovce. Vláda však protesty ustála. Neustoupila.

Některé farmy zkrachovaly. Zejména ty, které své hospodaření založily na dotacích, přizpůsobovaly jim svou produkci a spoléhaly na to, že je vláda zachrání před ztrátou.

Zdeněk Jandejsek
Profimedia.cz

Protesty zemědělců mají dohru v byznysu: Rohlík končí s produkty Rabbit CZ

Největší český internetový supermarket Rohlík vyřadí produkty firem z holdingu organizátora zemědělských protestů Zdeňka Jandejska. Firmě se nelíbí neférové jednání, které majitel holdingu Rabbit CZ při protestech předvedl.

Po několika málo letech bez návykových dotačních steroidů novozélandské farmaření nalezlo svůj nový rovnovážný stav, který odpovídal poptávce. Poté, co odešli „dotační šampioni“, ceny půdy poklesly, což přilákalo nové farmáře. Ti se se dokázali přizpůsobit potřebám trhu, zejména v oblasti produkce mléka a pěstování vinné révy. Jejich produkce se prosadila nejen doma, ale i v zámoří. A bez masivních vývozních dotací.

V současnosti má Nový Zéland téměř stejný počet lidí zaměstnaných v zemědělství jako před reformou. Produktivita v tomto sektoru přitom vzrostla čtyřikrát!

Výzkumníci vyšlechtili nové plemeno krav s vyšším obsahem bílkovin v mléce a také nová plemena ovcí. Celkový počet ovcí v zemi se snížil ze 70 tisíc na 25 tisíc, produkce skopového a vlny však zůstala na stejné úrovni.

Novozélanďané se také zdokonalili v pěstování vinné révy. Z 30 tisíců hektarů vinic ročně vyprodukují víc než milion hektolitrů vína, které vyvážejí na několik kontinentů.

Jsme jiní, zalejeme to dotacemi

Pravda, Evropa není Nový Zéland. Liší se geografií, přírodními podmínkami, tradicemi, politikou. Nahlíženo z Česka bychom mohli namítnout, že nemáme celoročně zelené pastviny pro dobytek ani sopečnou půdu ideální pro vinnou révu. Přesto by pro zdejší politiky mohly být reformy Langeovy vlády inspirativní.

Přežilo by české zemědělství bez dotací?

Nic však nenasvědčuje tomu, že by si z nich, na rozdíl od Australanů, chtěli brát příklad. V Unii by se na takové reformě musela shodnout většina zemí, protože podstatný díl dotací je přerozdělován z Bruselu. A k tomu by se jednotlivé vlády, včetně té francouzské, musely zavázat, že se nebudou trumfovat v národních dotacích.

Nynější traktorová revolta tak skončí ústupky, které v evropském zemědělství nic zásadního nezmění. Sedláci dostanou od Evropské komise dočasný pardon z evropských emisních cílů, nebudou nuceni omezit používání pesticidů a získají větší volnost v tom, jak nakládat s půdou. Patrně se jim usnadní administrativa, nebudou zatíženi takovým množstvím kontrol. Víc peněz by pak mohli dostat za dodržování pravidel souvisejících s ochranou životního prostředí.

V Česku ministr zemědělství možná prosadí, aby zemědělci pobírali (jako ve většině unijních států) nezdaněné, tedy vyšší dotace. A určité podpory se možná dočkají také střední a malí zemědělci, které s vidinou dalších dotací skupují velcí hráči.

Zemědělství každopádně zůstane „evropské“ – přidušené regulacemi a prolezlé takovým množstvím miliard veřejné podpory jako žádný jiný obor podnikání. O tom, že by mohlo prosperovat bez dotací, lépe reagovat na poptávku trhu a méně zatěžovat daňové poplatníky si nechte zdát.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
17
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

dotaceEvropská unieevropské dotacekomentářNový Zélandpodnikánízemědělské dotacezemědělství
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo