Články na téma: zahraniční politika

Donald Trump je favoritem listopadových voleb amerického prezidenta. A to je varovný vykřičník pro Evropu i pro Česko. Včetně tuzemských firem.

Dnešní Finmag newsletter nabídne pohled k našim nejbližším sousedům. Na to, jak je paměť národa krátká a vratká. A jak na tom může Česko – byť jen dočasně – docela dobře vydělat.

V novém Finmag newsletteru se podíváme na tajemného Satoshiho Nakamota, vrátíme se ke krachu Silicon Valley Bank a zaměřme se i na americký hon na čarodějnice (a na Bidena).

Jen co se v Turecku začala zpomalovat enormní inflace a část veřejnosti se podařilo „uplatit“ štědrým utrácením, zasáhlo zemi katastrofální zemětřesení. Takové, které má potenciál otřást nejen zranitelným tureckým hospodářstvím, ale i celou politickou scénou. Mohlo by přivodit pád „sultána“, který už více než dvacet let vládne zemi železnou rukou?

Malého ostrova Tchaj-wan se chce zmocnit pevninská komunistická Čína. Jelikož si je ale ostrovní stát vědom toho, že nemůže velikostí své armády víc než miliardové Číně konkurovat, spoléhá se na nevojenskou obranu silnější než tanky a rakety. Je jím ryzí byznys: ve světě i Číně tolik žádané čipy.

Brazílie po prezidentských volbách provede velkou otočku zprava doleva. Staronový prezident Lula da Silva v kampani sázel na nostalgii a sliboval návrat ke starým dobrým časům, kdy se země ekonomicky zvedala. Zopakování takového scénáře ale bude v současných podmínkách hodně složité. Nejen kvůli politice jeho předchůdce Jaira Bolsonara.

Spor o těžbu v příhraničním polském dole Turów se vrací vládě jako bumerang. Voda na české straně dál mizí ze studní, a místní si stěžují u Evropské komise. Proč, když česko-polská smlouva měla všechny problémy vyřešit? Možná proto, že to byla víc smlouva mezi dvěma spřátelenými stranami. A bohužel to vypadá, že v Česku dostaly stranické zájmy přednost před ochranou občanů.

Za poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 mohou stát zájmy obou stran: Západu i Ruska. Nejpravděpodobnější je ale úplně jiný scénář. Kdo a proč by tedy chtěl potrubí poškodit?

Jiný svět, jiná Evropa, jiné Německo? Německý kancléř Olaf Scholz ve svém pražském projevu mluvil o změně, kterou potřebuje Evropa do budoucna. Ta ale podle jeho představ nebude zase tak velká, jak by se mohlo zdát.

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Rusko už přes pět měsíců vede neospravedlnitelnou útočnou válku proti Ukrajině a v Evropě se dějí podivuhodné věci. Zejména pak v Německu, které dlouhodobě razí nepříliš srozumitelnou energetickou politiku.

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Francouzské prezidentské volby proti sobě staví kandidáty zcela jiného ražení. Na jedné straně stojí úspěšná politika stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona, na té druhé pak zapomenuté části země zastupované Marine Le Penovou. Komu úřad připadne, rozhodnou Francouzi už v neděli. Jak si ekonomika Francie dnes stojí a proč by si neměl být Macron zas tak jist?

Ještě v lednu byla Evropská unie považována za rozhárané sdružení národních států, které více či méně touží po naplňování vlastních zájmů. Dokonce ani tradiční německo-francouzský motor Unie nedokázal dávat dostatečně najevo, kam a proč by evropské společenství mělo jít. Válka na Ukrajině vše změnila. Společný nepřítel spojil jindy nespojitelné – jak dlouho to vydrží?

Hon na majetek Putinových oligarchů, který je mediálně nejviditelnější, a proto také nejvděčnější sankcí vůči ruskému válečnému režimu, samozřejmě vyvolává otázku, co s takto zabavenými statky. Mohou západní země tento majetek jednoduše zabavit a prodat? A mohou tedy vily, soukromé tryskáče, jachty a domy ruských oligarchů nakonec zaplatit válečné reparace Ukrajině?

Válka na Ukrajině zasáhne i státní rozpočet, ne že ne. Černá nula na konci roku by byla pro Česko krásným výsledkem. Je ale jasné, že v téhle „hře“ uhnout nesmíme.

Putinova benzinová pumpa rozpoutala válku. Rusy čekají špatné časy. Také my bychom s nimi ale měli počítat.

Vladimír Putin není Adolf Hitler. Ale mluví jako on. Seznamte se s novým Sovětským svazem pod názvem Rusko.

Inflace v Česku je jen slabý odvar. Když se člověk podívá do světa, nejsou tam na tom lépe. Natož pak v Latinské Americe, která má za sebou několik mimořádně složitých let a aktuálně se stala globálním inflačním premiantem.

Západ se snaží přesvědčit Vladimira Putina, že vysoká cena za invazi na Ukrajinu převáží její přínosy. Může ale diplomacie tvrdých ekonomických sankcí na Rusko vůbec fungovat?

Nikdo nikdy neudělal pro image Ruska víc než Gerardus Mercator. A přitom jenom nakreslil mapu. Jenomže právě kvůli téhle jedné mapě, skoro půl tisíciletí staré, máme možná dodnes z Ruska větší respekt, než bychom měli mít. Už tak velké Rusko totiž tahle mapa udělala ještě větší nejen na papíře, ale i v našich hlavách. Zejména v těchto dnech je dobré si to připomenout.