Bojte se Donalda. Trumpovo tažení proti Evropě by odskákaly i české firmy

Ve Spojených státech se schyluje k repríze duelu demokrata Joe Bidena a republikána Donalda Trumpa, o pozici „nejmocnějšího muže svobodného světa“. Výsledek jejich souboje o Bílý dům, který vyvrcholí první listopadové úterý, bude mít značný dopad na Evropu.

Průzkumy favorizují Trumpa, jehož možný návrat je v Evropě spojován s obavami o vývoj války na Ukrajině. Trump zpochybňuje podporu napadené země, stejně jako podporu evropských spojenců z NATO. Jeho comeback by však Evropa pocítila také v obchodu.

Exportéři mohou dostat dvojí úder

Agentura Bloomberg informuje, že podmračený blondýn chce v případě svého vítězství uvalit desetiprocentní clo na dovozy z Evropské unie. Tvrdí to lidé seznámení s jeho prezidentskými plány.

Takový postup by měl citelný dopad na obchod. Zasáhl by také české vývozce, potažmo českou ekonomiku, označovanou přívlastkem exportní.

Český vývoz do Spojených států přesahuje 130 miliard korun a roste. Pravda, je to jen zlomek exportu do Německa. USA jsou však pro Česko největším vývozním trhem mimo Evropu.

Poměřováno přidanou hodnotou zboží představují jednu z nejperspektivnějších vývozních oblastí. Dodáváme do nich mimo jiné turbíny, čerpadla nebo elektronové mikroskopy. Firmy – mezi nimi také startupy – na tamním trhu dosahují vysokých marží.

Americká cla by přitom dolehla nejen na české firmy vyvážející do USA, ale zprostředkovaně také na subdodavatele německých společností, které své zboží exportují na americký trh. Německá ekonomika přidušená Zelenou dohodou lapá po dechu, což omezuje možnosti českého vývozu na tamní trh. Cly zatížená německá produkce vyvážená do Ameriky by poptávku sousední země po českých výrobcích ještě víc seřízla.

Vrátí se tariff man?

Po nástupu do Bílého domu v lednu 2017 o sobě realitní magnát z New Yorku prohlásil, že je „tariff man“. „Donald Trump používá obchod a cla jako vyjednávací taktiku, aby přiměl státy postupovat v americkém zájmu,“ cituje Bloomberg Stephena Mooreho, jednoho z ekonomických poradců Bidenova protivníka. Cílem může být třeba to, aby Evropská unie zaujala k Číně agresivnější přístup a zavedla vůči jejímu zboží vlastní cla, anebo aby evropské státy výrazněji zvýšily výdaje na obranu.

Za svého prezidentství Trump uvalil pětadvacetiprocentní clo na ocel a hliník ze států Evropské unie. A k tomu se chystal nadělit Evropanům cla na jejich auta, což mohlo vyvolat obchodní válku.

Tehdy Trumpa od takového plánu v hodině dvanácté odradil Lucemburčan Jean-Claude Juncker, bývalý předseda Evropské komise, který získal jeho respekt. Zapůsobil na něj svou přímostí i bodrostí. Magazín Politico vztah obou politiků označil za (tak trochu) love story.

Najde ale Evropa v případě Trumpova návratu druhého Junckera? Může jím snad být Němka Ursula von der Leyenová, která se chce ucházet o druhý termín v čele unijní exekutivy?

Trumpův nástupce Biden clo na ocel a hliník nezrušil. Pouze do něj vyvrtal díry kvótami na dovoz obou surovin (3,3 milionu tun oceli a 384 tisíc tun hliníku ročně), které pokryjí prakticky veškerý dovoz ze starého kontinentu. Evropská unie recipročně s tím zrušila odvetná cla na některé druhy amerického zboží.

Kvóty však přestanou platit koncem příštího roku. Trump by tedy clo mohl jednoduše obnovit tím, že je neprodlouží.

Všichni jste foe!

Bloomberg píše, že druhá Trumpova administrativa by se patrně neomezila na ocel a hliník nebo auta. Evropskou unii by zahrnula do širokého minimálně desetiprocentního cla, které by se vztahovalo také na Čínu. (Nyní běžná výše cel mezi USA a EU dosahuje tří procent.)

Mluvčí Trumpovy kampaně Steven Cheung už upozornil, že bývalý prezident „dal jasně najevo záměr použít všechny nástroje k tomu, aby bránil americké pracovníky, jedno zda pracují v automobilovém průmyslu, ocelářství, v technologiích nebo zemědělství“. Trump podle něj „nebude tolerovat, aby nám jiné země kradly pracovní místa nebo ničily celá naše průmyslová odvětví“.

josefkubes / Shutterstock.com

Zákazy, příkazy, dotace a teď ještě zestátnění ČEZ. Evropa si reguluje cestu na dno

Čísla nejsou příznivá. Česko ekonomicky zaostává za EU a ta zase zaostává za USA. Proč tomu tak ale je? Proč chce Fialova vláda zestátnit ČEZ? A nešlape si náhodou Evropa sama po štěstí? Čtěte v komentáři Pavla Kohouta.

Trump může dávat clům ještě vyšší prioritu než v minulosti, protože během posledních let se deficit amerického obchodu s Evropskou unií prohloubil a dosahuje 200 miliard dolarů (4,7 bilionu korun).

Ekonom Stephen Moore, jemuž Trump naslouchá, upozorňuje, že průměrná evropská země vybírá daň z přidané hodnoty ve výši 15 až 20 procent. „To nás hned na začátku staví do obchodní nevýhody,“ říká a vysvětluje, že takové daně dávají evropským společnostem pobídku k tomu, aby nasměrovaly své zboží do Spojených států.

V Americe se vybírá prodejní daň (sales tax), což je obdoba DPH. Spadá do kompetence jednotlivých států, její výše se tedy liší, ale zdaleka nedosahuje obvyklé úrovně základní sazby DPH v evropských zemích. A některé státy ji ani nezavedly.

Trump by se cly určitě neměl problém. Vždyť o Evropské unii říká, že to není nic jiného než „syndikát, jehož cílem je porazit Ameriku v obchodu“, a že je „stejně špatná jako Čína, jen menší“. Označuje ji výrazem foe, tedy jako nepřítele.

Před šesti lety se Trumpova cla setkávala s odporem v Kongresu. Bouřili se proti nim zejména republikáni, ne demokraté. Zvažovali dokonce, že prezidentovy pravomoci v obchodní politice omezí zákonem.

„Tentokrát Evropa takové štěstí mít nemusí,“ upozorňuje Bloomberg a vysvětluje, že mnozí Trumpovi kritici, zejména umírnění republikánští zákonodárci, kteří se snažili zpomalit jeho politiku, z Capitol Hillu už zmizeli.

S Donaldem Trumpem bychom se proto měli připravit na horší časy. Doufejme však, že nenastanou.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Digitalizujeme, na padlé živnostníky nehledíme. Proč si stát neváží OSVČ?

• Povinný podíl žen ve vedení firem? Genderové kvóty ničemu nepomůžou, spíš naopak

• ESG jako bič na velké i malé. Brusel dál přitvrzuje, chystá se uregulovat firmy k smrti

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag